Funguje to jednoduše. „U dveří zazvoníte nebo si zavoláte, dostanete kód, kterým si otevřete dveře, a vcházíte do místnosti, kde se spouští kamera. Na obrazovce vidíte policistu, s nímž řešíte svou záležitost online,“ popisuje fungování Pol Pointu šéf Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Leoš Tržil.
Pol Point neboli „policejní bod“ je alternativou pro podání jakéhokoliv oznámení, které by jinak museli lidé přijít řešit osobně na služebnu. Veřejnost ho může využít ve všech případech, kdy s ohledem na život a zdraví není nutné kontaktovat linku 158. Nenahrazuje tedy tísňové volání.
„Pol Pointy mají usnadnit komunikaci mezi lidmi a policií. Chceme přiblížit policii občanům hlavně v těch místech, odkud by jinak museli složitě dojíždět,“ dodává Tržil s tím, že první Pol Pointy by měly fungovat už v prvním čtvrtletí příštího roku.
Projekt už funguje ve Středočeském, Karlovarském a Plzeňském kraji. „Měsíčně máme ve středních Čechách tímto způsobem přes sto oznámení. V poslední době nám lidé přes Pol Pointy nejčastěji oznamují podvody páchané prostřednictvím internetu. Zaznamenali jsme ale i případ, který by jinak asi zůstal utajený. Paní ale našla odvahu učinit oznámení právě touto cestou. To je pro nás důležité,“ konstatoval před nedávnem středočeský policejní ředitel Václav Kučera.
Na jižní Moravě padla první volba pro zřízení Pol Pointu na Lednici, a to s ohledem na velký počet lidí, kteří se tady pohybují během turistické sezony. V Bzenci pak o něj hodně stojí vzhledem k tomu, že služebna republikové policie tady byla v roce 2013 zrušena v rámci rozpočtových škrtů. Lidé to tehdy nesli nelibě. Obnovy policejní stanice se dožadovali i peticí, ovšem marně.
„O výkon služby v Bzenci se stará obvodní oddělení ve Strážnici. Nicméně Bzenec je hodně disponovaný, do budoucna tam navíc budeme muset řešit i dopravní problémy, které s sebou může přinést dobudování dálnice D55,“ naznačil Tržil, že se v Bzenci uvažuje i o zřízení pracoviště dopravní policie.
Generační obměna
Do budoucna by mělo na jihu Moravy vzniknout dalších šest či sedm Pol Pointů v místech, kde stejně jako v Bzenci kdysi bývala obvodní oddělení policie. Hovoří se o Černé Hoře, Kloboukách u Brna nebo Rousínově. „Místa, kde by mohly vzniknout, ale máme vytipovaná prakticky v každém okrese,“ ujišťuje Tržil.
V Čechách Pol Pointy pomohly s problematickou personální situací u policie. Policistů je celorepublikově málo. A potýká se s tím i ta jihomoravská, kde navíc dochází k rozsáhlé generační obměně. Odcházejí zejména starší policisté od padesáti let věku, kteří již mají dvacet a více let odslouženo a mají tak nárok na výsluhy.
„Je pravda, že v současné době se potýkáme s odchody starších kolegů. V současnosti je služba s ohledem na vývoj společnosti podstatně náročnější než dřív. Zákroky i jednání s občany jsou složitější, mnohdy se k tomu přidají zdravotní problémy, které s sebou nese stres i noční služby. Kolegové jsou utahaní. A chtějí skončit v době, kdy se ještě mohou uplatnit na trhu práce v jiné profesi,“ popisuje Tržil.
Jak populace stárne, objevuje se jako důvod odchodu od policie třeba i potřeba postarat se o rodiče. „Kolegové nechtějí chodit třikrát týdně za vedoucím, aby jim měnil službu,“ podotýká šéf krajské policie.
Podle něj dobíhá policii i historický vývoj. Po roce 1989 byl tehdejší bezpečnostní sbor personálně na dně. V 90. letech se při masivních náborech přijala spousta lidí. A to jsou právě dnešní padesátníci, kteří od policie nejčastěji odcházejí.
Nabírají i bez maturity
Personální situaci u hodonínské policie už probírali i tamější městští radní. Zdejší muži zákona jsou v dlouhodobém průměru věkově starší. „Policistům se dvakrát po sobě zvedl plat, navíc dostali odměny za zásah při tornádu. A to vše se promítá do výsluhy, která je nyní zhruba o dva tisíce korun vyšší. Ti, kteří by dřív nebo později stejně odešli, tak jdou teď,“ říká radní Jiří Ledvina. Obává se, že odchody by mohly znamenat větší zátěž pro městskou policii, která bude muset suplovat práci té státní. Situací se zabývala i bezpečnostní rada obcí na Hodonínsku.
Podle Tržila se však Hodonínsko nijak nevymyká zbytku kraje. Nejvíce dnes chybí policisté na Blanensku a Vyškovsku. Teprve po nich následuje Hodonínsko a Břeclavsko. Specifickým problémem je Brno, kde personální situaci nepomáhá ani to, že policisté z kraje odcházejí „výš“.
Chtějí být strážníky a záchranáři. Nezvládnou ale kliky a topí se |
„V rámci výběrových řízení na celorepublikové útvary – do policejního školství, Národní protidrogové centrály, Národní centrály proti organizovanému zločinu a dalším. Může mě těšit, že mají dobré výsledky a kariérně se posunou, ale prohlubuje nám to podstav,“ naznačuje jihomoravský policejní ředitel s tím, že výjimkou nejsou ani přechody k jiným bezpečnostním sborům, třeba celníkům a hasičům.
Nábor nováčků se ale poměrně daří. Jen letos policie v rámci celého kraje nabrala 170 nových lidí. A věří, že přílivu zájemců nahraje ekonomická recese, kdy budou lidé více hledat práci. „Ještě rok, dva, možná tři nás bude provázet vlna odchodu policistů, kteří jsou ve služebním poměru dlouhou dobu,“ odhaduje Tržil.
Náhradu hledají policisté postupně. Narážejí ale i na to, že nábory provází řada mýtů. Třeba že jsou psychotesty příliš těžké, je nezbytné mít maturitu a berou jen mladé. Nic z toho přitom není pravda. Psychotesty jsou stejně náročné jako u jiných bezpečnostních sborů a věk téměř nehraje roli.
„Pokud uchazeč splní požadavky dobrého zdravotního stavu, psychické způsobilosti a fyzické testy, pak nemám důvod nevzít – když to přeženu – šedesátníka,“ říká Tržil. A i uchazeči bez maturity mají u policie šanci. Musejí ale počítat s tím, že nastoupí do první tarifní platové třídy, a pokud si vzdělání nedoplní, neposunou se dál.
