Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Brněnský boj o vodu. Do studen prosakovaly fekálie, vodovod posvětil král

  11:22
Uplynulo 500 let, co král Ludvík Jagellonský Brnu schválil, aby si vybudovalo vodovod z vršku Cimpl. Dříve tu totiž s vodou bývala svízel, přitom bez ní nemohlo fungovat žádné město. A to nejen kvůli její potřebě pro pití a vaření, ale ve středověku i kvůli častým ničivým požárům.
Rybník Gaisperk, ze kterého Brno před několika stoletími čerpalo vodu.

Rybník Gaisperk, ze kterého Brno před několika stoletími čerpalo vodu. | foto: kniha Zásobování vodou zemského hlavního města Brna

Z těch měli tehdy lidé oprávněnou hrůzu, protože většina domů bývala dřevěná či hrázděná a při ohni nezřídka lehly popelem celé městské čtvrti.

„Strach před požárem byl proto všeobecně velký a trestní předpisy připouštěly okamžité uvržení dopadeného žháře do ohně anebo smrt oběšením zloději při požáru kradoucímu,“ líčí takřka sto let stará kniha Zásobování vodou zemského hlavního města Brna.

Stojí v ní i to, že i pouhé přistižení při zavěšování výstražných znamení na dveře, že dům bude zapálen, anebo jen nařčení z tohoto zločinu, znamenaly provinilcovu jistou smrt provazem.

Vody bylo dost, ale znečištěné

Od dávných dob osídlené území Brna u soutoku Svratky a Svitavy dlouho nemělo o vodu nouzi. Píše o tom Milan Kubeš ve své publikaci Historie a současnost vodáren a kanalizací v Brně.

„Všude bylo dostatek studní, které byly bohatě napájeny vodou ze štěrkových naplavenin řeky Svratky. K zásobování vodou sloužily nejen studny domácí, ale byly zřizovány i studny v ulicích a na náměstích k obecnému užívání. Potíže s vodou nastaly koncem 12. století.“

Jak k tomu došlo? Vody domácích studní, umístěných ve výklencích domů buďto na chodbě, v předsíni, nebo v průjezdu, začaly být znečišťovány obsahy žump a cihelných domovních stok, které byly stavěny z propustného materiálu. Epidemie nemocí obyvatel bývaly pak velmi časté a zlé.

Dostatek vody ale Brno potřebovalo především ke zmíněnému hašení požárů, a tak se rozhodlo zřídit svůj první vodovod z řeky Svratky už koncem roku 1415. Tato voda nebyla vhodná k pití.

Čerpadlo u takzvaného Lamplova mlýna na dnešní Kopečné ulici hnalo nicméně svrateckou vodu přes Puhlík neboli Petrov do dvou kašen na Dolním a Horním trhu, tedy na dnešním náměstí Svobody a na Zelném trhu.

„Olověné vodovodní přípojky byly povolovány jen vysokým představitelům města, šlechty, kléru a klášterům. Ostatní obyvatelstvo bylo odkázáno na kašny,“ upřesňuje Kubeš.

Z vodovodu si Švédové odlévali kulky

Kvůli nedostatku vody pak Brňané žádali o zřízení dalšího vodovodu, a to před 500 lety krále Ludvíka Jagellonského. Jak uvádí Encyklopedie dějin města Brna, tato voda se čerpala z vršku Cimplu neboli Zimpelu, tedy dnešního náměstí Míru.

Tekla potrubím z vrtaných borových kmenů navzájem do sebe zasunutých a spojených železnými třmeny a skružemi. Jenže proud spodní vody z mírného pahorku nebyl ani stálý, ani vydatný.

Přes dnešní Údolní ulici tekla voda do nádrže pod domem vodáka, který stál při Brněnské bráně v místech souběhu ulic Dominikánské, Starobrněnské a Biskupské. A odtud do kašny na Dominikánském náměstí i do výtokového stojanu v budově vojenského velitelství na rohu dnešních ulic Panské a Mečové.

Podle publikace brněnských Městských vodáren z roku 1927 vodovod nakonec zcela selhal v roce 1645 za obléhání města Švédy. Jak pověst praví, odlévali si Švédové z olověného potrubí střely pro svoje muškety.

Jeho úplný zánik přišel pak v roce 1853, když byl rozšířen vodovod z náhonu Svratky. Napájení kašny na Dominikánském náměstí převzal vodojem na Františkově, tedy v místě dnešních Denisových sadů.

Brno pilo vodu z Králova Pole

Pro zásobování města pitnou vodou byl ale nejdůležitější takzvaný Kartouzský vodovod. Smlouvu na něj uzavřelo Brno s kartouzským konventem v dnešním Králově Poli už v roce 1544.

