„Vizionáři inspirují ostatní lidi, sdílí nápady a přinášejí neotřelé pohledy na to, o čem si většina myslí, že nejde udělat. Díky nim se zjistí, že je nápad proveditelný,“ vysvětluje Olga Girstlová a přidává svůj konkrétní příklad ze stavebnictví.
„Když jsem se v roce 2010 začala věnovat recyklaci, zabrousila jsem i do stavebnictví a řekla jsem si, že je možné stavět patnáctimetrové výškové budovy z dřevostaveb. Všichni se smáli, ale cítila jsem, že to půjde. Dnes je to normální a stojí třeba ve Velké Británii a Norsku.“
Považujete se za vizionářku?
Nemyslela jsem si to o sobě, ale výsledky toho, co jsem vytvořila a prožila, dokazují, že jsem svým myšlením předbíhala dobu. Takže bych se jí pravděpodobně mohla nazvat. V oblasti komunikace jsme předběhli dobu s mým manželem Valentinem a mým tátou, protože naše firma GiTy, kterou jsme v roce 2009 prodali, se věnovala komunikačním systémům. Můj manžel měl už tehdy v 90. letech vizi „od zásuvky po satelit“, to znamená poskytovat produkty a služby, které umožňují přenos dat, hlasu i obrazu na dálku do jiných měst i do jiných zemí. Tento sen se nám podařilo splnit.
Zmínila jste, že jste průkopníky nejen v komunikaci, ale i ve stavebnictví, a to nápadem na stavební desky z rozdrcených tetrapakových obalů. Stále se z nich staví?
Ano, vytvořili jsme tento stavební materiál, museli jsme projít veškerými zkouškami a certifikacemi a získali jsme celoevropský a americký patent. Naše know-how jsme poté prodali. I kvůli tomu, že jsem onemocněla vážnou onkologickou chorobou, takže jsme s manželem dali prioritu jiným věcem, ale nechtěli jsme, aby myšlenka zapadla. Máme radost, že v ní pokračuje náš syn Valentin. U nás se z těchto desek postavily desítky domů a úspěšné jsou i na americkém trhu. Jsou dokonce použity i v továrně Elona Muska. Získávají stále větší popularitu, protože se stále více pozornosti věnuje ekologii, udržitelnosti a recyklaci, aby se staré produkty přeměňovaly v nové. Těší mě, že se podařilo navázat úspěšnou spolupráci s jihomoravskou firmou Smart Technik, která dělá výrobní linky pro výrobu těchto desek.
Vidíte v tom větší potenciál i v souvislosti se zdražením stavebních materiálů v důsledku covidu?
Myslím, že mají opodstatnění nezávisle na tomto zdražení, protože obsahují princip udržitelnosti. Jsou z recyklovaných, lehčích materiálů umožňujících modularitu, takže mají i další výhody než jen cenu.
Čím se teď zabýváte?
Hodně se věnuji Nadaci ZET a organizaci Letního podnikatelského kempu, který je pro mě na prvním místě. Už nepodnikám a jako konzultantka teď spolupracuji pouze s jednou firmou. Nechci si toho brát víc. Když něco chcete dělat dobře, je potřeba se tomu věnovat naplno. I když se kemp koná jen týden v červenci, je to celoroční práce. Letos jsme uskutečnili šestý ročník a každý rok se věnuje určitému trendu ve světových technologiích. Před dvěma lety to byly zemědělské technologie – akvaponie, hydroponie, vertikální farmy. Účastníky jsme seznamovali i s 3D tiskem. Pomáháme jim najít jejich silnou stránku a ukazujeme, jak ke svému talentu v oboru, který je zajímá, mohou využít nové technologie.
Pro koho je kemp určen?
Účastníci jsou mladí lidé z dětských domovů, azylových domů a sociálně slabých rodin z celé republiky. Zaměřujeme se cíleně na tuto skupinu mladých lidí, kteří mají handicap na startu, neděláme kempy komerčním způsobem. Zveme podnikatele, manažery, úspěšné lidi ve svém oboru, aby pro ně mohli být příkladem. Do budoucna zvažujeme, že budeme kempy pořádat ve více regionech.
