„Jejich mimořádný význam spočívá v kombinaci hodnot architektonických, umělecko-historických, urbanistických a krajinotvorných, v některých případech je zde výrazný historický aspekt ve vztahu ke klíčovým událostem dějin zemí Koruny české,“ zdůvodňuje návrh, který předložil, ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Soubor, v němž jsou kromě těch jihomoravských i čtyři další památky, zahrnuje stavební příklady počátků působení řeholí v Čechách a na Moravě. V tomto případě řádu augustiniánů, jejichž spiritualita ovlivnila celou novověkou zbožnost a naprosto zásadním způsobem se projevila ve stavební činnosti formou zakládání klášterů.
„Klášter augustiniánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně byl vybrán nejen pro svou výjimečnou architektonickou a uměleckohistorickou hodnotu, ale také z důvodu, že zde působil opat Gregor Johann Mendel, přírodovědec a světoznámý objevitel teorie dědičnosti, od jehož narození v roce 2022 uplynulo 200 let. Prohlášení této kulturní památky bude zároveň důstojným připomenutím výročí narození jeho osobnosti,“ uvádí ministerstvo.
Veveří je zase vzácným dokladem vývoje hradní architektury ve středoevropském prostředí z období románského a gotického, s úpravami a dostavbami z období renesance, baroka, klasicismu a historizujících slohů. Jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů v Česku vznikal postupně téměř osm století.
Rozsáhlý areál v Moravském Krumlově utvářený zámkem, hospodářským předzámčím a anglickým parkem zase představuje jako celek jedinečné architektonické, urbanistické a krajinářské dílo celorepublikového významu. Renesanční zámek v Rosicích má pak nadregionální význam nejen svými otevřenými arkádami s bohatou kamenickou reliéfní výzdobou.
