V červenci pak nastala sláva, jakou nečekal. Na zahradě se sešly tři stovky lidí, kteří přihlíželi slavnostnímu vysvěcení dřevěné kaple s rozměry 5x4 metry a zvonem darovaným z brněnského biskupství.
„Každý by se měl snažit podle svých možností dotvářet naši malebnou českou krajinu,“ míní Eduard Kejnovský, genetik z Biofyzikálního ústavu Akademie věd, který jinak žije v Brně. V Krasové u Moravského krasu tráví většinou čas od pátku do neděle.
Zájem lidí o kapli od vysvěcení letos v létě rozhodně neupadá. Není totiž soukromá, jak by se mohlo zdát vzhledem k tomu, že se do ní nedá vstoupit volně z ulice.
Pokud je Eduard Kejnovský s manželkou Ivou doma, rádi každého pozvou podívat se do kaple, kde můžou poutníci posedět, pomodlit se a užít si atmosféru netypické kapličky.
Podívat se tam tak byly děti ze školky, několik návštěv týdně chodí i teď o adventu, kdy výzdobu kaple její majitel doplnil řadou hořících svíček.
„Je to symbol Vánoc a pro člověka perfektní příležitost tam takto posedět jen při tomto světle. Celá atmosféra se zklidní, jak se plamen svíčky ani nehne,“ popisuje Kejnovský.
Bohoslužby o letošních Vánocích neplánuje, a to z jednoho prostého důvodu. Myslí si, že faráři jsou už tak hodně vytížení mšemi v řadě obcí, které musí obsloužit. „Kdyby byl ale někdo ochotný, příští rok bych do toho klidně šel,“ doplňuje Kejnovský.
Mše se však přece jen v jeho kapli konat budou – příští rok na jaře a také při místních hodech. Dřevěná kaple ovšem nejspíš získá i další rozměr.
„Máme zájemce, kteří chtějí v kapli svatbu a také křty, ty by měly být už letos v zimě. S kamarádem jsme tak do kaple přivedli elektřinu na topení, aby tam nebyla pro malé děti příliš velká zima,“ sděluje Kejnovský.
