Města nad 10 tisíc obyvatel totiž musejí podle pokynů Evropské unie zajistit vnitřní oznamovací systém. Ty na jihu Moravy se s tím vyrovnávají různě.
Města využívající Mobilní Rozhlas, který běžně slouží pro komunikaci mezi nimi a občany už skoro ve třetině republiky, mají jednoduchou možnost, jak kanál pro ochranu oznamovatelů spustit. Stačí jen aktivovat platformu „Nenech to být“.
K průkopníkům v oblasti oznamování neboli whistleblowingu patří radnice Brno-střed. Už před několika lety začala používat nejdříve protikorupční telefonní linku a později elektronickou anonymní platformu, což však bylo drahé. Od září tak přešla na zmíněnou variantu Nenech to být a za tu dobu touto cestou přijala asi deset oznámení.
„Několik z nich bylo o šikaně na jednom větším pracovišti našeho úřadu, která spočívá v nerovnoměrném přidělování práce a nespravedlivém rozdělování odměn. Podezření, že na daném pracovišti k těmto věcem může docházet, jsem měl už delší dobu, ale díky konkrétním údajům a informacím v doručených podáních mohu tuto věc snadněji identifikovat, přesněji prošetřit a pak zjednat účinnou nápravu,“ vyzdvihuje tajemník radnice nejlidnatější brněnské městské části Petr Štika.
S neetickým či protiprávním jednáním se v práci setká podle výzkumné agentury Behavio každý pátý člověk. Mnoho lidí to však neřeší, nebo se svěří pouze rodině či přátelům, protože se bojí, že podnět nebude nikdo řešit, přijdou o práci nebo o dobré vztahy s kolegy. Jak však zdůrazňuje protikorupční neziskový spolek Oživení, oznámení může pomoct ochránit veřejné prostředky, životní prostředí, lidské zdraví či přímo život.
Ochrana reputace
Oznámení v Brně-střed jsou anonymní, zašifrovaná a přístup k nim má jen nestranná pověřená osoba, která nesmí být ve střetu zájmů. Radnice tyto vychytávky používá na doporučení Oživení.
„Díky svým zkušenostem s korupční kauzou má radnice velmi dobrou představu o tom, že dobře nastavený oznamovací systém může ušetřit hodně starostí. Zároveň ví, že poškozená reputace se těžko napravuje,“ podotýká místopředsedkyně spolku Šárka Zvěřina Trunkátová.
Problematikou se zabývají i jinde v kraji. V Břeclavi například analyzují řešení a jednají s dodavateli technického zabezpečení. „Ustanovení směrnice nicméně není příliš konkrétní a kvůli absenci národní legislativy existuje více právních názorů na její řešení,“ upozorňuje mluvčí města Jana Pelcová.
Evropská směrnice totiž už sice vstoupila v platnost, ale český zákon se teprve chystá, takže vzniklo právní vakuum. Klidně se tak může stát, že povinnost bude platit i pro malé radnice.
Ve Znojmě nejspíš bude tato agenda přesunuta na externí právní firmu, jako v případě zajištění takzvaného pověřence pro GDPR, stejně přemýšlí i Vyškov. Naopak Hodonín a Břeclav to vyřešily zřízením vnitřního oznamovacího systému města.
Na pomluvy nedochází
Radnice sice mají k dispozici metodiku ministerstva spravedlnosti, ale veřejná debata neproběhla. Podle Trunkátové je tak postoj samospráv spíše skeptický a zatím není jasné, jak svou povinnost zvládly.
Pokud nemají bezpečné a důvěryhodné kanály, může se oznamovatel obrátit jinam, třeba na příslušné úřady. Tím ovšem města přijdou o hlavní benefit, tedy přehled o tom, jaké se řeší problémy, a možnost předcházet větším kauzám. Existuje také jeden paradox: pokud kanály a mechanismy fungují správně, veřejnost se o oznámení nedozví. „To je základ celého nastavení. Umožňuje řešit problémy bez mediálních skandálů a poškození reputace,“ podotýká Trunkátová.
Technický nástroj však není všechno, přijetí oznámení je jen prvním krokem.
„Je potřeba důkladně a svědomitě každé podání prošetřit a dát v této věci všem zpětnou vazbu. Tím bude případná pomluva vyvrácena, a nesplní tedy svůj záměr někomu nespravedlivě ublížit. Takovýto korektní přístup je nutný pro zachování etického a harmonického pracovního prostředí,“ popisuje tajemník Štika, podle něhož se obava ze zneužívání kanálu k pomluvám a nepravdivým udáním nenaplnila. Všech deset podání za posledních pět měsíců prý bylo věcných a dalo se objektivně prošetřit.
Nařízení je myšleno jako vnitřní kanál pro oznamování nepravostí, tedy pro zaměstnance úřadů. Brno-střed jej však používá i pro veřejnost. Těchto oznámení nicméně chodí málo a žádné z nich dosud nebylo závažné.
„Možná je to tím, že povědomí o této možnosti anonymního podávání nebylo dosud pevně ukotveno v širokém povědomí občanů. To se nyní snad změní a těším se, že nám budou chodit podněty i od občanů,“ sděluje Štika. Anonymní formulář pro nahlašování přestupků má třeba také Znojmo.
Oznámit, nebo ututlat?Spolek Oživení ve spolupráci s firmou AMI Digital zaměřující se na online komunikaci přinesl příklady, jak může vypadat dilema, zda nekalost na pracovišti nahlásit, či ne:
|