Zmiňme konkrétní příběhy účastníků, kteří začali podnikat.
Honza Oulehla měl sen otevřít si luxusní restauraci v AZ Tower, nakonec se mu v Brně podařilo rozjet cateringovou firmu Honzovy řízky. Štepán Serbus si založil firmu Usušeno na výrobu domácího sušeného ovoce. Zmínila bych ještě Ladislava Rostaše, jehož snem bylo stát se fotografem a dělat portréty. Fotí svatby i známé osobnosti, takže je na nejlepší cestě.
Co je hlavním cílem kempu?
Chceme mladé lidi naučit podnikavosti a podnikatelskému myšlení. K naplnění svého podnikatelského záměru potřebujete získat spolupracovníky a odborníky ve svém oboru, k nimž patří i kvalitní řemeslníci, kterých je u nás nedostatek. Podpora řemesel by měla být mnohem větší. Každý má v podnikání svoji důležitou roli a je důležité spolupracovat. Chceme, aby si mladí lidé uvědomili, že „když chceš, tak můžeš“. Simulujeme reálné podmínky podnikání, včetně toho, že si hledají potenciálního investora.
Olga Girstlová
|
Jak vznikla tato myšlenka?
Před šesti lety jsem přemýšlela o svém dalším uplatnění, protože jsem věděla, že už se nechci věnovat podnikání naplno. Ve spolupráci s panem profesorem Milanem Zeleným jsme založili Nadaci ZET, jejímž posláním je věnovat se podpoře podnikání v České republice a na Slovensku, a já se věnuji právě letním kempům. Vnímáme důležitost lokální ekonomiky a udržitelného rozvoje naší společnosti, proto se věnujeme i ekologickým trendům.
Co je pro mladé lidi, kteří začínají svoji kariéru a nemají třeba kolem sebe lidi, kteří by je podporovali, nejtěžší?
Myslím, že obecně je pro všechny na startu nejtěžší najít svůj talent, rozeznat svoji silnou stránku a umět také přijmout informaci, co není naše silná stránka. Potom k tomu přidat píli a disciplínu a každý den dělat malé krůčky ke splnění svého snu. Je nezbytné mít sny, protože kdo nemá sny, nemá velké myšlenky.
Na co bychom se měli více zaměřit? Co je výzvou?
Ve všech oborech vznikají nepřeberné možnosti. Mě velmi trápí jedno téma, a to, že se mladí lidé vystěhovávají z menších měst a kolem větších měst vznikají předměstí bez infrastruktury. Mladí lidé nemají dostatek financí na důstojné bydlení, protože se vše zdražuje. Přitom jsou města, která jsou vybavena potřebnou infrastrukturou. Já pocházím z Bystřice pod Hostýnem, kde jsou školy, školky, hřiště, zdravotnictví. Ale chybí tam pracovní nabídky – průmysl, podnikání. Ale kdybychom našli nové způsoby, jak přenést podnikání do menších měst, i mladí lidé budou mít mnohem lepší podmínky pro své žití a nebude je blokovat vzdálenost a dojíždění. Využití stávající infrastruktury, to vidím jako velkou výzvu.
Vaši prarodiče pracovali u Bati a vy o sobě říkáte, že se v byznysu řídíte tradicí Baťových principů. Kterých?
Baťa vytvořil principy, které jsou funkční i v dnešní době. Zabývala jsem se jimi ve své doktorandské práci a při svém podnikání jsem jimi i žila a aplikovala je. GiTy na Baťových principech vyrostla. Jsou jimi spolupráce mezi lidmi v nejvyšší kvalitě, spoluzodpovědnost, tedy když jeden předává práci druhému, musí za ni ručit. Spoluúčast – když se práce povede, jsou odměněni všichni, ale i naopak, když se něco nepovede, nesou zodpovědnost všichni, protože to je fér. A čtvrtý princip je spolupodnikání.
