Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ke svým filmům se směl rodák z Lukova hlásit až po revoluci. I k Popelce

  8:40
Že je autorem scénáře k filmu Tři oříšky pro Popelku, věděl jen úzký okruh zasvěcených. František Pavlíček o tom totiž nahlas nemluvil. Ani nemohl. Po srpnu 1968 byl v nemilosti režimu, dostal vyhazov z pozice ředitele pražského Divadla na Vinohradech a měl zákaz publikovat.
Reprodukce snímku z knihy Jiřího Žáka Divadlo na Vinohradech, 1907–2017: 110...

Reprodukce snímku z knihy Jiřího Žáka Divadlo na Vinohradech, 1907–2017: 110 osobností, které tvořily historii divadla. Na snímku je František Pavlíček s Jiřinou Jiráskovou. | foto: Jan Salač MAFRAMAFRA

Jenže v soukromí pracoval dál a někteří přátelé ho kryli tím, že se pod jeho scénář televizní či rozhlasové pohádky podepsali.

A stejně tomu bylo, když dopsal scénář k pohádce od své milované spisovatelky Boženy Němcové. V hlavě jej měl dlouhá léta, dostal se k němu však až během normalizačních 70. let. Podepsala se pod něj televizní scenáristka a dramaturgyně Bohumila Zelenková, pro niž to byl obrovský risk. Kdyby vyšla pravda najevo, hrozila by jí ztráta zaměstnání a zákaz tvůrčí činnosti.

„A protože si ji na pohovor o scénáři pozvali skoro okamžitě, následovala vysoce utajená akce kulový blesk,“ vzpomínala Pavlíčkova dcera Michaela Vaňková pro Lukovský zpravodaj.

„Nejprve bylo nutné Pavlíčkův rukopis urychleně, doslova přes noc, přepsat na jiném psacím stroji, kdyby došlo na porovnání typu psacího stroje s jeho dřívějšími rukopisy (to se opravdu dělo). Do čistopisu pak musela paní Zelenková vlastní rukou vepsat autorovy opravy či dodatky a vlastně se musela text naučit skoro nazpaměť, protože bylo pravděpodobné, že ji budou zkoušet a budou se snažit ji nachytat. Zvládla to bravurně, takže scénář ke Třem oříškům pro Popelku byl nakonec schválen.“

Zelenková později vzpomínala, že se s Pavlíčkem scházeli v utajení a dovolil jí provádět menší změny ve scénáři. „Můj pětiletý syn například nesměl znát Pavlíčkovo jméno, aby nás náhodou neprozradil. Tak mu říkal strejda Cinda. Pavlíček měl totiž kokršpanělku s tímto jménem. Nejprve jsem změnila Pavlíčkovu květnatou mluvu. To nebyl můj styl a bylo by to nápadné,“ cituje vzpomínky Zelenkové kniha Tři oříšky pro Popelku od filmového historika a teoretika Pavla Skopala a jeho kolegů.

Až po roce 1989 se veřejnost dozvěděla, kdo byl skutečným autorem scénáře. Pavlíček přitom odvedl mistrovskou práci, kterou oceňovali nejen diváci, ale i filmoví odborníci. Popelka není „ona tradiční ušlápnutá ukřivděná pasivní chudinka, kterou potká ohromné štěstí, když se do ní zakouká dokonalý gentleman – princ; Popelka je zde veselé, odvážné, citlivé a šikovné děvče (dalo by se skoro říci dnešní, kdyby zároveň nebyla tolik poeticky pohádková),“ uvádí zmíněná kniha. Stejně tak prokreslená je postava prince. „Ani on není princátko, které si přijde pro svou nevěstu, ale je to princ, u kterého se rozehrává napětí ve vztahu k rodičům,“ poznamenal Skopal.

Od rozhlasu až do divadla

František Pavlíček se narodil před sto lety, 20. listopadu 1923 v Lukově, malé vesnici u Zlína. Jeho táta byl vyučený zedník, chalupník a jeden čas i starosta vesnice, kterému komunisté během kolektivizace zemědělství v 50. letech sebrali pole a dobytek. K literatuře a umění velký vztah, na rozdíl od malého Františka, neměl.

Lásku k rodnému jazyku u něj formoval osvícený učitel Rudolf Matouš a už v mladí byly jeho prvními literárními pokusy pohádky, jež ho provázely celý život. Vystudovaný slavistik a estetik psal pohádky původní i adaptace literárních děl, tvořil scénáře pro rozhlasová či televizní díla pro děti, jako scenárista a dramaturg působil ve Filmovém studiu Barrandov. Krátce vedl literárnědramaturgické vysílání v televizi, kde se mu však nelíbilo.

„Mně se televizní fenomén začal velice brzy zajídat – taková ta falešná lidovost, zahlcování večerů… Televize se mi tenkrát zdála vhodným médiem, které může být v mnoha ohledech velice užitečné a prospěšné, ale v mnoha ohledech může být i velice škodlivé. Navíc se tam začali slézat takoví divní lidé, kteří neuspěli na Barrandově,“ líčil v roce 1990 v textu, který vydaly Divadelní noviny.

Krásná Popelka prožila dětství ve Šlapanicích. A místní na ni vzpomínají

„Jeden z mých televizních ředitelů mně udělal školení, co mám slibovat hercům, když je lákám na role, a jak jim na konci vysvětlit, že nedostanou ani poloviční honorář. Připadalo mi to strašně nemravné. Navíc jsem tam žil v neustálých konfliktech, například s Jaroslavem Dietlem. Nesnášel jsem jeho povrchní plytkou dramatiku, k tomu ještě jakési vykrádání cizích námětů,“ dodal.

Více přilnul k divadlu a v letech 1965–1970 byl uměleckým ředitelem Divadla na Vinohradech. Přebíral jej v době, kdy se zásadně měnila dramaturgická koncepce divadla i jeho název, z něhož zmizela armáda, a v repertoáru přestávaly dominovat ideologií zatížené hry. „Jeho největším přínosem byla skutečnost, že do hlediště vrátil diváka a že otevřel okna, dveře nebo přímo vrata do světové dramatiky,“ prohlásila o něm herečka Jiřina Jirásková.

Ve stejné době se Pavlíček stal autorem scénáře k filmu Marketa Lazarová (1967) od režiséra Františka Vláčila. Práce mu trvaly čtyři roky a výsledkem byl snímek, který byl v roce 1994 na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech zvolen nejlepším českým filmem všech dob.

Byť scenáristova maminka by asi nesouhlasila. „Byla to prostá venkovská žena, která vychodila dvoutřídku a pracovala na velkostatku. A vzhledem k tomu, jak je Marketa Lazarová natočená, tak chudák místy nevěděla, o co přesně ve filmu jde,“ líčil Pavlíček. „Když jsme pak spolu odcházeli z kina domů, tak mě utěšovala: Ale Františku, nic si z toho nedělej, to se stane každýmu, že se mu něco nepovede.“

Z komunismu vystřízlivěl

Byl také politicky aktivní, už po válce vstoupil do sociální demokracie, aby splnil přání svého otce. „Do komunistické strany jsem se tak dostal poté, co s ní byli sociální demokraté sloučeni v roce 1948. Pro mého otce, který měl své zkušenosti, bylo ovšem členství v KSČ nepřijatelné a rozešli jsme se kvůli tomu na čas ve zlém,“ vzpomínal Pavlíček po letech.

„Z dnešního pohledu patří mé členství v komunistické straně k těm životním rozhodnutím, která mě nečiní šťastným. Vlastně si dnes mohu své členství vysvětlit buď sníženou inteligencí, nebo pokřiveným charakterem. A protože se domnívám, že charakter zase tak moc vadný nemám, nezbývá mně, než si připustit, že to bylo výsledkem jisté omezenosti a povážlivě nedostatečných znalostí.“

V letech 1968–1969 patřil mezi obrodné členy ÚV KSČ a během pražského jara podepsal dokument 2000 slov nabádající k demokratizaci země a upozorňující na možnou sovětskou vojenskou intervenci. Rozjetou kariéru (nejen) Františka Pavlíčka však rozdrtily tanky vojsk Varšavské smlouvy.

Velký filmový scénárista Pavlíček nezapomněl na rodný kraj

Svůj podpis pod zmíněný dokument odmítl odvolat, dostal vyhazov z divadla, jako autor se ocitl na indexu a až do listopadové revoluce mohl pracovat jen v dělnických profesích. Čistil chodníky, dělal skladníka či domovníka. Většinu dusivé normalizace prožil na chalupě v Bezmíři na Sedlčansku. A často pod dozorem estébáků parkujících za plotem.

Pavlíček se totiž angažoval v disentu a stal se jedním ze signatářů Charty 77. Spolu s Václavem Havlem, Otou Ornestem a Jiřím Ledererem byl zatčen, dva měsíce vězněn a v roce 1978 odsouzen za podvracení republiky na sedmnáct měsíců s podmínečným odkladem na tři roky.

„Jelikož byl táta Valach, byl psychicky i fyzicky velmi odolný,“ popisoval syn Roman Pavlíček v článku pro časopis ZVUK. „Byl ze své podstaty člověk bytostně svobodný. Už během výslechů si s ním StB moc nevěděla rady. Navíc měl skvělého advokáta, pozdějšího ombudsmana JUDr. Otakara Motejla, který ho nejen obhajoval, ale byl mu zdatným průvodcem a rádcem při výsleších.“

Milovník dobra a pravdy

Před vězením i po propuštění z něj Pavlíček stále tvořil a psal, i když se pak ke svým dílům nemohl přihlásit a používal vypůjčená jména. Sám přitom věděl, že žádné úlitby režimu už dělat nebude. „Psal jsem už jenom to, k čemu se můžu s klidným svědomím přihlásit,“ uvedl. „Hlavně pohádky, v nich byla omezení minimální. Vracel jsem se jimi jako autor do oblasti, v níž jsem v rozhlase začínal.“

Kryli jej zmínění kolegové a přátelé, byť se našly i případy, kdy někteří z nich na to poté „zapomněli“ a zásluhy si přisvojili. Převažovali však jiní, morálně pevnější, díky nimž se mohl Pavlíček nesmazatelně zapsat do historie tuzemské kinematografie. Dvoudílná Babička s nezapomenutelnou Jarmilou Kurandovou v hlavní roli, pohádky Princ Bajaja, Měsíční kámen, Princ Chocholouš nebo Zlaté kapradí, komedie Lišáci, Myšáci a Šibeničák, drama Až bude padat hvězda a mnohé další. Pod všemi z nich je podepsán rodák z Lukova.

„Není nápadné, že ho přitahovala tvorba pro děti? Není to třeba v tom, že děti i Pavlíček milují vítězství dobra a pravdy? Vždyť pravda v pohádkách je pravdivější než ve skutečnosti, zlotřilci jsou dřív a spravedlivěji potrestáni a dobro po zásluze odměněno. To je víra, děti, to je i Pavlíčkova představa o spravedlivém světě,“ napsal o něm zlínský publicista František Bobák ve ZVUKu.

František Pavlíček obdržel cenu za své celoživotní dílo

Vytvořil i řadu divadelních her či knih, z nichž lze jmenovat Konec patriarchátu, „lukovskou kroniku“ líčící jeho mládí a život v rodné vesnici. Ještě v 60. letech se jako scenárista podepsal pod snímky Labyrint srdce (režíroval Jiří Krejčík), Horoucí srdce od Otakara Vávry, jenž byl věnovaný jeho milované Boženě Němcové, či dětský film Věry Plívové-Šimkové nazvaný Tony, tobě přeskočilo.

Ke svému dílu se mohl veřejně přihlásit až po listopadu 1989. V roce 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Československého rozhlasu v Praze, odkud dva roky poté odešel do důchodu. I v něm byl stále aktivní a napsal řadu scénářů. V roce 2001 získal Cenu Vladislava Vančury za umělecký a osobní vklad do filmové tvorby a rok poté mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy 2. stupně. František Pavlíček zemřel 29. září 2004 v Praze ve věku nedožitých 81 let.

19. listopadu 2023

Autor:
  • Nejčtenější

Daň z nemovitosti ve Zlíně je nejvyšší v zemi, snížení zastupitelé odmítli

30. dubna 2024  8:42

Daň z nemovitosti nejprve navýšila zlínská radnice, potom stát. Ve výsledku tak platí, že je tento...

Vláda chce z ČR udělat ostrov pracujících důchodců, řekla ve Zlíně Schillerová

30. dubna 2024  11:14,  aktualizováno 

Téměř všichni stínoví ministři z hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem dorazili do Zlínského kraje. V...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANO vytáhlo na europarlament. Dostálová slibuje podívat se na Green Deal

1. května 2024  14:17

Hnutí ANO zahájilo kampaň do Evropského parlamentu. Kandidáti se představili před Památníkem Tomáše...

Vražda ve Slopném: soud vyslýchal žalobce, který zatajil novou DNA z místa činu

30. dubna 2024  17:13

Téměř pět hodin dnes u soudu vypovídal Leo Foltýn, někdejší žalobce z případu vraždy seniora ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První titul byl nejvíc. Balaštík vzpomíná na rivalitu s Třincem a mistrovské slzy

28. dubna 2024

Premium Když sleduje současné extraligové finále mezi Pardubicemi a Třincem, přesně ví, co jejich hráči...

Plná nástupiště, Slovenská strela i Masarykův vagon. Vsetín otevřel nové nádraží

3. května 2024  16:34

Když dorazila mezi lidmi obsypaná nástupiště parní lokomotiva táhnoucí Masarykův prezidentský...

Při čelním střetu zemřela těhotná spolujezdkyně, řidička jela v protisměru

3. května 2024  13:31

Dopravní policisté i kriminalisté stále šetří tragickou nehodu, která se stala minulý týden u...

Radnice dostane podobu, jakou navrhl baťovský architekt Gahura před sto lety

3. května 2024  8:57

Budova zlínské radnice, která je kulturní památkou, bude vypadat lépe. Konkrétně její severní a...

Slovácko dostalo za rasistické projevy fanoušků pokutu 80 tisíc korun

2. května 2024  17:21,  aktualizováno  18:20

Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace udělila Slovácku pokutu 80 tisíc korun za rasistické...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...