Za 130 zlatých tak město získalo právo odvádět vodu z pramenů i rybníka Gaisperku ležícího nedaleko kláštera. Zřídilo odtud vodovod vedoucí ulicí Dlouhou, dnes Staňkovou, přes Lužánky a dále Novou, dnes Lidickou ulicí, i Kolištěm skrze Běhounskou ulici až do kašny na Velkém, dnes náměstí Svobody.

Tato takzvaná Merkurova kašna neboli kašna Čtyř živlů od Ignáce Jana Bendla z roku 1699 byla zrušena v roce 1867 a její sousoší stojí dnes už „na suchu“ na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea. Kromě Merkura na vrcholku mají prý její dvě mužské postavy znázorňovat řeky Svratku a Svitavu a nymfa s rohem hojnosti bohatství.

Kartouzský vodovod napájel i kašnu Karolinku z roku 1857 ozdobenou postavou dívky nesoucí na rameni džbán. Stála mezi ulicemi Českou a Veselou a v 80. letech 19. století ji poškodil blesk. Když pak Brno rušilo všechny kašny, torzo postavy Karolinky skončilo v městském lapidáriu.

To sochy z kašny na Lažanského, dnes Moravském náměstí z roku 1860, kterou rovněž napájel vodovod z Králova Pole, získal po jejím zrušení někdejší brněnský starosta Karl Giskra. Velká střední socha ženy nesla na hlavě plochou nádobu a pod ní čtyři menší postavy znázorňovaly jaro, léto, podzim a zimu.

Vodotrysk jen ve dne

Rybník Gaisperk, z něhož se voda brala, se v průběhu let dostával do soukromých rukou a město pak o svou vodu muselo občas docela tvrdě bojovat. Nakonec své právo ale vždy uhájilo.

Například jeden z vlastníků, Jan Nepomuk Achbauer, obehnal roku 1794 svah kolem rybníka zdí. „Bránil se vyzdívání pramenů a chtěl přiznat obci brněnské pouze služebnost k odběru vody z rybníka Gaisperk,“ zjistil Milan Kubeš.

V roce 1832 dovolila hraběnka Schaffgotschová Brnu, aby si bralo vodu z návrší Kociánka.

Město pak ale v roce 1856 zjistilo, že její hraběcí dědic bez jeho vědomí svádí vodu z nejhořejšího pramene do své kašny a vodotrysku, takže zřídilo nad jeho odběry neomezený dozor. Pan hrabě si vodotrysk mohl pouštět jen od půlky března do půlky září, a to jen ve dne. Za soumraku musel vodu zavřít.

Význam Kartouzského vodovodu byl pro Brno zkrátka prvořadý až do roku 1913. Tehdy se ke slovu dostala voda z Březové, kterou Brno bere dodnes. A taky vodu z Víru. Zatímco voda z Pisárek přestala v Brně definitivně téct v roce 2013.

  • Nejčtenější

Bizarní vilu u Brna koupila mladá žena. Místo původních 110 milionů stačila třetina

16. května 2024  10:23

Řadu let se snažil původní vlastník a budovatel vily ve stylu podnikatelského baroka v...

V Brně zuří kvůli boxu Zásilkovny, řidiči přes něj nevidí do křižovatky

15. května 2024  12:42

Jsou určeny k tomu, aby lidem zjednodušily život, na brněnské Lesné je však jeden z nových...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na vrahy ukázaly opravené boty. Husaře ubili jejich vlastními holemi

13. května 2024

Premium Rok co rok chodil Jan Otava s husami a malým pomocníkem na trhy stejnou trasou s poslední zastávkou...

Vyškov i Táborsko mají baráž o první ligu jistou, Kroměříž sestupuje

11. května 2024  20:17

Fotbalisté Vyškova a Táborska mají jistotu, že si zahrají nejhůře baráž o nejvyšší soutěž. Oba...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Od války máme desetinový obrat, říká byznysmen, jehož odbyt stál na Rusku

11. května 2024

Premium První zaměstnání našel brněnský podnikatel Vladimír Plašil před čtyřiceti lety v tehdejším Podniku...

Morava není jen Pálava, ukazuje světnička v Brně. Nabízí oleje, buchty i pálenku

18. května 2024  14:15

Jana Doskočilová má v centru Brna Slováckou světničku. Obchod, kde si lidé mohou něco originálního...

Poklady lidé objevují pořád, ale málokdy se o tom dozvíme, říká numizmatička

17. května 2024

Premium Objeven byl už před 65 lety, až nyní se ale díky nové publikaci Dagmar Grossmannové mohou zájemci...

Policisté našli běžence v kamionu. Museli jim sehnat tlumočníka z amharštiny

17. května 2024  14:31

Nezvyklou výzvu postavil před brněnské policisty středeční nález skupiny běženců z Eritreje a...

Brno trápí dlouhé procesy a málo bytů, říká šéf Komerční banky Juchelka

17. května 2024  11:35

Stopy Komerční banky jsou na jižní Moravě viditelné nejen ve formě jejích poboček. Společnost...

Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA

Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....