Už podruhé od doby, kdy institut místního referenda vůbec vznikl, půjdou hlasovat lidé z Podolí na Brněnsku. Zatímco před lety se vyjadřovali k vybudování kasina, tentokrát půjde o masivní výstavbu rodinných domů, kterou má soukromý investor v plánu v lokalitě Nad Paloukem.
Stejně jako před lety i toto referendum provázejí spory. Původně se mělo konat už 6. srpna v termínu, který vyhlásilo zastupitelstvo. To ale přípravný výbor referenda napadl. Obával se nízké účasti. A Krajský soud v Brně mu dal za pravdu.
Referendum vyvolalo opoziční sdružení Podoláci a místní občané. Plán na skoro sto domů je podle nich přespříliš. Územní studie z roku 2021, která zpřesňuje územní plán, tady dovoluje jen 48 domů.
„Obec Podolí je jedním z nejbližších satelitů Brna. V obci je dnes přibližně 500 popisných čísel. Výstavba 95 rodinných domů znamená nárůst obyvatel a zatížení obce, na které není připravena. Kapacity školky i infrastruktury jsou vytížené,“ uvedl již na jaře zastupitel obce Radek Boček za uskupení Podoláci.
Hasičárna má vyrůst na palouku u školy
I v Jezeřanech-Maršovicích na Znojemsku půjdou lidé k referendu. Rozhodovat se bude o případné výstavbě hasičské zbrojnice na travnaté ploše v areálu školy. I tady proti záměru obce sepsali místní lidé petici. Zelené plochy by se podle nich měly rozvíjet, a ne zastavět. Soudí, že hasičská zbrojnice patří do průmyslové zóny nebo mimo obydlenou oblast. Petici podepsalo zhruba 20 procent místních voličů.
Do dvou uren budou v říjnu vhazovat lístky i lidé v Drnholci na Břeclavsku. Hlasovat budou o výstavbě větrných elektráren, o kterou v obci usiluje společnost Meridian Nová Energie z Karlových Varů.
„Vytipovali si nás podle dat z měření rychlosti větru. Mají zájem stavět větrné elektrárny na nejvyšším bodě katastru ve směru na Vlasatice,“ potvrdil již dříve starosta Drnholce Jan Ivičič (nez.).
Větrníky by mohly do obecní kasy přinést zajímavé peníze. Například městu Stříbro na Tachovsku, se kterým také jedná, společnost Meridian Nová Energie nabídla roční poplatek do rozpočtu dva miliony korun. Při životnosti elektráren 20 až 25 let je to 40 až 50 milionů korun. Stavby by ale znamenaly výrazný a dlouhodobý zásah do vzhledu krajiny. Právě proto rozhodli drnholečtí zastupitelé, že se zeptají místních lidí.
Bitva o zámek
Hlasování rozhodne i o osudu zámku v Bzenci na Hodonínsku. Zatímco radní doporučují prodej části chátrajícího zámeckého areálu soukromému investorovi, opozice včetně iniciátorů referenda ho chtějí nechat v majetku města. Zámek by přitom potřeboval opravy odhadem za 300 milionů.
Starosta Pavel Čejka (KDU-ČSL) se netají tím, že osobně by zámek raději odprodal. Dokonce už by bylo komu. Nejbližší sousedé zámku – Zámecké vinařství Bzenec – chtějí v budově vybudovat interaktivní vinařské muzeum.
„Bez jakýchkoliv emocí a po třiceti letech zkušenosti na radnici můžu říct, že bych obecní prostředky raději vynakládal na zvelebování města a zámek bych nechal opravit někoho jiného, pokud tu možnost máme. Pro město je mnohem složitější dosáhnout na peníze, z nichž by bylo možné opravu zámku financovat, navzdory tomu, že se nyní otevírají nové možnosti dotací na brownfieldy,“ míní starosta.
Iniciativa Obnova bzeneckého zámku, která referendum vyvolala, ale vidí věc jinak. Věří, že město by ze zámku mohlo udělat důstojné místo, kde by byla knihovna, muzeum, ale i ordinace či kanceláře. Zkrátka spojení komerčního i nevýdělečného sektoru.
Bolístky referend? Malá účast
Obyvatelé Blučiny u Židlochovic na Brněnsku budou zase rozhodovat o budoucnosti sportovního areálu s krytým bazénem. Radnice už řadu měsíců řeší nového nájemce, kterému by na 25 let chtěla v koncesním řízení areál svěřit. A ten by ho měl celý zmodernizovat. Iniciátoři referenda ale s pronájmem nesouhlasí.
Petici žádající vyhlášení referenda podepsalo přes osm stovek občanů. Bojí se, že obec ztratí kontrolu nad provozem areálu i jeho budoucím rozvojem.
„Postupují zcela korektně podle zákona. Jen mě mrzí, že jsme ztratili téměř rok poměrně objemným množstvím práce,“ zmínil starosta Blučiny Jan Šenkýř (nez.).
Jak říká, poprvé se o možném pronájmu hlasovalo už v prosinci. A od té doby ještě několikrát. Zastupitelstvo bylo co do názoru na pronájem dlouhodobě konzistentní. Referendum teď vše pozastavuje. O jeho vyhlášení budou příští týden teprve rozhodovat zastupitelé, počítají ale s termínem říjnových voleb.
Největší místní referendum dle počtu registrovaných voličů, jež bylo dosud v Česku vypsáno, se konalo spolu s krajskými volbami v říjnu roku 2016. Brňané v něm rozhodovali o poloze hlavního nádraží, účast však nepřekročila zákonnou hranici 35 procent a referendum tedy bylo neplatné.
Na podobné bolístky přitom naráží místní referenda nezřídka. Z těch, která se konala na jižní Moravě, skončila kvůli nízké účasti jako neplatná referenda o fotovoltaice ve Vnorovech, o územním plánu v Ochoze u Brna, o budoucnosti pozemků u kamenolomu v Želešicích, o odkupu bývalého zemědělského družstva v Dolních Bojanovicích, o sportovní hale v Boskovicích, o osudu hasičské zbrojnice v Mikulově, o hazardu ve Znojmě i v Miroslavi a také o nákupních centrech v Břeclavi.
