Je 27. září 1941, ve světě zuří válka a na tehdejší území Protektorátu Čechy a Morava přijíždí nový zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich.
Hned o den později vyhlašuje stanné právo, následně jsou odsouzeny stovky osob. Poslední zářijový den se stává úplně posledním v životě pro Brňana Vladimíra Groha.
Patřil k dalším osmadvaceti lidem, které 30. září, tedy přesně před osmdesáti lety, nacisti zavraždili ve věznici gestapa v brněnských Kounicových kolejích. A právě Groh šel na řadu jako první. Jeho smrt tak lze vidět jako symbol brněnské heydrichiády.
Popravištěm se pro něj i mnohé další stalo nádvoří Kounicových kolejí, na kterém do dubna 1945 zahynulo na osm set osob. Většinově šlo o členy odbojové skupiny Obrana národa nebo komunisty.
K výročí úmrtí Vladimíra Groha dnes v Brně odhalili bronzovou pamětní desku na nároží ulic Arne Nováka a Grohova. Nachází se na zdi Filozofické fakulty, kde Groh v letech 1936 až 1937 působil jako děkan.
„Vladimír Groh byl významnou osobností, která si tuto poctu zaslouží,“ uvedl současný děkan filozofické fakulty Milan Pol.
Vedle něj se slavnostního odhalení pamětní desky účastnili také politici městské části Brno-střed, jenž se na celé akci podílela, nebo rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. „Byla to významná osobnost nejen filozofické fakulty Masarykovy univerzity, ale i Brna a dovedu si představit, že jeho význam přesahuje i hranice města,“ prohlásil rektor.
A poznamenal, že je důležité si tuto historii připomínat. „Aby se už nikdy takové věci nemohly opakovat,“ doplnil Bareš.
Historik a klasický filolog Vladimír Groh se aktivně účastnil tehdejšího společenského dění. Kromě své pedagogické činnosti byl dlouholetým členem Sokola nebo různých vědeckých společenství, jako je například Učená společnost Šafaříkova v Bratislavě.
Přispíval do časopisu Brněnský Sokol, v článcích neskrýval svůj odpor k totalitarismu, který považoval za „smrt kultury“. Právě jeho názory a činnost v sokolské odbojové skupině na Moravě spojené s Obranou národa mu byly osudné.
