Od Pohořelic až k Rajhradu řidiči „fičí“ pohodlně stotřicítkou po dálnici. Ta se ale najednou mění v obyčejnou silnici a zpomalující auta se začínají štosovat do kolon. Než se šoféři vymotají k dalším dálnicím na Olomouc či Prahu, stojí je to pořádné nervy. Navíc v podstatě projíždí obydlenou částí Brna.
Dopravní trable má vyřešit takzvaná jižní tangenta. Důležitý krok k její výstavbě teď podniklo Ředitelství silnic a dálnic. Projekt, jehož součástí je i rozšíření části dálnice D2, poslalo do procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
Zmíněná „tangenta“ má propojit dálnice D2 a D52. „Ta je nyní ukončena u Rajhradu a směrem k D1 pokračuje jako silnice první třídy. V zastavěném území Brna jsou zde napojení na nižší obslužnou síť a ve středním dělicím pásu vede tramvajová trať. Tranzitní doprava se tu tedy kříží s dopravou místní včetně kontaktu s chodci, zejména podél tramvajových zastávek. To vše vyvolává problémy s kapacitou a bezpečností,“ vypočítává Michal Damek, který oznámení pro proces EIA zpracoval.
Vedením tranzitní dopravy z dálnice D52 na dálnici D2 a následně na D1 je podle něj možné tyto negativní efekty odstranit.
Zhruba pětikilometrová spojka povede z brněnských Chrlic do Rajhradu jako čtyřproudá dálnice. Na její trase vyroste dvanáct mostů a pět mimoúrovňových křižovatek. Na konci se napojí na dálnici D2. Ta se zase má od Chrlic až po křížení s D1 rozšířit na šestipruh, aby kapacitně stačila dopravní zátěži. Celkem jde asi o čtyři kilometry.
„Zvýší se hluk, prašnost, navíc nám to zablokuje jediné rozvojové území, které v obci máme. Tangenta má vést ve výšce čtyř až osmi metrů. Ze severní strany udělá hradbu.“
Daniela Fialovástarostka Popovic
Stavět by se mělo začít v roce 2030. Nejprve přijde na řadu zkapacitnění brněnské dálnice, dělníci na ní stráví dva roky při zachování provozu. Pak se pustí do jižní tangenty, po které by se auta měla projet v roce 2035. Zda se tak skutečně stane, je otázkou. Do procesu chtějí vstoupit obce, jichž se výstavba dotýká.
5,6 miliard korun má stát podle odhadů celý projekt. 5,3 kilometrů dlouhá má být připravovaná jižní tangenta. |
Vadí například lidem v Popovicích. „Zvýší se hluk, prašnost, navíc nám zablokuje jediné rozvojové území, které v obci máme. Tangenta má vést ve výšce čtyř až osmi metrů. Ze severní strany nám udělá hradbu,“ říká zdejší starostka Daniela Fialová (nez.).
Do procesu EIA tak obec určitě vstoupí. Už dnes totiž lidé musí snášet hlučnou silnici ze západní strany. A další nechtějí. „Tím, že tangentu napojí na mezinárodní dálniční síť TEN-T, zatáhnou nám sem kamionovou dopravu z Jadranu na Balt. Výpočty ŘSD, které tvrdí, že se doprava nezvýší, nepovažujeme za správné,“ podotýká starostka.
Podle ní silničáři uvažují tak, že se dopravní proud, který míří na Vídeňskou ulici, nebo kolem Olympie, pouze rozdělí. Neberou však v potaz kamiony, jichž po začlenění do TEN-T přibude. „Podle nařízení Evropské unie navíc tyto mezinárodní sítě nemají být v zastavěných oblastech. Postihne to i celou aglomeraci jihu Brna,“ míní Fialová.
Místo mokřadu křižovatka
A se současnou podobou projektu není spokojený ani její kolega z Chrlic Lukáš Fila (ANO). „Myslím, že to není koncepčně dobré řešení,“ má jasno. Vadí mu, že v jeho brněnské městské části má trasa částečně vést v záplavové oblasti. A pak především skutečnost, že se zde má stavět mimoúrovňová křižovatka přímo v „zelené“ krajině – na místě mokřadu a stromů. „Je pro mě úsměvné, jak chráníme přírodu, ale když dojde na stavbu dálnice, zasahujeme i do významného krajinného prvku. Pro mě to principiálně není správně,“ dodává starosta Chrlic, kde budou případné podněty k procesu EIA projednávat příští týden na zastupitelstvu.
Projekt naopak netrpělivě vyhlížejí v Modřicích. Zdejší starosta Josef Šiška (ODS) doufá, že tangenta odlehčí jejich jižní spojce, tedy silnici II/152 v bezprostřední blízkosti zastavěné části města. „My na tuhle stavbu vlastně dlouho čekáme, aby se konečně ulevilo tranzitnímu provozu v bezprostřední blízkosti Modřic,“ potvrzuje Šiška.
Kamiony se pak odsunou o necelý kilometr dál od zástavby. „Náš jižní obchvat je dopravně přetížený. Kdo řeší trasu Olomouc–Vídeň, nejezdí po D1, která bývá zacpaná, ale bere to po D2 a našem obchvatu. A právě u nás se to štosuje. Ve špičce se tu nedá projet. A v momentě, kdy je nějaká havárie na D1, tak je situace katastrofální,“ upozorňuje.
Termín zahájení stavby za 5,6 miliardy korun je nicméně zatím spíš odhadem. Další projekty ŘSD mají mnohem reálnější obrysy. Už příští týden začne stavba velkého městského okruhu v Brně u Tomkova náměstí, příští rok se počítá se zahájením čtyři kilometry dlouhého úseku D55 mezi Moravským Pískem a Bzencem.
S otazníkem je zatím termín stavby obchvatu Mikulova a s ním spojené dálnice z Brna do Vídně. ŘSD opětovně podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, aby potvrdil pravomocnost územního rozhodnutí. A čeká na verdikt.
Úsek od Rajhradu až ke sjezdu na dálnici na Prahu či Olomouc je místem častých kolon .
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
