Kontrola z Kanceláře veřejného ochránce práv, která se před časem do Zlína vydala, se v Domově pro seniory na Burešově zaměřila na čtyři oddělení se zvláštním režimem, tedy pro lidi trpící různými formami demence. V té době je využívalo 136 klientů.
Ředitel domova zjištění inspekce písemně rozporoval, a proti některým se ostře ohradil. Zřizovatel stojí za ním, zároveň připouští, že nedostatky v zařízení byly.
„S ohledem na závěry kontroly jsme schválili navýšení počtu pracovníků, zcela jistě je potřeba víc aktivizačních činností tak, aby se lidé dostali ven, měli podněty a zvýšila se kvalita jejich života,“ reagovala krajská radní Michaela Blahová.
Domov proto doplňuje tým o tři aktivizační pracovníky. Jde o odborníky, kteří seniory podporují v samostatnosti, zaměstnávají je činnostmi, které je baví a vytrhnou z jednotvárnosti dnů.
Víc lidí v tuto chvíli údajně nechybí, o 170 klientů v celém domově pečuje zhruba sedmdesátičlenný personál. Situace je na rozdíl od loňského léta, kdy se konala kontrola, stabilizovaná.
„Tehdy nám dvě sociální pracovnice, z toho jedna vedoucí, otěhotněly, další dala po dvaceti letech výpověď s tím, že potřebuje změnu. Nedařilo se nám tato místa okamžitě obsadit,“ uvedl ředitel domova Vlastimil Zaydlar.
„Loni byla personální nestabilita ve všech sociálních službách, podařilo se ji zastavit až zvýšením platů, ale stejně se nám noví lidé nehrnou, což je dáno i nízkou nezaměstnaností v regionu,“ doplnila jej Blahová.
Léky po zemřelých zůstávaly v domově
Nedostatek pracovníků má na péči o klienty samozřejmě vliv a posílení týmu by mohlo vyřešit většinu problémů, které kontrola definovala.
Zřejmě nejvážnějším a zároveň nejkontroverznějším je tvrzení, že jednu z klientek museli opakovaně hospitalizovat v nemocnici kvůli předávkování sedativy.
„Ordinace léků u této klientky však nebyla extrémně vysoká. Jako vysvětlení se nutně nabízí, že klientce byly navíc podány nepřiřazené volné léky,“ stojí ve zprávě, kterou vypracoval šestičlenný tým odborníků, včetně zdravotní sestry, která se na péči o osoby trpící demencí specializuje.
Volnými se v tomto případě myslí léky, které v zařízení zbudou po zemřelých pacientech. To však ředitel odmítá.
„Žádná ze sester by si nedovolila podat léčivo bez ordinace lékaře a tím riskovat zdraví klienta. Rozhodně se tady netvořily zásoby léků pro tlumení klientů,“ prohlásil Zaydlar.
Do té doby bylo běžnou praxí, že pokud v zařízení zbyly nějaké léky, vrchní sestra je zadokumentovala a pak vydala klientům, kteří je měli předepsané také.
Domov se brání, že tím chtěl ušetřit jejich peníze, protože jde obvykle o léky s vysokým doplatkem. Nyní veškeré zbylé léky odevzdávají k likvidaci do lékárny.
Krajská kontrola se bude opakovat
U zmíněné paní se podle ředitele přidala k účinkům předepsaných léků letní dehydratace, i přes snahu personálu údajně odmítala pít.
„Před nasazením léků se sebepoškozovala, sdírala si kůži na rukou do krve a pro neklid nebyla schopná se najíst ani napít,“ popsal její potíže.
Podobně vyvrátil i další závěry, které kontrola popsala. Shodli se prakticky jen na tom, že v danou dobu měl domov personální nouzi.
Redakce MF DNES má však k dispozici i výpovědi dvou lidí, kteří do zařízení docházeli za příbuznými či známými, a ty se shodují s výsledky kontroly. Popisují, že klienti bývali pohublí, apatičtí, pospávali a často padali. Redakce zná jejich totožnost, zveřejnit ji ale nechtěli.
Situaci sledovali z pohledu návštěvníků před kontrolou i po ní až do letošního ledna, kdy začal zákaz návštěv. A přiklánějí se na stranu kontrolorů, jejichž zpráva, stejně jako vyjádření ředitele domova, je dohledatelná na webu veřejného ochránce práv (souhrnnou zprávu najdete zde, detailní výsledky šetření zde a vyjádření domova zde).
„Stávalo se, že navštívený říkal, že má hlad v době, kdy by měl být po jídle,“ popsala jedna z osob.
„Všechno to souvisí. Ti lidé prospí den, tím pádem se ani nenají a nenapijí a jejich stav se zhoršuje,“ dodala.
„Lidé jsou tam malátní, ospalí, slabí, často ani nemají sílu se najíst, i když by to dokázali sami a na dokrmování není čas. Trávila jsem tam několik hodin v kuse, neměli žádnou aktivitu ani sociální kontakt, ven se dostali málo,“ vyprávěl druhý z návštěvníků.
Souhlasí s tím, že problémy mohou pramenit z nedostatku personálu. „Ale i ve vztahu ke klientům tam jsou velké nedostatky,“ shodli se.
Kontrola konstatovala, že ošetřovatelky vyšly klientům vstříc ochotně, ale jen pokud si sami řekli.
„To je u lidí s demencí nesprávný přístup,“ varovali odborníci.
Na kontrolu z kanceláře ombudsmana navázalo krajské šetření. „Budeme ho opakovat, s ředitelem jsme v kontaktu. U nás se stížnosti na toto zařízení neobjevily, ale jde nám o to, aby byla péče co možná nejlepší,“ dodala Blahová.
