Až třicet sesbíraných klíšťat za hodinu – i to je potvrzení, že sezona repelentů začala. Vůbec první letošní předpověď aktivity klíšťat vydá dnes Český hydrometeorologický ústav. Pravděpodobně stupně 3 nebo 4 (nejvyšší riziko je u stupně 10).
„Období klíšťat již vzhledem k rychlému oteplení začalo. Jejich aktivita má výrazně sezonní charakter, který aktuální počasí jen do jisté míry koriguje. Rozhodně platí, že během dubna tato ‚průměrná‘ aktivita rychle narůstá,“ upozorňuje biometeorolog Tomáš Vráblík.
Bioložka Alena Žákovská z Masarykovy univerzity v Brně klíšťata počítá se svými studenty takzvaným vlajkováním přes bílou tkaninu. Tento roztoč má totiž na svých končetinách háčky, takže se velice lehce přichytí. Zatímco v Líšni při prvním sběru v březnu nenašli žádné klíště, na přehradě jich napočítali osmnáct.
V aktuálním teplém počasí šli odborníci vlajkovat znovu. „Před týdnem byl počet klíšťat sbíraných na přehradě za hodinu třicet kusů! A to ještě nebylo takové teplo, jaké přišlo tento týden,“ upozorňuje Žákovská na překvapivý výsledek počítání klíšťat.
Že by letošní chladnější a delší zima populaci klíšťat snížila, se tedy říct nedá. A určitě není pravda, že všechna klíšťata zabije mráz. „Za miliony let jsou na mrazy připravená. Bývají schovaná u země, zalézají do listí u půdy, k životu totiž potřebují vlhko. Teplo působí jako regulátor jejich aktivity,“ popisuje Žákovská.
Počet nakažených ovlivňuje i počasí
Klíšťata se ale dnes dožívají kratšího věku. „Dnes jsou to obvykle tři, ale třeba i jen dva roky. Dříve trval jejich životní cyklus déle, je to tím, že je tepleji,“ dodala.
Jižní Morava hlásila loni nejvyšší počet případů nakažení klíšťovou encefalitidou i boreliózou za poslední tři roky. Zatímco v roce 2015 onemocnělo v kraji encefalitidou 26 lidí, loni to bylo už 43. U boreliózy byl nárůst o dvacet případů.
O zvyšující se trend ale podle odborníků jít nemusí. „Například v roce 2006 bylo v kraji nemocných téměř dvojnásobek. Počty ovlivňuje řada faktorů, třeba vliv počasí na aktivitu klíšťat,“ vysvětluje Veronika Ovesná z protiepidemického odboru krajské hygienické stanice.
I Vráblík říká, že počet případů encefalitidy nemusí nutně znamenat, že počty klíšťat v kraji každoročně stoupají ani že jsou aktivnější.
„Souvisí to s promořeností jejich populace, která zřejmě vzrůstá, a také s lidskou aktivitou – třeba pokud se období intenzivního růstu hub překryje s obdobím zvýšené aktivity klíšťat,“ míní Vráblík.
Z mapy s místy, kde hrozí největší nebezpečí přenosu klíšťové encefalitidy, jsou nejméně postižené oblasti okolí Brna a Znojma. Horší to je na Břeclavsku, Hodonínsku a Blanensku. Tedy hlavně v okolí soutoku řek Moravy a Dyje, v oblasti vrchoviny Ždánický vrch a také v lesích Drahanské vrchoviny severně od Moravského krasu. Obecně mají tito roztoči v oblibě hlavně lužní lesy, ale objevit se klidně mohou i v parčíku na sídlišti.
Při spálení klíštěte se viry mohou dostat do okolí
Už nyní si tak klíšťata hledají vhodné hostitele, většinou zvířata. Pro lidi zůstává nejvíce platné pouze očkování proti klíšťové encefalitidě.
„Očkovat lze celoročně a platí jednoduché pravidlo, že čím dříve je očkování zahájeno, tím dříve je člověk chráněn,“ vysvětluje Marek Horák z oddělení očkování brněnského Zdravotního ústavu. První očkování má tři dávky, přeočkování se doporučuje po třech až pěti letech.
Vůbec nejúčinnější je preventivní ochrana, a když už se klíště přisaje, co nejdříve ho odstranit.
„A to rychle, klíště zbytečně mechanicky nedráždit, nedusit krémy, ale použít dezinfekci a nesahat na klíště holou rukou,“ radí Horák ze Zdravotního ústavu. Vytažené klíště je nejlepší spláchnout do záchodu. Spálení Horák nedoporučuje. „V kamnech to jde, ale při spálení nad zapalovačem nebo svíčkou se viry mohou dostat do okolí,“ vysvětluje.
Klíšťata mají ve svém rejstříku kromě encefalitidy a boreliózy také babeziózu. Ta sice nakazí nejčastěji psa nebo kočku, ale ani jejich páníčci nejsou proti vážné nákaze imunní. Nejčastěji se objevuje na dovolené v jižních destinacích – a na jižní Moravě.
Přenáší ji totiž konkrétní druh klíštěte, piják lužní, který preferuje vysoké teploty a mírnou zimu. „Za poslední roky jsme ale neměli hlášený žádný případ,“ podotkla Ovesná z KHS Brno.
