Prakticky ihned po rozhodnutí soudu si totiž Schindlerův trestní spis vyžádalo Krajské státní zastupitelství (KSZ) v Brně. A to navrhlo ministerstvu spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona tentokrát v neprospěch obviněných.
Na ministerstvu teď zkoumají, jestli takovou stížnost podají. „Řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem, v němž se soud nevypořádal s částí předložených důkazů,“ zdůvodnil mluvčí KSZ v Brně Hynek Olma. To může v praxi znamenat, že soudci při odůvodňování svých rozsudků udělali něco „špatně“, třeba nenapsali nějakou větu do odůvodnění.
Pokud by ministr spravedlnosti tuto stížnost pro porušení zákona opravdu podal, bude o ní rozhodovat Nejvyšší soud (NS) v Brně. Do té doby budou veškerá odškodňovací řízení přerušena.
A pokud by NS řekl, že zákon porušen byl, nemůže sice zprošťující rozhodnutí pro Schindlera zrušit, ale může to mít akademický význam pro obdobná nebo následná rozhodnutí. „Vidím v tom takovou právní kličku a prevenci se vyhnout případným finančním škodám, za které by pak mohl někdo nést odpovědnost,“ míní Schindler.
Ministerstvo si vyžádalo další spis
To ale ministerstvo označilo za čistě spekulativní konstrukt. „Důvodem, proč přezkum stále trvá, je fakt, že ministerstvo si vyžádalo další související trestní spis. Na tento proces se nevztahují žádné lhůty,“ sdělil mluvčí resortu Jakub Říman.
I podle Zdeňka Jemelíka ze spolku Šalamoun, který se ve věci znojemského justičního omylu dlouhodobě angažuje, je možné, že by ministerstvo odmítlo zaplatit odškodnění, kdyby NS rozhodl, že zproštění bylo dosaženo nezákonným rozhodnutím.
„Nemyslím ale, že tato situace nastane. Není pravděpodobné, že by se na zprošťujícím rozsudku našla taková vada,“ myslí si. V kauze už také padlo několik návrhů na kárná řízení soudců, ale všechny byly neúspěšné, protože dotyční měli pouze svůj „právní názor“, tak je nelze trestat.
