Zakázku totiž prověřuje antimonopolní úřad. A protože termín na její dokončení už je víc než šibeniční, na zámku se bojí, že z ní nakonec couvne i vítězná firma a obří dotační příspěvek bude nutné vrátit.
Úřad totiž vede prvostupňové správní řízení na návrh společností Gardenline a VW Wachal. „Týká se to výběru dodavatele, konkrétně toho, zda prokázal kvalifikaci. Již bylo provedeno šetření mezi subjekty na relevantním trhu, rozhodnutí ale dosud nepadlo,“ uvedl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Švanda.
Neúspěšní uchazeči zpochybňují například to, zda vítězné duo – brněnská firma Malang a pražská Avers – má dostatečné zkušenosti pro provedení zahradnických prací. A poukazují i na údajné chyby v tendru, kdy třeba úprava mlatových cest v parku byla zařazena právě mezi zahradnické činnosti.
Každý den navíc je problém
Dokud ÚOHS pravomocně nerozhodne, nemůže kvůli vydanému předběžnému opatření Národní památkový ústav uzavřít smlouvu s firmou, jež zakázku ve výběrovém řízení vyhrála. Kdy se tak konečně stane, nikdo nyní neví.
„Křišťálovou kouli nemám. Vůbec netuším, jaký termín je reálný. Doufám, že stanovisko přijde tak do měsíce,“ podotkl Petr Šubík, ředitel územní památkové správy v Kroměříži, která zámek v Lednici spravuje.
Podle něj situace není dobrá. I když věří, že zakázku Národní památkový ústav vyhodnotil správně a antimonopolní úřad vše potvrdí, s každým dnem navíc přibývají památkářům obavy. „Ceny stavebních materiálů výrazně vzrostly, takže nevíme, jestli se nám vůbec podaří původní smlouvu dodržet a podepsat,“ poznamenal Šubík. Práce totiž měly původně začít už na podzim.
Vítěz zakázky podle něj navíc už začíná mít obavy, aby vše stihl dokončit do konce příštího roku, dokdy je nezbytné vyčerpat zmíněných 160 dotačních milionů. „Měli jsme jednání asi před dvěma týdny. Zatím mi se skřípěním zubů řekli, že ještě nějakou dobu vyčkají, ale popravdě nevím, jak dlouho ještě budou ochotní,“ řekl Šubík.
Firmě se památkáři snaží jít naproti tím, že jí vytváří co nejlepší podmínky pro to, aby práci stihla. Například dohodli s Mendelovou univerzitou v Lednici, že do jejích prostor přestěhují rostliny z katakomb pod skleníkem, aby dělníci mohli pracovat i přes zimu.
Projekt okleštili o třicet milionů
Projekt od počátku „nefrčí“ zcela hladce. V první fázi se na něj nepodařilo získat dotaci. Když pak nečekaně přišla dobrá zpráva, že do Lednice poputují miliony, začaly zdražovat práce i stavební materiál. Projekt se tak musel osekat, původně měl být ještě o třicet milionů nákladnější. A zahrnoval i dostavbu historického seníku, takzvané Hubertovy šopy, která z něj však nyní vypadla.
„Řešit by se tak měla památková obnova katakomb a maurského domu. A také části cest v zámeckém parku a okolních zdí i bran, které jsou už v hrozném stavu,“ popsala kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.
Od doby, kdy byl Lednicko-valtický areál zapsán na seznam UNESCO, se na zdejší modernizace proinvestovala už více než miliarda korun. Nejvýraznější jednorázovou „akcí“ byla obnova jízdáren, opravoval se také skleník a zámecké fasády nebo minaret. Poslední opravdovou šmouhou na vzhledu rozsáhlého areálu jsou právě katakomby pod zámeckým skleníkem a maurský dům, který sloužíval jako vodárna.
„Katakomby jsou opravdu úžasný prostor, který se používal k zazimování rostlin, jež jsou v létě rozesety po parku v ozdobných květináčích. V zimě se dekorativním způsobem rozmístily právě v katakombách. Z palmového skleníku se do nich scházelo po schodech a bylo to vlastně prodloužení trasy, kde se mohli obyvatelé zámku v zimě projít v zeleni, aniž by museli ven do deště nebo sněhu,“ vysvětlila kastelánka.
V létě se potom otevřela francouzská okna a katakomby fungovaly jako výstavní síň. A stejnou úlohu by měly mít i do budoucna.
V maurské vodárně by po opravě mělo zůstat občerstvení, do budoucna se tu plánuje informační centrum. Důležité je, aby stavba znovu získala svou původní orientální podobu z doby, kdy byla postavena.
„V osmnáctém a devatenáctém století došlo k velkému rozvoji turistiky a jezdilo se právě do Orientu. Právě proto se stavěly čínské pavilonky, pagody a minarety. Byla to čistě romantická záležitost,“ naznačila Holásková, kde vodárna vzala svůj exotický vzhled. „Když už to byla čistě technická stavba plná čerpadel, majitelé chtěli, aby měla alespoň pěknou podobu,“ dodala.
Jednu jistotu už však v Lednici pro letošní sezonu mají. Národní památkový ústav od 1. dubna převzal zmíněné jízdárny, které dosud spravovalo Multifunkční centrum v Lednici. Do prostor přestěhuje správa zámku pokladny, lidem poslouží už v této sezoně.
