„Zlomeniny, vykloubená ramena, kolena, vždycky jsem ty bolesti ustával, ale teď jsem taková Potěmkinova vesnice. Vypadám normálně, ale neusnu bez léků na bolest. Tělo je tak zhuntované, zničené. Třicet let už chodím na injekce s rameny, ale říkají, že už to nepomůže, že si mám nechat vyměnit ramena, ale zatím se tomu bráním,“ popisuje slavný žokej. „Mám strach, že budu méněcenný chlap, budu robot, že budu mít náhradní díly,“ dodává.
Zároveň si je vědom, že měl v životě velké štěstí, že ze všech karambolů vyvázl jen se zraněním. „Myslím, že osud má každý nalajnovaný. Já zažil nehody nejen s koňmi, ale i s autem. Já měl několik havárek. Moji andělé strážní se o mě starali,“ říká muž, kterého mnohokrát kopl kůň, přišel o zuby, měl zlomené a vykloubené končetiny a klouby, topil se ve vodním příkopu, když ho kůň zalehl. Po úderu kopytem mu praskla pobřišnice a zauzlovala se střeva. Podle lékařů ho od smrti dělilo pár minut. Všechno ale ustál a vždy se znovu vrátil do sedla.
Největší životní ranou pro něj byla smrt bratra Jiřího, se kterým na dostihové dráze soupeřil. „Jeho kobylka měla koliku a on volal veterináře a čekal na něj na silnici a srazila ho dodávka,“ popisuje Chaloupka. „To mě zasáhlo tvrdě. Protože my jsme nebyli jen bratři. My jsme měli stejnou vášeň a byli kamarádi. Já bych pro něj udělal všechno a on pro mě,“ dodává.
Při autonehodě zemřel Jiří Chaloupka, vítěz Velké pardubické |
Dostat se z tak velké ztráty mu opět pomohli koně a také to, že mohl trénovat bratrova syna. Dnes si už kvůli poškození ramenních kloubů nemůže zahrát ani svůj milovaný bowling, ale radost ze života neztrácí. „Miluji život, miluji svá vnoučata, svoje děti, svou ženu, takže život stojí za to a rád bych tu kvůli nim ještě pobyl,“ dodává.
