Než se rodák z Valtic vypracoval ke slavnému pětihvězdičkovému baru Manhattan v Singapuru nebo třeba ke spolupráci se šéfkuchařem Gordonem Ramsaym, musel ujít dlouhou cestu.
„Poprvé jsem míchal koktejly v Břeclavi, v té době jsem ještě chodil na gympl a postupem času jsem bar i chvíli řídil,“ popisuje Pravda své začátky.
Bylo to ale až hlavní město Česka, kde se zrodila jeho vášeň pro práci. „Barmanství jsem začal brát vážně, když mi bylo tak 28 a pracoval jsem v Praze ve Zlatém stromu,“ vypráví.
O různých druzích alkoholu, složení drinků, jejich přípravě a historii si začal hledat více informací a postupně to bylo to jediné, o čem se spolu s přáteli bavil.
„Jakoukoli lahev vezmu do ruky, chci o ní vědět všechno. Tím, že mám větší přehled, mě napadají kombinace chutí, kterým by ostatní ani nedali šanci,“ vysvětluje.
Není týden, kdy by nepil
Pravda ale nerad dlouho zůstává na jednom místě. Prahu postupně vyměnil za Londýn a ten zase za Wales. „Rád se stěhuji. Po třech čtyřech letech, kdy se nikam nepřesouvám, se začnu nudit. Nedělá mi problém sbalit se do jednoho kufru a prostě odejít,“ podotýká.
I když začátky mimo Česko nebyly jednoduché, na časy na západě Velké Británie vzpomíná nejraději.
„Kdybych chtěl někde zestárnout, tak je to Wales, a to jenom kvůli lidem. Nikdo tam neřeší, jaké má člověk postavení nebo kolik vydělává, a všichni jsou tam přirození. Třeba nikdy v životě mě víc lidí neobjalo než ve Walesu,“ říká a popíjí drink. „Není týden, kdy bych nepil. Barmani musí mít pozitivní vztah k alkoholu. Ale nic se nesmí přehánět,“ směje se.
Postupem času se Pravda díky nabídce kamaráda dostal až do Singapuru, do jednoho z podniků slavného kuchaře Gordona Ramsayho. Když ho poprvé z práce kontaktovali, zavěsil. „Byl jsem prý první člověk, kdo to kdy udělal. Měl jsem ale zrovna v tu chvíli meeting,“ líčí se smíchem.
Spolu se svým týmem se může pyšnit nejúspěšnějším nápojovým menu z celé Ramsay Group. „Vytvořil jsem koktejly, které se hodí k určitým jídlům. Třeba k fish and chips jsem namíchal drink s octem. Udělal jsem i koktejl z negroni, který vypadal přesně jako zmrzlina, měl i stejnou texturu, a dokonce jsme ho točili z podobného přístroje, jako jsou ty zmrzlinové,“ rozvádí.
Za zmínku stojí i to, že jako pravý český rodák zavedl v síti restaurací Ramsayho Plzeňský Prazdroj. „Práce pod Ramsaym byla skvělá. I když ho lidé z televize znají jako nerváka, je obrovský profesionál a mám k němu velký respekt,“ hodnotí nadřízeného, který je známý svými reality show o vaření.
České přání v Singapuru
Dnes najdete Pravdu v luxusním pětihvězdičkovém hotelu Capella v Bangkoku, čtvrtém nejlepším na celém světě. Ceny pokojů se zde pohybují okolo deseti tisíc korun za noc. Je zde na pozici beverage manažera, jinými slovy řídí celý bar resortu v thajské metropoli a podílel se i na navržení jeho interiéru.
Jak už je však u něj zvykem, dlouho v Bangkoku nezůstane. Míří do Vietnamu zřizovat bar v nové pobočce sítě Capella.
Nabídku ve svém menu přizpůsobuje místu, kde se zrovna nachází. V Singapuru preferují více osvěžující drinky před sladkými a něco jako svařák tam připadá v úvahu pouze pro západní turisty.
„Co nás dělá mezinárodně úspěšné, není to, jak dokážeme změnit místo, ale to, jak se mu dokážeme přizpůsobit,“ zdůrazňuje. Barman má být podle něj nejšťastnější, když může na žádost hosta změnit recepturu koktejlu. V ten moment může zákazníka nejlépe poznat.
Za barovým pultem toho už prožil mnoho. „Míchal jsem drink pro Anthonyho Hopkinse, řešil jsem, jak z baru dostat obrovského hada, ale nejraději vzpomínám na to, když jsem v Singapuru měnil bečku českého piva a viděl jsem, jak je na ní fixou napsané narozeninové přání v češtině. Ten sud někdo dostal na narozeniny v Česku a pak se náhodou dostal až do Asie, kde zrovna ten den pracoval za barem Čech,“ loučí se svou oblíbenou historkou.
