Podle aktuálních dat výzkumné společnosti Nielsen, která sleduje maloobchodní síť s obchody nad 400 metrů čtverečních, se prodeje Prosecca za první měsíce letošního roku proti loňsku zvýšily objemově o 47 procent.
„Od února do června se v českém maloobchodě prodalo bezmála 2,2 milionu lahví tohoto italského šumivého a perlivého nápoje,“ vypočítává PR manažerka Michaela Vrbová.
Maloobchodní prodeje rostly vlivem uzavření gastronomie v důsledku koronaviru a následné vyšší konzumace v domácnostech. Pomohly jim ale i nové značky a varianty distribuované na tuzemský trh.
Stoupající obliba Prosecca je celosvětový trend, na kterém se veze i Česko. A originální víno, které je jednoznačnou hvězdou letních barů, se tak najde i v repertoáru moravských vinařství.
Prosecco s vůní bílých kvítků a zeleného jablka mohou lidé ochutnat třeba v Lahoferu na Znojemsku. „Je to novinka. Nabízíme ho poslední rok či dva,“ podotýká marketingový ředitel vinařství Daniel Smola.
Jako jedni z mála si v Lahoferu můžou označení Prosecco na etiketě skutečně dovolit. Na zakázku ho pro ně vyrábí vinaři přímo v Itálii. Název Prosecco totiž může nosit právě a jedině víno vyrobené v severní Itálii v oblasti Veneto a Friuli Venezia Giulia, a to z hroznů odrůdy Glera.
Proseq i Primosecco
Italové si jakékoliv zneužití této chráněné značky pečlivě hlídají. „Italský dozorový orgán má nastavené mechanismy, díky kterým prochází e-shopy po celé Evropské unii, a pokud nalezne zneužití výrazu Prosecco, tak osloví daný členský stát a požádá o prověření a případnou nápravu,“ vysvětluje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva.
Takových případů přitom není v Česku až tak málo. Jen za posledního dva a půl roku podnikli inspektoři SZPI celkem 146 kontrol, přičemž v 78 případech narazili na pochybení, které souviselo s názvem Prosecco. Ať už šlo o špatné označování, klamání, nebo přímo zneužití značky.
Obejít pravidla se přitom podle zkušeností inspekce snaží jak dovozci, tak tuzemští prodejci, nebo i samotní vinaři. Třeba i drobným pozměněním názvu.
„Z významnějších případů ohledně zneužití názvu Prosecco lze jmenovat třeba kauzu vína označeného Primosecco původem z Rakouska. Zde byl osloven i rakouský dozorový orgán, který na podnět SZPI provedl kontrolu u daného výrobce. Dalším podobným názvem výrobku použitým v souvislosti se zneužitím chráněného označení byl Proseq – šumivé víno původem z tuzemska,“ vyjmenoval pokusy o změnu názvu Kopřiva.
Jak upozorňuje, Prosecco se falšuje na e-shopech, ve vinotékách i v restauracích. Prodejci za ně označují lecjaká „obyčejná“ italská perlivá vína.
Na Moravě vede frizzante
Moravští vinaři přitom umí perlivé víno vyrobit ve špičkové kvalitě. Na trh jej v současné době posílají hlavně pod označením frizzante. I tento název pochází z italštiny. A v Itálii je paradoxně tradičně přívlastkem vína Prosecco, kde označuje mírně šumivou variantu tohoto druhu vína.
Třeba zmiňovaný Lahofer vyrábí růžové polosladké frizzante. Letošní novinkou je pak bílé frizzante z odrůdy muškát žlutý, které má v nabídce jeho partnerské vinařství Hanzel. „Je to jednoznačně sezonní záležitost. V létě při vedrech jde o vítané odlehčené pití a navíc se přidává do míchaných nápojů,“ komentuje Daniel Smola oblibu perlivého vína.
Podle něj ji má na svědomí i velký marketingový tlak právě z oblasti Prosecca, kde se tohoto typu nápoje vyrábí kvanta a vyváží se do celého světa.
Výrobní postup Prosecca se pokoušejí moravští vinaři napodobit. A vůbec ne špatně. Rakvické vinařství Vajbar zařadilo perlivá vína do svého portfolia jako jedno z prvních vůbec. Dnes už dělá frizzante v pěti variantách. „Zákazníci ho mají víc a víc v oblibě. Je to produkt, který každý rok vykazuje samovolný nárůst,“ potvrzuje majitel vinařství Bronislav Vajbar, že z obchodního hlediska je sázka na perlivé víno dobrý krok.
Musí se ale umět vyrobit. „Snažíme se do něj dávat i ryze moravské odrůdy, jako je Cabernet Moravia či Muškát moravský, které podpoří svěžest a aromatiku,“ podotýká vinař, jenž v příštím roce hodlá povýšit výrobu perlivých vín na vyšší úroveň. Bublinky do vína už bude přidávat jedině přírodní cestou.
„Dosud jsme frizzante dosycovali běžným oxidem uhličitým. Od roku 2022 si ale budeme CO2 sami získávat z kvasícího moštu. Oddělíme ho, dáme do tlakové lahve a při plnění vína do lahví a dosycování dostane nápoj přírodní CO2 přímo z té konkrétní odrůdy. Zase to bude zajímavější a lepší produkt,“ doufá Vajbar.
Věří, že podobně jako Prosecco by si i tuzemská perlivá vína zasloužila svůj vlastní název. Dohodnout by se na něm ale musely všechny vinařské podniky.
„Ukázalo by se, jak držíme při sobě. Itálie to dokázala. Prosecco je světoznámý trend, který v produkci překonal Champagne a neustále jde nahoru,“ naznačuje rakvický vinař, že i moravské víno s bublinkami by mohlo se správným názvem našlápnout k daleko větší popularitě.
