Bezúhonný, s maturitou, připravený obstát při fyzické, osobnostní i zdravotní prověrce. Výhodou je řidičský průkaz skupiny C a zdravotnické vzdělání.
Tak vypadá ideální uchazeč, kterého hledají jihomoravští hasiči. Od Nového roku totiž rozšíří své řady o několik desítek lidí připravených vyjíždět do terénu.
Posilovat se mají stanice v celém kraji. Specifikum má ta znojemská, která mění zařazení z takzvaného C1 na C2, což znamená, že každá směna musí mít patnáct členů namísto třinácti. Souvisí to s počtem obyvatel i výjezdů za posledních pět let.
„Navíc do března končí dva příslušníci ve Znojmě a dva v Moravském Krumlově. Takže momentálně potřebuji deset až jedenáct nových lidí,“ vypočítává Radek Chromý, ředitel hasičského územního odboru Znojmo, který je zároveň kontaktní osobou v jihomoravském náboru. Ten už je v plném proudu.
Chromý měl dosud na stole patnáct žádostí o přijetí ke sboru, v minulosti to bývalo i padesát. „Nástupní plat hasiče už není úplně atraktivní, když vidíte, že je to práce opravdu nebezpečná. Zraněný hasič je každou chvíli,“ poukazuje ředitel.
A existují i smutnější případy. Před šesti lety například cisterna znojemských hasičů spěchajících ke smrtelné nehodě dostala smyk a přetočila se přes střechu, což stálo život jednoho člena posádky. V Brně si zase dodnes připomínají tragickou smrt dvou hasičů při likvidaci rozsáhlého požáru kasina u hlavního nádraží před necelými dvaceti lety.
„Klukům chybí vojna“
Roli ve vlažnějším zájmu hrají i nelehké přijímací zkoušky. Hlavně fyzička uchazečů je slabší než v minulosti, musejí přitom zvládnout určitý počet kliků a sedů lehů i plavání na 200 metrů na čas.
„Mladší generace spíš dokáže udělat sto kliků myší než padesát na rukách. Kdo nedělá žádný sport, má problémy limity splnit,“ upozorňuje Chromý. „Můj názor je, že těm klukům chybí vojna. Stává se, že jsou v jednadvaceti nevyzrálí, nesamostatní, neuznávají autority,“ doplňuje.
Další položkou jsou psychologické testy, které zpravidla trvají sedm až osm hodin a prověří, jestli je adept dost důrazný a důkladný, případně jestli může jezdit hasičskými auty s majáky – stává se, že je člověk vhodný k hasičům, ale ne na pozici řidiče.
I když tímhle vším uchazeč projde, pořád ještě nemá vyhráno. Tři roky je zaměstnán na dobu určitou a musí získat osvědčení o odborné způsobilosti i složit služební zkoušku. Do půl roku se s ním mohou rozloučit bez udání důvodu.
„Třeba proto, že zjistíme, že se bojí výšek, dělá mu špatně pohled na krev nebo má strach jít s dýchací technikou do zakouřeného prostoru. To se pozná většinou až v praxi. Někdo to vzdá i sám,“ popisuje Chromý.
Požáry až na třetím místě
Ženy na hasičských výjezdech k vidění nejsou. Existují totiž limity, kolik toho mohou zvedat, a při ostrém zásahu není čas je zohledňovat – třeba vyprošťovací zařízení, kterým se pasažéři vystříhávají z nabouraného auta, je extrémně těžké. Ženy tak nacházejí uplatnění například na kontrolním oddělení, kde dohlížejí na dodržování požárních předpisů.
Chromý s úsměvem popisuje, že když nastoupí nováček, je jeho prvním „zásahem“ seznámení s koštětem a lopatou. Hasiče obecně nejvíc zaměstnávají technické záležitosti, třeba když si někdo zabouchne dveře a má doma dítě, napouštějící se vanu nebo oběd na sporáku. Požáry jsou paradoxně až na třetím místě.
Režim je takový, že hasič 24 hodin pracuje a dalších 48 má volno. A je na něm, jestli jej stráví odpočinkem, nebo má další zaměstnání či vlastní firmu. Podnikat přitom ještě před několika lety nešlo. Po patnácti letech může hasič odejít do výsluhy, za každý další rok se mu pak přidávají procenta, přičemž vrcholu příspěvku dosáhne po třiceti letech praxe.
Nábor se v podstatě neustále koná i u státní policie a mnohde i u té městské. Jak ale poukazuje Chromý, policisté mají s lákáním zájemců větší problémy, protože se jedná o represivní složku.
„Někteří k nám přešli, protože je nebavilo lidi trestat, ale chtěli jim pomáhat. V poslední době se u policie také hodně zvedla administrativa, což některé zájemce rovněž odrazuje,“ míní ředitel znojemských hasičů.
Také on samozřejmě okusil práci v terénu. V hlavě mu utkvěl hlavně netradiční zásah, kdy hasiči z jednoho vypuštěného rybníka na kraji Znojma vytahovali mladého studenta, jehož tam poslali geometři měřit s tyčí, on zapadl po pás do bahna a nemohl ven.
„Bylo to hodně úsměvné, ale mohlo to skončit i smutně. Kdyby toho bahna bylo víc, zajel by do něj celý. Takhle jsme natáhli hadici, pustili pod něj proud vody a bahno rozředili,“ vzpomíná Chromý.
Policejní uchazečky jsou houževnatější než mužiCelý rok se mohou hlásit zájemci o práci u policie. Jen na jižní Moravě shánějí 144 nových členů. Uchazeč musí splnit stejné podmínky jako u hasičů, i v tomto případě se začíná fyzickou zdatností. Konkrétně člunkovým během, celomotorickým testem, kliky v tempu a během na kilometr. „Samozřejmě, že doba covidová se projevuje i v této oblasti, je potřeba předem natrénovat. Největší problém bývá rozložení sil v průběhu celého testování,“ popisuje vedoucí personálního odboru Krajského ředitelství policie Lenka Jenková. Jak na tom zájemce je, si může vyzkoušet každý pátek až do 19. listopadu v 7.30 v policejním areálu v Bauerově ulici v Brně. Pokud fyzické testy zvládne, získá osvědčení platící rok a má první krok splněn. Na rozdíl od hasičů se u policistů v náboru objevují i ženy. „Děvčata jsou v průběhu celého výběrového řízení daleko houževnatější, cílevědomější, umí se připravit. Jejich motivační složka je velmi vysoce postavená,“ přibližuje Jenková. V posledních letech také stoupá úspěšnost žen u následného psychologického vyšetření – na jihu Moravy vzrostla z padesáti na šedesát procent. Policie funguje jako vojensky organizovaný sbor a práce v jejích řadách není pro každého. I proto, že jde o represivní složku. „Policista má povinnost zasáhnout i v době mimo službu a řadu pravomocí, například omezení osobní svobody, vykázání, použití donucovacích prostředků. Je logické, že veřejnost od nás očekává velkou míru profesionality,“ oznamuje Jenková. Plusem je jistota povolání i výsluhový příspěvek, pozitivně funguje také ten náborový. V Brně činí 75 tisíc korun, pokud se nováček zaváže k šesti letům služby. Z pěti set uchazečů ročně uspěje přibližně půlka, řada dalších však „odpadne“ časem. Nově přijatí policisté nastupují zpravidla na základní útvary, tedy obvodní oddělení, dopravní inspektorát, nebo k cizinecké policii, na obvykle dvanáctihodinové služby. Stejně jako hasiči mohou po schválení nadřízenými ve volnu podnikat. |
