Jeden policejní zátah se týkal podezření z ovlivňování zakázky na výběr mýta, který pro stát od roku 2007 zajišťuje společnost Kapsch. Při tom druhém se prověřovaly veřejné zakázky na radnici největší brněnské městské části Brno-střed s rozpočtem asi 800 milionů korun.
V prvním případě měl být Švachula prostředníkem schůzek týkajících se zakázky na elektronické mýtné. V brněnské kauze jej podle serveru Novinky.cz, který má k dispozici příkaz k domovní prohlídce, kriminalisté vnímají jako „řídicí článek organizované zločinecké skupiny“.
Přes radního Švachulu jdou už pátým rokem veškeré investice na Brně-střed. Že by vše nemuselo být v pořádku, není žádné překvapení pro Marii Škárkovou, která šéfovala hnutí ANO v městské části v době, kdy do něj Švachula vstoupil.
Divím se, že to trvalo tak dlouho, řekla bývalá členka ANO
„Dostali jsme to nařízené před komunálními volbami v roce 2014. Tehdy jsme museli přijmout asi sedmdesát členů ihned a bez dodržení kandidátské lhůty. Nelíbilo se mi to, a proto jsem spolu s dalšími kolegy sepsala petici, ale nikdo s tím nic nedělal,“ říká Škárková.
Na žádný post na radnici nikdy nekandidovala a z ANO loni vystoupila.
„Dnes jsem ráda. Nechtěla bych, aby můj podpis figuroval někde pod podivnými zakázkami. Zásah policie mě nepřekvapil. Vzhledem k tomu, jak investice pod Švachulou fungovaly, se divím, že to trvalo tak dlouho,“ dodává.
Překvapený není ani bývalý šéf kontrolního výboru radnice za TOP 09 Bohumil Straka.
„Systém veřejných zakázek byl podle mě od samého začátku špatně nastavený. Původně dokonce chtěli nesmyslně pověřit zadáváním tendrů externí firmu, ale to se i mým přičiněním nestalo. Stejně to ale nepomohlo,“ podotýká Straka.
Naproti tomu exstarosta (zvolený za Žít Brno) a dnes místostarosta za ANO Martin Landa nevidí v působení Švachuly problém. „Netuším, čeho by se mohl zásah týkat. V minulosti jsme neřešili žádné pochybnosti kolem veřejných zakázek,“ tvrdí Landa.
Podobný názor má i exzastupitel Michal Doležel (Žít Brno). „Můj pracovní vztah s panem Švachulou byl naprosto korektní,“ konstatuje.
Podezření z „cinknutých“ zakázek odmítá i Švachulův přítel a spolustraník Jiří Faltýnek, syn místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka.
„Je to útok na ANO v souvislosti s eurovolbami,“ míní Faltýnek mladší. „Pracovně jsme s Jirkou nikdy do kontaktu nepřišli, ale jsme přátelé přes deset let. Připadá mi neuvěřitelné, že by měl být v nějakém zločineckém spiknutí. Znám ho jako člověka, který odvedl pro Brno spoustu práce,“ dodává.
Švachula měl pod palcem například opravu tržnice
V souvislosti se zmanipulovanými zakázkami radnice se detektivové kromě Švachuly zaměřili také na řadu vlivných lidí v Brně.
Například na šéfa investičního odboru na Brně-střed Petra Liškutina, mimo jiné člena hnutí ANO a místostarostu městské části Ivanovice. Stejně tak zacílili i na Petra Kosmáka ze správy nemovitostí Brna-střed, v jejíž budově také zasahovali.
O co se kriminalisté mohou zajímat? Jako šéf investic měl Švachula v minulém volebním období pod palcem i obří zakázku na rekonstrukci kryté tržnice na Zelném trhu. Původně měla vyjít na 45 milionů korun, ale nakonec se její oprava zkomplikovala a podražila na sedmdesát milionů.
Podle zjištění MF DNES policie ve čtvrtek zasahovala také u známého brněnského architekta Michala Palaščáka, autora návrhu na obnovu tržnice. „Zajímali se, podal jsem vysvětlení a tím to pro mě skončilo,“ přisvědčil Palaščák.
Odpovědi na otázku, zda se policisté ptali právě na tržnici, se však vyhnul. „Nechci o tom mluvit,“ poznamenal.
Policisté se zajímají i o šéfy stavebních firem
Podle webu Seznam Zprávy si policisté přišli pro dokumenty i do firmy Moravostav Brno, která se na rekonstrukci tržnice podílela.
Na náklady kromě městské části přispěl i magistrát, kde v té době měl investice na starost Švachulův spolustraník a exnáměstek primátora Richard Mrázek (ANO).
„Pokud si dobře pamatuji, šla tam dotace z rozpočtu města a byla to vlastně asi jediná věc, na níž jsme s městskou částí spolupracovali,“ okomentoval stroze Mrázek.
Podle Škárkové však zakázka na tržnici byla divná. „Pan Švachula ji měl na starosti. Vyšla na 70 milionů, ale když se pak dělal její odhad kvůli směně s podnikatelem Liborem Procházkou, byl jen na 43,5 milionu,“ podotkla.
Podle informací MF DNES nemělo jít ovšem o ojedinělý případ, ale celý systém přidělování zakázek určitým firmám, z čehož poté plynuly provize.
Mezi jinými se podle serveru Lidovky.cz policie zajímala také o šéfy dvou brněnských stavebních firem – Ivana Trunečku ze společnosti MTc-stav a Lubomíra Smolku z Kros-stavu. Každá z těchto společností získala jen od roku 2016 podle dat z registru smluv na Brně-střed zakázky za zhruba 26 milionů.
Irácký podnikatel s vazbami na Švachulu i Faltýnka
V hledáčku kriminalistů se ocitl také irácký podnikatel Saman El-Talabani, kterého policie vyšetřovala už v roce 2016. Figuroval v kauze úniků informací z policejních spisů. V ní uvázli i další lidé z Brna, včetně podnikatele Davida Rusňáka, bývalého člena a sponzora ANO. Jeho žena Petra byla tehdy za hnutí brněnskou radní a Rusňákova tchyně Alena Schillerová je ministryní financí (ANO).
El-Talabani patřil mezi obviněné i v případu několikamilionového krácení daně z prodeje a nákupu břitových destiček do obráběcích strojů a náhradních dílů do aut.
Podle magazínu Reportér má podnikatel blízko právě ke Švachulovi, kterému byl dokonce na oslavě jeho padesátých narozenin. Z policejních odposlechů vyplynulo, že se pravidelně bavili o vazbách lidí z politiky a byznysu a řešili také korupci při zadávání zakázek. Oba mají navíc blízko k Jaroslavu Faltýnkovi – muži číslo dvě v ANO.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu v noci na pátek obvinili v souvislosti s brněnským případem devět lidí z trestných činů účast na organizované zločinecké skupině, zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů.
