Manželé Ščukovi z Břeclavska se před téměř 19 lety ztratili. Nejdřív Josef a za pět dnů také jeho žena Jana. Přestože po nich policisté pátrali po celém Česku i v zahraničí, dodnes se je nepodařilo najít. Na sociálních sítích se nyní opět šíří informace o pátrání, zatím však bez výsledku. Pokud dvojici policisté nevypátrají njepozději během příštího roku, tak budou oba definitivně vymazáni z databáze a informace o jejich zmizení už prakticky nikdo nedohledá. „Je to standardní postup. Hledaní lidé jsou v našem systému vedení 20 let, potom je z databáze vyřadíme,“ konstatovala břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.
Ščukovi ale nejsou zdaleka jediní, po kterých policisté pátrají. Pohřešovaných, jejichž zmizení nahlašují blízké osoby, je v Jihomoravském kraji zhruba pět desítek. „Aktuálně však pátráme také po více než šesti stech hledaných lidech. Patří tam například děti z výchovných ústavů nebo odsouzení, kteří se vyhýbají výkonu trestu,“ přiblížil za jihomoravskou policii Pavel Šváb.
V celé republice je takových lidí bezmála pět tisíc. Je mezi nimi i Boris Vostrý ze Znojma, který se svým kamarádem Viktorem Koženým založil takzvané Harvardské investiční fondy. Kuponové knížky jim svěřilo přes 800 tisíc lidí. Dvojice podnikatelů slíbila, že jejich vklad zdesetinásobí. Omyl. Zpočátku dobře vypadající obchod skončil krachem a soudem. Stát po společnících marně vymáhá dnes už 15 miliard korun. Po Vostrém pátrají přes 14 let. Přitom je veřejným tajemstvím, že se ukrývá ve středoamerickém Belize. Neexistují však prostředky, jak ho dostat zpátky do České republiky. Ta s tímto státem nemá dohodu o vydávání osob.
Takový případ, kdy dotyčný prostě začne nový život jinde, není jediný. „Víme o několika lidech, kteří se rozhodli odejít z České republiky. Přitom nic neřekli ani své rodině. Prostě začali život jinde za hranicemi,“ nastínil Šváb. Policisté se shodují, že pokud někdo nechce, aby ho kdokoli našel, a zařídí se podle toho, tak je jeho nalezení velmi obtížné, někdy i nemožné.
A platit to může i pro oběti trestných činů. Takový je i případ matky dvou dětí z Nechvalína na Hodonínsku, která se ztratila loni v březnu. Její manžel o pár dnů později skočil pod vlak. Na konci roku vyšetřovatelé dospěli k závěru, že ji muž zavraždil a tělo ukryl. Nenašlo se dodnes.
Policejním pomníčkem jsou i neznámé ostatky
Pokud se ztracený člověk nenajde, zůstává v databázi zmíněných dvacet let. O vyřazení ovšem může už dříve požádat jeho rodina. Pak o tom rozhoduje soud. Ten si musí být jistý, že pohřešovaný není naživu. V posledních letech vyšetřovatelé získali významnou pomoc v podobě sociálních sítí. Lidé na nich sami sdílejí informace o hledaných. Případy, kdy se někdo jen tak ztratí a nenajde, jsou tak čím dál větší výjimkou. Někdy ovšem informace šířící se po internetu spíše škodí.
Jako například když v březnu roku 2016 policisté pátrali po podezřelém z vraždy studentky Mendelovy univerzity v Brně, jejím bývalém příteli Radúzi Šafránkovi. Dezinformace tehdy nejen vyvolávaly paniku, ale také kriminalistům ztěžovaly samotné hledání takzvaného vraha z arboreta. „Kolovala například lživá zpráva, že došlo ještě k další vraždě,“ zavzpomínal Šváb.
V některých případech mají policisté opačný problém než při hledání pohřešovaných. Mají tělo, ale nedokážou zjistit, komu patří. Jako například před několika lety v Hodoníně. „Jednalo se o muže, který měl u sebe cigarety ze Slovenska. Nejspíš odtamtud tedy pocházel. Kdo to je, se nám však vypátrat nepodařilo,“ vybavil si bývalý jihomoravský kriminalista Vladimír Matoušek. Ten si vzpomněl i na smutný případ ženy, kterou nikdo nepostrádal, a že zemřela, se zjistilo až po čtyřech letech. Celou dobu přitom ležela ve svém brněnském bytě za matrací. „Malovala pokoj, nešťastně uklouzla a spadla. Našel ji až instalatér. Dotyčná neměla rodinu,“ vylíčil Matoušek.
Dlouhé pátrání ale má smysl. Podle Matouška se občas ohlásí lidé s nějakými poznatky i po dlouhých letech. Například okolnosti vraždy důchodkyně v Hovoranech v roce 1986 vyšetřovatelům přiblížil svědek až po patnácti letech. Do té doby se bál. Údajný vrah už byl tehdy ale mrtvý.
