Pojem umělá inteligence může evokovat „myslící“ stroj, který chce na úkor člověka převzít vládu nad světem. Odborně se však termín vykládá jinak.
„Základem umělé inteligence je to, že dokáže sama rozpoznat problém a následně ho specificky vyřešit,“ přibližuje členka výzkumného týmu z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Denisa Debnárová.
Vědci tak chtějí na jednobuněčné mikrořasy chlamydomonas reinhardtii navázat receptor, který by dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě. Jako první to mají být škodliviny, které se mohou vyskytovat v odpadní vodě zemědělských podniků i u lidských sídel například z hormonální antikoncepce.
Vědkyně z Brna přepisuje DNA mořské řasy, aby požírala mikroplasty |
„Začínáme u hormonů, určitě by se ale mikrořasy daly modifikovat například i pro toxická barviva, antibiotika a další látky. Když bychom řasu dali do obyčejné vody, nic se nestane. Jakmile se v ní ale objeví zvolená látka, řasa sama problém vyhodnotí a začne ho řešit tak, že na sebe polutant cíleně naváže, čímž značně technologii čištění vody zjednoduší,“ popisuje Debnárová zamýšlený proces.
Po tomto ošetření by se voda mohla používat k zavlažování na polích nebo při dodržení požadované kvality i k napájení zvířat. „Čištění odpadní vody je technologicky náročné, a tak si rychle každý ekonom spočítá, že je výhodnější například zavlažovat pitnou vodou. Jenže to nebude řešení navždycky,“ sděluje Debnárová.
Vědci jsou zatím na počátku projektu a snaží se šetrně živý organismus modifikovat. Výzkumu se budou věnovat několik následujících let.
