Noční obloha nad národním parkem Podyjí je jedna z nejzachovalejších v Česku. Podobných míst s nádherným výhledem na hvězdy, klidným spánkem i přirozenou noční dobou zůstává v celé Evropě jen velmi málo.
I proto před dvěma lety podepsala správa parku s místními obcemi, Českou a Znojemskou astronomickou společností a firmou E. ON memorandum podyjské oblasti tmavé oblohy. Na první krok k vyhlášení území bez světelného znečištění, které má v budoucnu sahat až ke Slavonicím, se však ty další zatím příliš navázat nedaří.
Zrekonstruovat veřejné osvětlení se prioritně povedlo v Hradišti, Mašovicích, Havraníkách a Lukově, tedy v necelé polovině obcí, jež bezprostředně obklopují národní park. Šetrnější světla už svítí také v dalších vesnicích v připravované oblasti tmavé oblohy západně od Podyjí. Jenže zdaleka ne všude se daří pouliční lampy vyměnit.
„Mnohé obce rekonstruovaly osvětlení nešťastným způsobem před relativně krátkou dobou a podmínkou dotace je desetiletý stop stav na jakékoli zásahy,“ podotkl Martin Škorpík, šéf oddělení speciální ochrany přírody správy národního parku.
Dopis nezabral, za starosty se musí osobně
Podyjské memorandum se týká více než šedesáti obcí. Správci jim v prvním kole rozeslali informační dopis s vysvětlením smyslu, poslání a parametrů oblasti tmavé oblohy. Většina však vůbec nereagovala.
V Podyjí tak nyní čekají, až po volbách nastoupí do funkcí noví starostové, pak se s nimi zástupci parku setkají osobně. „Bylo naší chybou a nezkušeností, že jsme předem neodhadli rozsah a složitost tohoto úkolu,“ připustil Škorpík.
Dosavadní oblasti tmavé oblohy v Česku se totiž vyhlašovaly jen na jednotkách katastrů, třeba v případě Beskyd se to týkalo desítky obcí. I tak na tříletou vysvětlovací kampaň vyčlenili jednoho zaměstnance. Podyjí specialistu nemá, správci věnují projektu svůj volný čas.
Ještě v době podpisu memoranda navíc nebylo všeobecně známo, že jedním z klíčových faktorů osvětlení je tzv. teplota chromatičnosti. Tedy že se má svítit v určitou denní dobu „správnou barvou“ a že po 22. hodině je zbytečné a škodlivé užívat bílé světlo.
Do pravidel dotačních programů se nový poznatek vtělil jen částečně. Chytré systémy osvětlení s nastavitelnou teplotou chromatičnosti jsou tak pro obce dražší a málo používané.
Bílé světlo je škodlivější
I v budoucí oblasti tmavé oblohy v Podyjí proto někde vyměnili lampy za ty svítící sice správným směrem, ale místo teplého oranžového používají bílé světlo. To je třeba případ Mašovic, Uherčic, Hradiště či Vratěnína.
„Ze strany projektantů a expertů nám bylo doporučeno nainstalovat bílé LEDky, což se také stalo. Pokud někdo každé dva roky změní názor na barvu světel, tak asi tmavé oblohy v Podyjí nikdy nedosáhneme,“ poznamenal starosta Martin Kincl (Za rozvoj Vratěnína).
Na rekonstrukce osvětlení kvůli snížení světelného smogu jdou přitom obrovské peníze. Nejčastěji z ministerstva životního prostředí, jež dalších 100 milionů pro obce na území národních parků uvolní na začátku prosince. Jenže jen pro lampy pro 2 700 kelvinů a níže. Podle expertů jsou však mnohem šetrnější teploty nad 3 000 kelvinů.
Bílé LEDky by nicméně vyhlášení oblasti tmavé oblohy komplikovat neměly. I přesto, že dosvítí dál, světlo tak není pohlcováno, proto odrazem od země vytváří víc světelného znečištění.
„Principem je deklarace, tedy přihlásit se k myšlence. Že až to bude možné, tak i po malých krůčcích budeme stav zlepšovat,“ vysvětlil Škorpík.
Špatně nasvícený billboard může kazit pohled na celou oblohu
Podyjí je jedním z mála míst v republice, kde je obloha v noci tmavá. Nedávno tu na několika místech pozorovala noční tmu a světelný smog Znojemská astronomická společnost. Potvrdila, že čím blíže ke Znojmu, tím větší světelné znečištění.
„Subjektivně vzato je situace dobrá. Mohla by být ještě lepší, kdyby se veřejné osvětlení podařilo kompletně vyměnit ve všech obcích. Abychom ale mohli zodpovědně prohlásit, že se situace zlepšuje, je třeba provést odborná měření stejně jako před pěti lety a pak je porovnat,“ uvedl předseda znojemských astronomů Radek Dřevěný.
Z pozorování České astronomické společnosti tehdy vyplynulo, že noční nebe nad Podyjím má na některých místech lepší vlastnosti než dvě již vyhlášené oblasti tmavé oblohy v Jizerských horách a Beskydech. Podobné podmínky experti pozorovali pouze na odlehlých místech jižních Čech a na území národního parku Šumava.
Obecně na jižní Moravě světelného smogu přibývá. I proto, že se víc staví. „Chytré lampy mohou tento trend zastavit, zatím jich ale stále není dost. A mnohdy stačí jedno špatně nasvícené parkoviště či billboard a ztrácíme možnost pohledu na oblohu,“ míní ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.
Podle něj je nicméně jasné, že třeba v Brně tma nebude nikdy. I tak by měli lidé svícením zkrátka šetřit. „Zdrojů světla je velmi mnoho – od lamp přes obchodní centra po světlomety aut. Přemíra světla má vliv na kvalitu našeho spánku, a tedy i života, stejně tak trpí zvířata a rostliny,“ uzavřel Dušek.
