Ty jsou mnohdy až o 40 procent nižší, než je projektantem spočítaná předpokládaná cena.
Honba za nejnižší cenou však působí problémy jak stavebním firmám, tak státu, který zakázky zadává. Soutěžení zaměřené na nejnižší cenu kazí vztahy mezi vítězi zakázek a jejich subdodavatelskými partnery. Ti, aby zakázku dostali, musí balancovat na hraně nákladů, a snaží se proto tlačit na subdodavatele, aby jim ceny svých služeb ještě více zlevnili.
„Přestože stát tak v aktuální situaci staví dopravní stavby rekordně lacino, dlouhodobě není takový stav ekonomicky udržitelný a hrozí, že řada českých firem zkrachuje,“ předpověděl na podzim náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
Známá je například situace, kdy portugalská firma Mota-Engil přechodně přerušila stavbu obchvatu Třince poté, co se její tuzemský partner SDS Exmost dostal do insolvence.
Vysvětlete, proč jste tak laciní
Právě dokončený manuál umožní úřadům vyloučit ze soutěže nabídky nižší než 70 procent takzvané předpokládané ceny. V první fázi však musí uchazeče požádat o vysvětlení důvodů, které je vedly k podání takto laciné nabídky.
„Hodnota 70 procent byla doporučena odborníky v oblasti oceňování dopravních staveb na základě zkušeností,“ uvedl Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, který má financování výstavby v dopravě na starosti. Dalším kritériem je porovnání nabídky s minimálními náklady stavby, které podle cenové kalkulace zahrnují náklady na materiál, mzdy a pohonné hmoty.
Stavby chceme urychlit, spoustu jich však brzdí aktivisté, říká Ťok |
Kromě ceny, která v současnosti představuje největší část hodnocení každé státní zakázky, ministerstvo navrhuje vybírat soutěžící firmy rovněž podle technické úrovně navrhované stavby a odborné úrovně týmu, který bude na zakázkách pracovat.
Úředníci by tak napříště mohli přidat plusové body firmě, která nabídne kratší dobu prací, dodá stavbu z kvalitnějšího materiálu, navrhne řešení šetrnější k životnímu prostředí nebo převezme zodpovědnost za další údržbu a provoz připravované komunikace.
Uvedené možnosti podle Hořelici umožní státu dosáhnout vyšší kvality veřejných staveb. Jejich cena by navíc neměla být hodnocena pouze jako náklad na výstavbu, ale měla by se zohledňovat celková délka životnosti a náklady, které si vyžádá údržba. Nová pravidla si nyní státní investorské organizace vyzkoušejí na vybraných pilotních projektech.
