Loni tam jako na prvním místě v Česku zahnízdili kormoráni malí, po desítkách let se objevili kolpíci bílí. Věstonická vodní plocha pod Pálavskými vrchy slouží jako útočiště i pro řadu dalších vzácných druhů ptáků.
Jenže právě střední nádrže Nových Mlýnů, kde byla před lety vyhlášena chráněná ptačí oblast, se výrazně dotkne plán Povodí Moravy. Záměr vodohospodářů, který pojímá i dolní nádrž, počítá se zvýšením hladiny o 35 centimetrů.
Nyní žádost státního podniku posuzují krajští úředníci. A ve správním řízení se proti postavily čtyři spolky – Voda z Tetčic, Děti Země, Spolek Obchvat a Egeria. „Termín vydání rozhodnutí nyní nelze jednoznačně určit, protože účastník řízení podal na úřad námitku podjatosti, a je proto třeba věc postoupit na ministerstvo zemědělství jako nadřízený orgán,“ sděluje mluvčí krajského úřadu Alena Knotková.
Děti Země označují zvýšení hladiny o 35 centimetrů pouze za zbytečný a drahý rozmar. „Pro zavlažování půdy se totiž nyní používá zhruba jen jedno procento z asi čtyřiceti milionů kubíků vody v nádrži, přičemž výhledově to nebude ani polovina současného objemu vody, a zavlažování lužních lesů se provádí jen občas a v malém objemu. Navíc je zvýšení hladiny v rozporu s plánem péče o přírodní rezervaci na střední nádrži, který platí až do roku 2026,“ tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Plán vodohospodářů schválilo i ministerstvo
Vodohospodáři mají tvrzení spolku za účelově formulovaná a zavádějící. Upozorňují, že využití pro závlahy není hlavní důvod pro navýšení objemu, protože většina vody slouží pro ekologické účely.
„Povolené či skutečné závlahové odběry nelze porovnávat s celkovým maximálním objemem v nádržích, ale jen s množstvím vody v zásobních prostorech. Ta je zcela majoritně využívána k nadlepšování průtoků v tocích a povodí v období sucha či k zaplavování lužních lesů, což představuje naplňování ekologických funkcí Nových Mlýnů. Na střední nádrži nyní zásobní prostor není vymezen,“ reaguje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
22. července 2017 |
Aktivisté se tam každopádně obávají škodlivého zásahu do biotopů deseti zvláště chráněných druhů živočichů. Krajští úředníci loni udělili výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, což spolek napadl. Jenže ministerstvo životního prostředí verdikt potvrdilo, na což přišla reakce žalobou.
„Nebyl doložen veřejný zájem zvýšení hladiny a jeho naléhavost nad ochranou cenných biotopů, a navíc měl výjimku řešit jiný, nepodjatý krajský úřad,“ vysvětluje postoj spolku Patrik.
Resort přesto označuje žalobu za nedůvodnou. „Veřejný zájem a jeho převaha byly v prvoinstančním rozhodnutí úřadu srozumitelně popsány a z naší strany potvrzeny,“ vzkazuje mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Vzniknou plovoucí hnízdiště i vlnolamy
Některá opatření k ochraně ptáků na střední nádrži už vodohospodáři provedli. Třeba instalaci nových plovoucích „pevnin“, izolaci lagun ostrovů Písky, umístění vlnolamů a plošin pro hnízdění ptactva či vytvoření pastviště pro husy. „Hnízdicí plochy jsme tím zmnohonásobili a navíc zajistili proti případnému zvýšení hladiny při povodních, vlnobití, ale také proti predátorům,“ podotýká Chmelař.
Opatření doposud povodí vyšla na patnáct milionů. Úzce na nich spolupracovalo s Agenturou ochrany přírody a krajiny a Českou společností ornitologickou. Obě by přitom raději viděly snížení hladiny vody, z jejich pohledu je jednoznačně prospěšnější.
Oprava novomlýnských nádrží spolkne stamiliony, voda pak zamíří i do sadů |
„Dlouhodobé navýšení přeplaví a zničí stávající fungující biotopy, umocní rozplavování ostrovů. U změny se počítá i s poklesem, což je určitě dobře. Dlužno však říci, že ten přijde až po hnízdní době a na konci vegetační sezony. Vliv na druhovou bohatost tak může být nízký a k obnově mokřadní vegetace nemusí v tak krátkém čase docházet. To ukáže až čas, obavy jsou však namístě,“ má jasno Gašpar Čamlík z České společnosti ornitologické. Zásadní je podle něj adekvátní náhrada zničených biotopů.
Hladina střední a dolní nádrže je v současné době na kótě 170 metrů nad mořem. Navýšení o 35 centimetrů zajistí asi devět milionů kubíků vody navíc. Vodohospodářům to umožní „hýbat“ s výškou o půl metru. Během podzimu a zimy půjdou nahoru až na úroveň 170,35, aby na jaře a v létě klesli na 169,85. Současný stav kolísání neumožňuje.
Navíc získaný objem využijí pro nadlepšování řeky Dyje v době sucha, ekologické odběry pro malé potoky pod nádrží a zaplavování lužních lesů v lokalitě Soutok. Počítá se i s možností zavlažování zemědělských plodin. Do budoucna je v plánu také závlahová soustava spojující Nové Mlýny s Těšany na Brněnsku. Půjde o potrubí v celkové délce čtyřicet kilometrů. Systém obstará devět a půl tisíce hektaru, protéct jím má až osmnáct milionů kubíků vody ročně.
