Vzorky od dárců uchová pro výzkum unikátní biobanka obsluhovaná roboty

V kampusu Masarykovy univerzity v Brně vznikne za 200 milionů unikátní biobanka. Vzorky, které uchová, poslouží k výzkumu chronických onemocnění a ukážou, co s tělem dělají jedy z okolního prostředí.

Dnes sedmadvacetiletý Brňan Lubomír Lazar se do služeb vědy dal už jako novorozeně. Jeho rodina se v roce 1991 – stejně jako dalších 7 500 z Brněnska a Znojemska – zapojila do výzkumné studie Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno zaměřené na těhotné ženy a jejich děti. Zkoumání trvalo 20 let a mapovalo zdravotní stav i duševní a fyzický vývoj potomků.

Dnes je Lazar ženatý a má vlastní rodinu. A chystá se na další dotazníky, testy a odběry. Univerzita ho totiž ke spolupráci pozvala znovu.

Zatímco nyní se vzorky uchovávají na provizorním pracovišti v bohunické nemocnici, do budoucna je bude nabírat, zpracovávat a ukládat nová moderní biobanka. Vznikne v bohunickém kampusu a přijde na více než 200 milionů korun.

„Zařízení umožní komplexně studovat vliv životního prostředí na člověka a odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění,“ vysvětlila v pondělí při zahájení stavby Jana Klánová, ředitelka Centra pro výzkum toxických látek v prostředí.

To patří pod Masarykovu univerzitu a vlivem životního prostředí na člověka se zabývá už 35 let. Vzorky, které vědci nashromáždili od tisíců dárců, jdou řádově do milionů.

„Z každé rodiny nabereme třeba deset vzorků, ty ale ještě rozdělíme na další asi padesátku podle toho, jakému zkoumání mají sloužit. Pokud v souvislosti se studií hovoříme o 7 500 rodinách, musíme si to vynásobit a pak se dostáváme na téměř čtyři miliony vzorků, které je nutné velmi dobře archivovat,“ popsala Klánová.

Podle ní je potřeba pro anonymizované vzorky zajistit maximální kvalitu skladování, bezchybné značení a ukládání. „Bude je obstarávat špičková technologie pomocí robotů. Vyloučí se tak lidský prvek, u něhož vždycky hrozí riziko chyby,“ poznamenala Klánová.

V budově zapuštěné dvě patra pod zemí se najde místo i pro vyšetřovny, kde vědci budou sledovat dobrovolníky a odebírat od nich třeba vzorky slin či krve. Moderní laboratoře zase poslouží ke studiu mikrobiomu – tedy společenství mikroorganismů, které přirozeně osídlují lidskou kůži, sliznice, ústní dutinu nebo střeva a mohou ovlivňovat imunitní reakce.

Data poslouží vědcům v celé Evropě

Podle expertů se ze vzorků a dat dají zjistit dopady chemických látek na zdraví lidí. „Další odborníci pak budou sledovat vliv psychického stresu či životního stylu. Biobanka a studie na velkých skupinách lidí tak můžou posloužit i vědcům z dalších oborů. A vzhledem k tomu, že jsme zapojení do celoevropského programu, tak i v dalších zemích. V tomto smyslu je naše biobanka unikátní i v rámci celé Evropy,“ upozornila Klánová.

Zkoumání vlivu životního prostředí podle ní patří mezi vědy budoucnosti. Toxikologické studie totiž dokazují, že chemické zatížení hraje roli třeba u syndromu dětské hyperaktivity či autismu nebo u neurodegenerativních onemocnění starších lidí.

„Vnější faktory mohou mít za následek problémy s imunitou, což souvisí s celou řadou chronických onemocnění. A jsou spojovány také s poruchami reprodukce,“ popsala Klánová.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

V tomto směru projekt propojuje vědce několika fakult Masarykovy univerzity – od přírodovědecké přes lékařskou až po fakultu sportovních studií – a také obě brněnské fakultní nemocnice.

A neslouží pouze čisté vědě. „Banka má význam i pro praxi. Za deset dvacet let budeme mít informace, které nám pomohou odhalit, co se to děje v lidském těle, že to později vyústí v nějakou chronickou nemoc. Můžeme s tím pak lépe bojovat,“ poznamenal Tomáš Kašpárek, proděkan pro vědu a doktorské studium Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Lidé, kteří se do projektu zapojují, projdou obdobnými testy jako například sportovci v laboratořích fakulty sportovních studií.

„Jsme těmi, kdo během výzkumu dává lidem zpětnou vazbu okamžitě, kdežto samotné zkoumání je otázkou řady let. U nás mohou lidé při vyšetřeních třeba zjistit stav klenby nohy, která má vliv na problémy s páteří. Dozvědí se, jak jsou na tom z hlediska životosprávy, pohybové aktivity či složení těla. To jsou informace, které mohou využít ihned, takže jsme pro lidi motivací, proč v projektu vydržet,“ prohlásil děkan fakulty sportovních studií Martin Zvonař.