K Ostravě má Zelenková velmi vřelý vztah a často v ní pobývá i nad rámec svých povinností, třeba díky fenomenálnímu muzikálu Fantom Londýna anebo i dalším kulturním akcím.
„Koncert věnovaný Věře Špinarové vnímám jako obrovskou poctu jedné velké osobnosti a jedné z nejlepších zpěvaček vůbec. Tím, že jsme na něm každý z nás zpívali její písničky, tak jsem naposlouchala skoro všechny její desky. Teprve ex post zjišťuji, kolik dobrých věcí nazpívala a jak dobře je nazpívala. Když náhodou některé byly třeba jednodušší, ona jim dodala svůj zvláštní punc. Dokázala je povýšit nad průměr,“ uvedla den po vystoupení.
Jitka Zelenková Stálice české populární hudby Jitka Zelenková (*1950) má na svém kontě sedmnáct sólových alb, několik zlatých desek a desítky úspěšných vystoupení na domácích i zahraničních pódiích. Majitelka sametového hlasu bývá nazývána hudebními publicisty první dámou baladických písní a pro své swingové cítění bývá i častým hostem našich nejlepších big bandů. V Ostravě se jí zalíbilo zejména posledních pět let, když v ní účinkovala v muzikálu Fantom Londýna. V úterý vystoupila na koncertní poctě Věře Špinarové. Zpěvačce, které si Jitka Zelenkové velmi vážila. V Ostravě má řadu přátel a ráda v ní pobývá i ve chvílích volna. |
K Věře Špinarové měla dost blízko, proto tuto koncertní událost vnímala hodně intenzivně.
„Troufám si tvrdit, že jsme byly spřízněné duše. Po celý pěvecký život jsme se někde potkávaly. Jsem velmi ráda, že její syn Adam Pavlík koncert uspořádal, sešla se na něm dobrá parta lidí, kteří k sobě mají také blízko. Všichni jsme z toho měli velmi příjemný pocit, nehledě na to, že se den předem zkoušelo s kapelou Adama Pavlíka u Věry na chalupě. Poznala jsem tak ráda, jak žila,“ prozradila známá zpěvačka.
Stodolní? Kdepak, fenoménem byla Salajka
Jitka Zelenková se s Věrou Špinarovou znala už od dob raných sedmdesátek, kdy to v Ostravě po pěvecké stránce vehementně žilo.
„Setkaly jsme se, tuším, někdy v roce 1970. Dokonce mě tehdy oslovil Ivo Pavlík, abych si s nimi zazpívala. Takže jsem zpívala s kapelou Ivoše Pavlíka, kde určitě Věra nechyběla. Potkaly jsme se i na Bratislavské lyře, kde zpívala Andromedu (1972), kterou mě úplně oslnila. Samozřejmě jsme se potkávaly během nespočetných televizních pořadů. Do Ostravy jsem moc ráda jezdila, všichni jsme do ní rádi jezdili,“ vzpomíná Jitka Zelenková.
Jaká byla 70. a 80. léta v Ostravě? „Nejlepší palačinky v Československu se tehdy podávaly v hotelu Imperial. Pařížské palačinky, na které byla speciální receptura. Vyhlášená a proslulá záležitost. A v patře se nacházela vinárna a noční podnik jménem Salajka. Proslulý, a tak se nikam jinam nechodilo, stačilo se ubytovat a šup do Salajky. Dnes se chodí do nočních klubů na Stodolní, my jsme měli Salajku, z dnešního hlediska normální bar, ale tehdy fenomén, protože jste byli rádi, že bylo vůbec něco otevřeno,“ směje se zpěvačka. „Sedmdesátá léta, to byly zejména koncerty v různých ostravských halách, v kulturácích. Vždycky jsme se sem těšili. Jinak ale moc nevzpomínám, nejsem takový ten ‚vzpomínací‘ typ a těším se spíše na to, co bude.“
Rozhodujícím impulzem k prohloubení vztahu k Ostravě byla pro Jitku Zelenkovou výjimečná role v ostravském muzikálu, který vzbudil rozruch až v Asii.
„Před pěti lety jsem byla oslovena, abych zahrála a zazpívala v původním českém muzikálu Fantom Londýna v Divadle Jiřího Myrona královnu Viktorii. Poznala jsem tady skvělý soubor a zároveň jsem zjistila, že je to tady úplně jiné než v té Praze. Nejsem typicky muzikálová zpěvačka ani po tom netoužím, protože nejsem ten typ a ani by pro mě nebyly role, ale tady mi byla napsána na tělo píseň. Víte, tady to není o známých tvářích, ale o kvalitách. K tomu patří skvělý živý orchestr, výborné vedení, samá plus,“ líčí s nadšením Jitka Zelenková.
Říká, že od té doby se do Ostravy vyloženě těší a nerada z ní odjíždí: „Když jsem sem začala jezdit na Fantoma Londýna, zamilovala jsem si Ostravu natolik, že jsem do ní začala přijíždět o den dřív a pobyt jsem si prodlužovala o den. Před pár dny byla derniéra a ani by mě nenapadlo odjet dříve. Pak se zkoušel koncert k poctě Věry. Další den jsem věnovala spolupráci s nadací, která se zabývá domácí péčí. Protože má v Ostravě pobočku, využila jsem toho k návštěvě jedné z rodin.“
Ráda se dívám na panorama vysokých pecí
Zdejší prostředí jí k srdci přirostlo natolik, že jí údajně ani Praha nijak nechybí. „Vůbec se mi do Prahy nechce. A není to jen prací, kterou tady mám, ale vším. Dýchá na mě zvláštní atmosféra, vychované publikum, které chodí do divadla, publikum, které má rádo hudbu, dělá se tady hodně akcí, které třeba tak často v Praze nevidíte. Prostě to tady žije. Ve volných dnech jsem v Ostravě neodpočívala, ale šla jsem se podívat na kolegy do Heligonky. Měla jsem v ní koncert předloni, báječné prostředí, krásně architektonicky vystavěný klub s úžasnou akustikou. Druhý den jsem zašla do Barráku, protože tam hráli Monkey Business. Potom byla pocta Věře. Ve čtvrtek přijede Bruno Ferrari, má koncert v Barráku a já si s ním zazpívám duet Věci, o kterých se nemluví, pak už odjíždíme do Litomyšle, a to mi bude hodně smutno, protože budu z Ostravy pryč,“ dodává Zelenková.
Takže jen samá chvála na Ostravu? „Není to náhoda, o mně se to všeobecně ví. Lidé jsou tady vřelí, hodní a přívětiví, já se sem prostě ráda vracím. Konkrétně nemůžu říct svá oblíbená místa, ale už stačí, když sem přijedu a z dálky na mě Ostrava dýchne, tolik ji mám ráda... Samozřejmě jsem se byla projít k řece, kolem které jsem si dělala krásné procházky. A když promluvím jako ženská: dobře se mi tady nakupuje. Chodím po Ostravě ráda za módou, na každém kroku na vás koukají hezké modely,“ líčí nadšeně Jitka Zelenková.
A když si chce odpočinout nebo nasát atmosféru, je se kde posadit: „Karolina má hezkou terasu, a když je pěkně, moc ráda se dívám směrem k vysokým pecím a hrozně se mi ten pohled líbí. Stejně jako věžičky v centru města. Nehledě na to, že nedaleko jsou Beskydy. Jsem tu šťastná a užívám si to tady.“
