Stavědla na brněnském nádraží mají jít k zemi, památkáři o ně bojují

S nynější rekonstrukcí zabezpečovacího zařízení na hlavním vlakovém nádraží v Brně mají zmizet také historická stavědla podél trati. Podle památkářů tím však železničáři zničí světově jedinečný soubor staveb z 19. století.

Typické věže z červených cihel z dob Rakouska-Uherska slouží už od 90. let 19. století jako spojka mezi výpravčím a výhybkáři. Ti se starají o to, aby vlaky vždycky jely po správné koleji a stály, pokud na ní zrovna není volno.

Podle památkářů jsou stavědla číslo čtyři a pět u zasypaného viaduktu posledními dvěma svého druhu na historické Severní dráze císaře Ferdinanda a v kontextu s okolím tvoří světový unikát.

Přesto by měla jít k zemi. S nynější modernizací zabezpečovacího zařízení na hlavním nádraží za téměř 1,8 miliardy korun se totiž stanou z hlediska provozu zbytečnými. A tak je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) hodlá zbourat.

„Na nádraží vybudujeme elektronické staniční zabezpečení, které se napojí na jednotné obslužné pracoviště. Jeho technologické zařízení bude uloženo v nové budově, kterou už dělníci staví poblíž šestého nástupiště. Pro dosavadní stavědla už nebude využití, proto je navržena jejich demolice,“ uvedla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

Stavědla tvoří s okolím nedílný celek, říká historička

To platí pro celkem pět věží. Jenže podle památkářů půjde ve dvou případech o nenávratnou chybu. „Minimálně stavědla čtyři a pět jsou dobovým historickým svědectvím a měla by být rozhodně zachována,“ tvrdí Aleš Homola z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

Stejný názor má i Alena Borovcová z Metodického centra pro průmyslové dědictví v Ostravě, která zkoumala hodnotu objektů.

„Patří k typizovaným stavbám z režného cihelného zdiva, které se už jinde na české, polské ani rakouské straně nedochovaly. Navíc jsou postavené v době jako viadukt od Břeclavi do Brna. Ten naši předkové zčásti zasypali, protože potřebovali postavit drážní zázemí pro výtopnu, dílny a uhelné nádraží. Společně s okolím stavědla tvoří nedílný celek, takže pokud je zbourají, zničí se tím hodnota celého souboru,“ poznamenala Borovcová.

Zástupci SŽDC však trvají na tom, že požadavky památkářů neobešli. „Dokumentace pro územní rozhodnutí i stavební povolení na modernizaci zabezpečovací signalizace plně respektuje vyjádření odboru památkové péče. Stavědla nebyla a nejsou památkově chráněna, proto jsme navrhli jejich demolici,“ potvrdila Šubová.

Úřední chyba? Historické věže vypadly ze seznamu

Odborníci z Národního památkového ústavu jsou proti. Už více než čtyři roky se snaží o rozšíření souboru chráněných staveb historického brněnského nádraží.

Železniční stavědlo

• Jedná se  o nádražní budovu, z níž se na železnici řídí výměny výhybek. Ty ovládá signalista na povel výpravčího. Stavědla byla zřizována zejména ve stanicích s elektromechanickým zabezpečovacím zařízením.
• Stavědla na hlavním nádraží v Brně byla postavená v 90. letech 19. století. V původní podobě se zachovala dvě u Uhelné ulice.
• Podle památkářů jsou jediná na Severní dráze císaře Ferdinanda. Správa železniční dopravní cesty je však po modernizaci signalizačního zařízení nebude potřebovat a plánuje je zbourat.

Zatím je na seznamu jen výpravní budova a sousední pošta od architekta Bohuslava Fuchse. Žádost o zpamátnění dalších objektů podali na ministerstvo kultury v roce 2014. Ministerstvu se však zdál soubor příliš velký, a proto jej navrhlo rozdělit na dvě části. A právě tehdy nastal problém. „Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti železniční dopravy v květnu 2014 obě stavědla ke zpamátnění doporučila,“ tvrdí Homola.

Když byl však původní seznam rozdělený na dva – uhelné nádraží a soubor Malé Ameriky spolu s viaduktem a mosty od Svratky po Křenovou ulici, stavědla v nich jmenovitě uvedená nebyla. Podle památkářů nicméně z kontextu vyplývá, že jsou součástí souboru. „Nechápu, proč to vypadlo. Stavby tvoří funkčně, slohově, stylově i materiálově celek. Je to, jako když z porcelánového servisu rozbijete hrnek nebo dva. Nebude kompletní a ztratí na ceně,“ uvedla Borovcová.

Podle ní budovy nijak nebrání rekonstrukci a dají se využít stejně jako v zahraničí, kde z nich vznikla muzea – například ve Švýcarsku ve stanici Kerzers nebo v německých městech Lehrte či Rendsburg. Na seznam památek se ostatně i v Česku dostalo karlínské stavědlo na Masarykově nádraží v Praze.

Jedinou možností je dohoda s vlastníkem

Řízení na zpamátnění uhelného nádraží a Malé Ameriky běží, a než bude ukončené, jsou stavby nedotknutelné. S cihlovými věžemi je to však jinak.

„Na zmíněná drážní stavědla ministerstvo kultury nevede žádné řízení o prohlášení věci za kulturní památku,“ potvrdila Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva.

V momentě, kdy Drážní úřad rozhodl o demolici, existuje jediná cesta – domluva s vlastníkem. A klíčový verdikt v tomto případě už Drážní úřad v Olomouci vydal. „Je pravomocný i s vyjádřením památkářů z magistrátu,“ podotkl mluvčí úřadu Martin Novák. „Konkrétně ke stavědlům jsme se nevyjadřovali,“ tvrdí přesto šéf brněnských památkářů Martin Zedníček.

Podle Nováka však úřad vydal rozhodnutí na stavbu jako celek, tedy i na zmíněná stavědla. „Památkáři měli stejnou dokumentaci jako my,“ doplnil mluvčí.

Osud unikátních věží je tak na dalším jednání památkářů a SŽDC.