Bydlení jen dvacet kilometrů od Brna, takže jde o perfektní místo na dojíždění do dobře ohodnocené práce. K tomu školka, škola a výborná občanská vybavenost přímo v lokalitě a jako bonus výhody klidného malého města.
Zájemců o idylu vylíčenou v nejednom inzerátu na prodej nemovitostí v okolí Brna by bylo hodně. Jenže aby si několikatisícová sídla zachovala ráz klidných měst a zajistila lidem dostatečný komfort, nemohou se rozrůstat donekonečna. Proto přistupují k razantnímu kroku a omezují novou výstavbu.
Není to nic nepřátelského ze strany místních, ale pokud vám do města přijde naráz tisícovka nových lidí, zásadně to změní vztahy v obci.
Michaela Trněnástarostka Šlapanic
Třeba podle platného územního plánu z roku 2013 může na poli za Zlatou Horou naproti průmyslové zóně ve Slavkově u Brna vzniknout bydlení pro tři až čtyři tisíce lidí. Lokalita v severovýchodní části je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější rozvojovou plochou ve městě.
Aby se scénář nenaplnil, rozhodli se politici vyhlásit stavební uzávěru. Tedy na čas výrazně omezit či zcela zastavit stavbu nových bytů a domů.
Město potřebuje čas, aby se nadechlo
„Je důležité nejdříve doplnit to, co nám chybí. Město potřebuje čas, aby se nadechlo. Základní školy jsou na hraně kapacity. Spolu s okolními obcemi připravujeme výstavbu nové školy. Potřebujeme navýšit i kapacitu mateřinky. Pár let potrvá, než základní občanskou vybavenost doplníme,“ upozornila místostarostka Marie Jedličková (KDU-ČSL) s tím, že musí reagovat i na současnou dopravní situaci a na obavy občanů ze skokového navýšení počtu obyvatel.
„Potřebujeme nový hřbitov, bylo by vhodné rozšířit Společenské centrum Bonaparte, chybí prostory pro odlehčovací službu, ty vyčleněné pro základní uměleckou školu jsou malé a také dům dětí a mládeže by potřeboval více místa,“ pokračovala Jedličková ve výčtu toho, co je ve Slavkově potřeba vyřešit a patří právě i k těm službám, pro něž jsou menší města atraktivní.
Aby jím dál zůstal i Slavkov, muselo město přistoupit k radikálnímu kroku. „Musíme respektovat i ohrožení, která plynou ze změny klimatu – sucho, vlny horka a přívalové deště. A připravit projekty, které pomohou zlepšit podmínky pro život, jako je například suchý poldr nedaleko sídliště Zlatá Hora nebo výsadba biokoridorů,“ doplnil slavkovský radní pro životní prostředí Hynek Charvat (KDU-ČSL).
Dokončení změny územního plánu, do níž je stavební uzávěra začleněna, bude úkol pro nové zastupitelstvo, jež vzejde ze zářijových komunálních voleb.
Podobně nesouměrně a bez větších regulí jako Slavkov se v posledních dekádách rozvíjely také Šlapanice – další příklad vyhledávané lokality těmi, kteří prahnou po výhodách klidného města a zároveň blízkosti Brna, navíc s napojením na městskou hromadnou dopravu.
I tady proto přistoupili k výrazné regulaci pro zájemce o nové stavby. Zastupitelé v červnu po dlouhých deseti letech příprav schválili územní plán, v němž se rozsah zastavitelných ploch z kdysi plánovaných 120 hektarů snižuje na čtvrtinu. Podle starostky Michaely Trněné (Čisté Šlapanice) se jej podařilo schválit v podobě, o jakou vedení města dlouhodobě usilovalo.
Nejde jen o kapacitu škol, ale i vztahy ve městě
„Výstavba na tak rozsáhlých plochách, jako umožňoval starý územní plán z roku 1998, by měla dopady na soudržnost obyvatel. Na to se v poslední době moc nehledělo, ale na menším městě to má svůj velký význam,“ upozornila Trněná, že kromě dostatečné kapacity škol nebo infrastruktury je potřeba řešit také to, aby se ve městě neocitly nesourodé skupiny starousedlíků a nových obyvatel.
Šlapanicím i Slavkovu se podle ní daří udržovat si ráz malého města. „Není to nic nepřátelského ze strany místních, ale pokud vám do města přijde naráz tisícovka nových lidí, zásadně to přece změní vztahy v obci,“ zamýšlí se Trněná.
Nový územní plán je zároveň i tečkou za dřívějšími snahami developerské společnosti CTP o stavbu obří průmyslové zóny na jihozápadě města. Většina ploch se do plánu vrací jako orná půda.
Spolek Čisté Šlapanice vznikl právě na základě snah předchozího politického vedení otevřít rozsáhlý prostor pro CTP. Většina obyvatel sedmitisícového města se postavila proti průmyslové zóně, která by vyrostla na nejcennější zemědělské půdě.
Než odklepnou nový územní plán, vyhlásili stavební uzávěru také v Holubicích na Vyškovsku. „Výstavba bude regulovaná, což se dosud nedělo. Nechceme, aby se u nás prodávaly pozemky o velikosti dvě stě metrů čtverečních a hustota zástavby byla taková, že by tady žilo na jednom místě víc lidí, než je zdrávo,“ vysvětlil starosta Petr Hanák (KDU-ČSL).
A to by se nejspíš dělo. Holubice jsou díky blízkosti Brna i dostupnosti dálnice žádané. „Jsme atraktivní lokalita. Bylo období, kdy jsem každý týden dostával dotazy, zda nebudeme prodávat pozemky. Teď se zájemci ozývají méně. Ale obec stejně žádné parcely nemá, takže je na to jednoduchá odpověď,“ poznamenal Hanák.
