Autorem díla je sochař Jiří Sobotka, který vytvořil mimo jiné památník Jana Skácela pod hradem Špilberk.
„Zadání původně mluvilo o tom, že by měla vzniknout busta, měl jsem ale pocit, že to je příliš oficiální forma, která mi k osobnosti pana profesora nepasovala,“ vysvětlil Sobotka, podle něhož plastika působí víc civilně a také trochu „rošťácky“.
Pátečního slavnostního odhalení sochy Iva Možného, které bylo součástí oslav 20. výročí fakulty, se zúčastnila i jeho manželka, která na tvorbu díla dohlížela.
„Socha se mi moc líbí, protože je netypická. Když se na ni člověk podívá, usměje se. Jediné, o čem jsem ještě přemýšlela, je, že manžel takto s rukama v klíně nesedával, ale spíše gestikuloval,“ poznamenala Lenka Možná.
Osobitá jiskra v úsměvu
Podle pamětníků socha vystihuje Možného povahu. „Vzpomínám na jeho oslovení ‚miláčkové‘, v němž se mísila laskavost i ironie. Doufám, že osobitou jiskru v jeho úsměvu, který si pamatuji, uvidím i na soše,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Prostějovský rodák Možný ve čtyřiadvaceti letech začal svoji kariéru jako redaktor Československého rozhlasu, kde působil mezi lety 1956 až 1965. Ještě předtím však musel kvůli „buržoaznímu původu“ nastoupit na nucené práce v ostravských hutích.
Promoval jako filolog. Po roce 1968 nesměl přednášet a více se zaměřil na výzkum, především sociologii rodiny.
Brněnskou FSS vedl šest let. „Bez jeho urputnosti by spousta věcí vůbec nebyla, nebo by vypadala úplně jinak,“ podotkl současný děkan fakulty Břetislav Dančák, který přidal také osobní vzpomínku na svého předchůdce: „Když jsem se stal děkanem, Ivo Možný mě často navštěvoval a každý náš hovor zahájil stejnou otázkou: Co právě čtete?“
Uznávaný sociolog zemřel 10. září 2016 ve věku 84 let.
