„Jedna z posledních záchran byla kočička Monička, která se našla v Kuřimi na cyklostezce, kde se plazila lidem po nohách, mňoukala, snažila se, aby jí pomohli, jenže tím, jak byla špinavá a neměla oko, tak se jí lidé báli, taková klasika ‚nesahej na ni, ať něco nechytíš‘. Rozhodně se jí zachránil život, venku by neměla šanci,“ vypráví Lucie Pokorová ze soukromého jihomoravského útulku LuckyCats.
Redakce záměrně neuvádí, kde se útulky přesně nacházejí, protože se pak stává, že jim lidé například hází kočky přes plot.
I Anežka Štelclová z dalšího soukromého útulku – Opuštěné kočičí tlapky – pozoruje, že jsou tyto případy v jarním období stále častější.
„Nacházíme koťata bez matky a je potřeba péče dočaskářek nebo lidí, kteří je dokrmují. Bohužel máme plný stav, takže bych tímto chtěla apelovat na všechny, co můžou, ať kastrují a nemnoží,“ uvádí.
Právě kastrace je přitom jediná účinná prevence přemnožených koček. Poprvé totiž mohou zabřeznout už ve čtyřech pěti měsících a mít až tři vrhy ročně. „V každém vrhu je 4–6 koťátek, takže rozmnožovací schopnost je velká. Myslím, že lidé si už uvědomují potřebnost kastrace, ale nekastrují včas. Než kočka opustí byt, musí být vykastrovaná, jinak to budeme řešit dokolečka,“ poukazuje Pokorová.
Kočka v útulku stojí až tisícovku měsíčně
Nebýt soukromých kočičích útulků, toulaly by se po venku tisíce koček bez domova a také by jich bylo mnohem víc zubožených. Kočkám v nouzi totiž nejen poskytují azyl a potřebnou veterinární péči, ale kastrují i ty volně žijící. Tedy když jim to finance dovolí.
S provozem jsou totiž odkázány pouze samy na sebe, na dary dobrých lidí a pomoc charitativních projektů, jako je třeba nově vzniklý Charitativní kočičí spolek Kryšpín, který pomáhá devíti útulkům převážně z jižní Moravy. Jen v nich žije aktuálně přes 600 koček.
Z poslední doby spolek eviduje třeba bizarní příběh, kdy byla koťata nabízena jako krmení pro hada. Měsíční náklady na jednu kočku se pohybují mezi pětistovkou až tisícikorunou. Při nižší sazbě jde u těchto devíti útulků o 300 tisíc měsíčně.
„Přestože obce mají ze zákona povinnost postarat se o toulavá zvířata na svém katastru, většinou se starají jen o psy. O kočky nejen že se nestarají, ale ani nepřispívají soukromým útulkům, které to dělají za ně,“ vadí předsedkyni spolku Lence Němcové.
Například provozovatelka útulku Pokorová dostává roční příspěvek od obce. „Problémem je spíš Brno, jehož kočky tvoří většinu našich přijímaných zvířat a od něhož příspěvky nemáme žádné,“ upozorňuje.
Brno má svůj útulek pro 205 psů a 78 koček. „Co se týče soukromých organizací, ty mohou zažádat magistrát Brna – případně jiná města nebo Jihomoravský kraj – o individuální dotaci. Následně je na rozhodnutí volených orgánů, zda bude příspěvek poskytnut,“ uvádí mluvčí města Filip Poňuchálek.
Jak ale poukazuje Němcová, většina útulků pod jejich patronátem žádala u svých obcí neúspěšně nebo byla podpořena jen symbolicky. „Přímo Brno žádaly LuckyCats i Opuštěné kočičí tlapky, ale dostaly odpověď, že Brno má svůj útulek a soukromé nepotřebuje. Nyní se chystáme oslovit obce znovu a uvidíme, zda se situace zlepší,“ říká.
Zvířata po mladých netouží
Na jihu Moravy se ale najdou i příkladné obce. Například Ostrovačice u Brna spolupracují s kastračním programem KasPro od té doby, co v lese našli šest nebo sedm koťat.
„Na obci více musíme řešit toulavé psy a myslíte si, že s kočkami problém nemáte, protože u těch bereme většinou jako jakousi samozřejmost, že se toulají po obci. Pokud se však někdo začne zbavovat nechtěných zvířat tím, že je odloží v lese a tam jsou pak nalezeny v zuboženém stavu, je to již na vážnou zamyšlenou,“ vysvětluje starosta Tomáš Hájek (TOP 09), proč do programu přistoupil.
V podstatě má dva cíle – první je postarat se o nechtěné kočky, poskytnout jim zdravotní péči a vykastrovat je. „Druhá záležitost, kterou společně řešíme, je nabídka občanům naší obce pomoct při kastraci jejich domácích koček, protože samozřejmě je to finančně náročnější. Zájemci se mohou přihlásit přes webový formulář a obec jim poskytne takřka stoprocentní příspěvek,“ líčí Hájek.
Starosta města Kuřim Drago Sukalovský (STAN) zase nedávno oznámil, že hledají odchytáře koček se zkušeností a empatií pro připravovaný městský kastrační program. I tady je principem kastrované kočky vrátit do přirozeného prostředí.
Je přitom fáma, že kočka má mít stejně jako fena alespoň jednou za život ze zdravotních a psychických důvodů potomky.
„Zvířata nemají žádný pocit a touhu mít mladé. Je to jejich přirozený a nepodmíněný reflex ovládaný hormony, které jsou produkovány během říje. Některé kočky mrouskají téměř nepřetržitě. To má dopad na jejich zdravotní stav. Jsou hubené, vystresované, vyčerpané, a tedy i náchylné k onemocnění,“ uzavírá Němcová.
