Teď je bronzová deska z dílny vynikajícího medailéra Václava Adolfa Kovaniče znovu k vidění.
Třebaže už nezdobí Gajdošův rodný dům, ale mikulovský zámek, o jehož obnovu se po požáru na sklonku druhé světové války malíř významně zasloužil. Je autorem fresek v někdejším trůním sále, který po vymalování dostal jeho jméno – Gajdošův sál.
„Mistr Gajdoš je nejen autorem fresky v tomto sále, ale také celé řady obrazů a grafik z Mikulova a okolí. Desetiletí zde žil a tvořil a jeho dílo je s tímto krajem úzce spjaté,“ vysvětlil Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově, které má řadu obrazů z Gajdošova štětce ve sbírkách.
Příběh malířovy pamětní desky je přitom víc než spletitý. Na rodný dům Rudolfa Gajdoše byla umístěna v roce 1985 u příležitosti desátého výročí jeho smrti. Od té doby však dům mnohokrát změnil majitele.
Jeden z nich pak při rekonstrukci desku sundal a o tom, kde se nachází, dlouho mlžil před mikulovskými historiky, muzejníky i před Gajdošovými potomky.
Nejdříve tvrdil, že desku odstranil jen na dobu rekonstrukce. Pak zase, že je v restaurátorské dílně. Když se tabule na fasádu domu nevracela, malířova rodina se začala pomalu smiřovat s tím, že je nenávratně zničená.
Až další majitel domu objevil desku uloženou v útrobách nemovitosti. Zcela nepoškozenou. A na město ji převedl darovací listinou. Restaurátor ji pak jen zbavil nečistot.
„Jsem moc ráda, že se konečně našla. Věřím, že bude na zámku desetiletí, snad i staletí,“ komentovala to Gajdošova dcera Jiřina Doležalová, která desku odhalila spolu s malířovým vnukem Pavlem Doležalem.
Sto let ztracenou pamětní desku objevili v roce 2013 dělníci v Brně při rekonstrukci Filozofické fakulty Masarykovy univerzity:
