Co se oné noci stalo?
Byli jsme na našem boxerském vánočním večírku, pak jsme přešli do Caribicu, kde jsem potkal kamarádku. Asi ve čtyři ráno jsme chtěli jít pryč, tak jsem doprovodil kamarádku nahoru, stáli jsme v průchodu a ještě chvíli jsme si povídali. Kolem procházeli tři chlápci, kteří na ni měli nějaké řeči a sahali jí na zadek.
Jen tak, bezdůvodně?
Četl jsem si pak komentáře, že je to moje milenka, ale to není pravda. Je to jen kamarádka, má svého borce. Já jsem byl opilý, policisté mi naměřili 0,73 promile, ale jen jsme si povídali. Oni na ni začali mít kecy, mluvili špatnou češtinou asi jako já. Já jsem jim řekl, ať pokračují dál, ale jeden z nich se otočil, přišel až těsně ke mně a řekl mi zblízka do obličeje, že nemá strach z cigánů.
Jak jste reagoval?
Řekl jsem mu: podívej se na moje oči, já pro tebe nejsem cigán. Odpověděl, že nemá strach ani z Albánců, tak jsem mu řekl, že nejsem ani Albánec. Na to řekl: to je jedno, já jsem Arab, nemám strach. Všude jsou tam kamery, které to dokážou.
Co následovalo?
Chtěl mě pobodat. Vytáhl otevírací nůž a zvedl ruku, já jsem do něj žduchl, on spadl na zem a jeho kámoši se na mě vrhli z boku. Pak už to byla trošku bitka. Ten, co jsem ho shodil na zem, vstal, měl v ruce nůž a začal s ním mávat. Naštěstí díky tomu, že dělám box, jsem se několika útokům dokázal vyhnout. Kdybych neuhnul, tak mi pořeže ruku, rameno a podobně. Nakonec jsem chytl ránu na hlavu a začala mi téct krev, z čehož jsem byl v šoku. Mezitím mi přišel na pomoc kámoš, který jednoho z nich trefil. Pak jsem viděl, že leží na zemi a ostatní jej mlátí. I jemu tekla krev a byl v šoku. Nakonec jsme se dostali do Caribicu a někdo zavolal záchranku.
Takže jste se jenom bránil?
Říkal jsem i policajtům, že kdybych chtěl, tak jsem sportovec a všechny bych dostal na zem. Ale nikdy v životě jsem se nezačal prát.
Jak vážné bylo vaše zranění?
Vzali nás do nemocnice, mám tři stehy na hlavě a trošku škrábnutou ruku. Kamarád dopadl hůř, má čáru od nože od ucha až dopředu na obličej a vzadu to má docela hluboké.
Jak dlouho vlastně žijete v Česku?
Asi deset let, mám české občanství a reprezentuju v boxu. Loni jsem skončil pátý na evropské kvalifikaci o olympiádu, šestkrát jsem byl mistrem republiky.
Hnutí Slušní lidé přišlo s informací, že útočníci jsou z azylového centra v Kostelci nad Orlicí. Tušíte, kde se vzala?
To nevím, takhle informovaný opravdu nejsem. Slyšel jsem, že pracují někde v Brně, ale víc nevím.
Vy patříte k hnutí Slušní lidé?
Nepatřím. Jsem s nimi na pár fotkách, ale nijak s nimi nespolupracuju. Jen jsem se s nimi párkrát vyfotil, nic víc. (Poznámka redakce: Hamo Aperyan se po vydání rozhovoru, který předtím autorizoval, ozval redakci a opravil svou odpověď s tím, že s hnutím spolupracuje.)
Co říkáte tomu, jak Slušní lidé kauzu uchopili? Že ji namířili proti Arabům obecně?
Já proti Arabům nic nemám, všichni nemůžou být špatní. Znám několik Arabů, kteří se chovají normálně a slušně, nemůžu je odsoudit všechny. Ale tento na mě zaútočil a ještě sám říkal, že je Arab. Mě mrzí, že jsem se naopak já stal terčem komentářů, kdy na mě lidi útočí, co jsem zač a jak může muslim reprezentovat Českou republiku. Já zaprvé nejsem muslim, ale křesťan, a navíc už tu žiju deset let bez jakéhokoliv problému. Můj trestní rejstřík je úplně čistý.
