Věděla jste od počátku, že budete pracovat s modrotiskem, nebo to vyplynulo až z nominace na seznam UNESCO?
Modrotisk mám olympijským výborem schválený už od července.
Na olympijské oděvy se používají barvy trikolory. Jak to bude s barvami a vzory modrotisku?
Počítáme s červeným akcentem, který trikoloru vytvoří. A co se motivu týče, hledala jsem něco, co není vyloženě moravské. I když obě dvě modrotiskové dílny, které se u nás zachovaly, jsou na jižní Moravě. Přesto jsem nenašla žádný prvek, který by byl celoplošný.
Takže vzor bude váš autorský?
Ano, je to originální vzor. Ale zatím nemůžu prozradit jeho přesnou podobu. Samozřejmě reflektuje fakt, že je určen pro slavnostní událost spojenou se sportem, ale bude mít i tradiční prvky.
Olympijský výbor si vás vybral i kvůli vašemu spojení s Japonskem.
Pět let v kuse jsem tam žila a studovala. Vlastně od sedmnácti tam nepřetržitě nějak funguju.
Modrotisk také pochází z Japonska, že?
K nám opravdu přišel z Číny a z Japonska. Ale původně vznikl, pokud se nemýlím, stovky let před Kristem v Peru.
Zuzana OsakoPochází z Lužic u Hodonína. Kreslila a malovala od malička. Ve dvanácti letech začala pracovat jako komerční modelka a hodně cestovala. Po ukončení ZŠ se na rok přestěhovala do Milána, kde studovala na Institutu Marangoni oděvní design. Pracovně vycestovala i do Tokia, kde potkala svého manžela. S ním v Japonsku žila a studovala malbu japonskou tuší, zenové techniky a akt. V době návratu do ČR ve světě ožila módní ilustrace v míře, která ji nadchla. Vytvořila vlastní portfolio a začala spolupracovat s módními profesionály. V současnosti spolupracuje s řadou českých i zahraničních designérů, módních značek, firem, časopisy, televizními pořady, blogy, portály, známými osobnostmi. Velkou část práce zaměřuje na folklor, podporuje několik charitativních projektů. |
V Japonsku se modrotisk používá všedně, nebo je to také záležitost folklorní?
Tam je to opravdu věc každodennosti. Modrotisk je k vidění na textiliích pro denní potřebu. Hodně se do toho balí třeba dárky nebo obědy. Japonci používají krabičky bento, což je několikapatrová krabička na obědy, kterou ženy dávají manželovi do práce či dětem do školy. Nebo se používá, když rodina jde pojíst pod sakury. A právě tato krabička je často svázaná šátkem z modrotisku. Modrotisk se používá na různé pytlíky, taštičky a samozřejmě také na kimona.
Modrotisk používá i vaše oděvní značka Tradice. Vzrostl po jeho zápisu na seznam UNESCO zájem lidí o tyto oděvy?
Tradiční modrotisk není masová záležitost. V Tradici máme limitovanou kolekci blůz, sukní a šatů, která byla původně připravena pro jaro a léto příštího roku, ale dnes musím doobjednat látky, máme vyprodáno. U nás zákazník počítá s tím, že se o oděv bude starat jinak než o tričko z řetězců, a my dáváme k našim výrobkům pečlivě rozepsané pokyny k údržbě. Pro konfekci do větších řetězců není úplně vhodný. Zákazník se musí naučit, jak se o takový oděv starat. Nemůžete ho hodit do pračky s dalším prádlem. Před pár dny jsme se ale dohodli se značkou Pietro Filipi, pro kterou budeme vytvářet vzor inspirovaný modrotiskem. Na jaře a v létě tak budou mít v obchodech moji kolekci. Samozřejmě půjde o digitálně tištěný vzor, který bude možné prát v pračce.
Nejsou na to tradiční výrobci modrotisku hákliví?
Upozornili nás, že digitálně tištěný vzor by se neměl prodávat pod názvem modrotisk. I když vychází z původních modrotiskových vzorů, není zpracovaný tradiční technikou. Mně se zdá správné obojí odlišit a přiznat, co je digitálně tištěné. Pro Pietro Filipi a i pro Tradici připravuji vzor k digitálnímu tisku takový, aby tisk raznicemi neimitoval, pouze modrotisk připomenul. A zase si užívám to, že nejsem raznicí omezená a můžu si dovolit například stínování vzorů. Myslím, že bychom mohli zkusit v češtině vymyslet pro digitálně tištěný vzor modrotiskem inspirovaný třeba i nové přiléhavé slovo.
Nedovedu si představit přiléhavější slovo než modrotisk.
V tomto je čeština trochu komplikovaná. I když je to krásný barvitý jazyk, některé věci v módě se v něm těžko reflektují. Angličtina je naproti tomu úžasná v tom, jak je proměnlivá. Když si koupím americký Vogue, tak se kochám tím, jak je jazyk schopný žít a vyvíjet se snad měsíc od měsíce.
Když se podívám na látku, poznám na první pohled rozdíl mezi tradičním modrotiskem a digitálně tištěným vzorem?
Na první pohled to nepoznáte. Až když začnete látku zkoumat zblízka. Tradiční modrotisk se tiskne ručně. Nikdy se s raznicí netrefíte tak přesně jako stroj, a to se pak dá ve vzoru najít. Nebo se trochu uvolní krycí rezerva a barva zateče pod ni. To je pak vidět v kontuře vzoru.
Letos vaše oděvní značka Tradice končí jako startup. Podařilo se vám ji rozjet velmi úspěšně. Jak?
Mám vynikající tým. A přece jen je naše republika vděčná v tom, že když se práce dělá poctivě, tak se daří.
