„Nedokázali si totiž představit, že by na funkcionalistickém výstavišti mohl stát chlupatý slon. Proto návrh s mamutem zamítli,“ vysvětluje Petr Kostrhun, vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea (MZM).
Absolon, objevitel Věstonické venuše a také jeskyní v Moravském krasu, to ale nevzdal a oslovil největšího podnikatele v tehdejším Československu Tomáše Baťu. „Činím Vám návrh, zdali byste nechtěl využít tohoto mamuta pro svoji reklamu, že byste zvlášť těžkou a trvanlivou obuv pro těžké práce dělníků, při pracích kanalisačních, horolezeckou obuv prostě nazval chráněným názvem Mamutovky,“ napsal mu v dopise.
Továrník nabídku přijal a věnoval na tehdejší dobu nemalý obnos 30 tisíc korun. Díky tomu se v Brně mohla slavit mamutova devadesátka. Při té příležitosti se mu odborníci vůbec poprvé podívali do břicha a zašili do něj zprávu pro další generace.
Přestože slaví devadesáté narozeniny, jedná se už o druhý model pravěkého savce ze 60. let. Ten původní prvorepublikový totiž nepřežil válku.
Nový obr je polepený koudelí
Po výstavě v roce 1928 zůstalo muzeum Člověk a jeho rod i s mamutem, který se stal mezitím celebritou, na výstavišti. Až do roku 1945 tam chodilo až pět tisíc lidí denně. V květnu při osvobození ale mamuta poškodili vojáci Rudé armády. Později se dostal i do spárů nenechavých Brňanů, kteří si prý jeho kousky postupně odnášeli v kapsách.
„Ještě krátce zůstal v původní budově muzea v pavilonu Morava, kde byl svědkem i průmyslové výroby ventilů. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že se dělníci v mamutovi schovávali o poledních pauzách,“ uzavírá příběh Kostrhun. Po několika měsících byl model kvůli špatnému stavu zlikvidován.
Současný čtyřmetrový mamut se lidem ukázal v roce 1962 spolu s otevřením nového Pavilonu Anthropos v Pisárkách. Legenda o oblíbeném mamutovi byla tak silná, že se jí na začátku 60. let chopil antropolog a ředitel muzea Jan Jelínek spolu se sochařem Zdeňkem Macháčkem, aby vytvořili nového obra.
Zatímco prvorepublikový mamut měl srst z vláken kokosových ořechů, ten současný je polepený koudelí. Stejně jako jeho předchůdce, i nový model zažil krušné chvíle, když v roce 1969 málem uhořel.
Do Brna si ho přijel natočit štáb pražských filmařů, při natáčení prasklo jedno ze světel a následkem toho začal mamut hořet. Než ho stačili uhasit, přišel o polovinu srsti, kterou poté pracovníci muzea museli obnovit. V roce 2002 pak ke slavnému modelu přibylo i mládě vyrobené podle originálního nálezu umrzlého mamutěte v sibiřských ledech.