Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Aby se muž necítil ponížený aneb Indiánské léto

  13:04aktualizováno  13:04
Přijely k nám indiánky. Minulé úterý četla na Měsíci autorského čtení Eden Robinson, napůl z kmene Haislů, napůl Heitsuků, majitelka tak nádherného, srdečného a bezprostředního smíchu, že bychom jí odpustili, i kdyby říkala samé fráze o utiskovaném indiánském lidu.

Ilustrační foto | foto: Barbora ŘíhováiDNES.cz

A ona je navíc neříkala, naopak nám posloužila několika milými historkami a jednou svou oblíbenou pohádkou, kterou milovala jako dítě. Prý chtěla být astronautkou (nejspíš by se stala první indiánskou vesmírnou cestovatelkou v lidských dějinách), ale v sedmnácti si uvědomila, že už nikdy nevyroste do požadované výšky, i začala psát o běžném životě v indiánské komunitě.

. Na kafi

Diář Jany Soukupové Jana Soukupová

Vyprávěla nám třeba, že v jejich kmeni se jméno, které dítě dostane při narození, dědí po některém rodinném předkovi. Například její sestra se v překladu jmenuje Vrácený náčelník. Vysvětlení bylo kouzelné. Prabábu, po níž jméno zdědila, pojal za svou choť mocný pohlavár sousedního kmene a velmi se do sebe navzájem zamilovali. Jenže náčelník už byl ženat s jinými pěti ženami - a ty začaly na favoritku strašně žárlit. Veta bylo rázem po rodinné pohodě, a tak se manžel nakonec - byť s velmi těžkým srdcem - rozhodl, že se s milovanou ženou rozvede a vrátí ji její rodině.

Což ovšem znamená pro odvrženou dívku strašnou potupu. A tak - aby jí zajistil patřičnou úctu - udělal z ní také náčelníka. Jako vrácená náčelnice přinesla s sebou prabába do rodiny i nové jméno.

Eden Robinson se pak své babičky ptala, jestli i její jméno, které znamená v překladu z indiánského jazyka Big Lady, má za sebou také tak krásný příběh. Babička se prý jenom zaškaredila a řekla: "Neptej se, nemá."

A Edenina oblíbená pohádka? Je o tom, jak škeble zachránily svět. Dětem se hraje s jednoduchými maňásky navlečenými na prsty. Na počátku věků prý hořel na zemi obrovský oheň a lidé, zvířata i rostliny měli strach, že všichni shoří. Škeble se tedy odhodlaly k činu. Obstoupily oheň a když jim jejich náčelník zavelel, všechny naráz do výhně plivly - a požár uhasily. Tak zachránily celý svět. Jednoduché a milé, přímo ty škeble vidím.

Jo, a ještě jsme se dozvěděli, že na indiánské dveře se neklepá, protože tím člověk dává najevo své nadřazené postavení a mohl by domácí urazit. Místo toho návštěva hlubokým hrdelním hlasem do otvíraných dveří zahalasí jakési Jooo, což znamená prostě ahoj.

Nedokázala jsem si představit, že by indiánka z kmene Stó:lo Lee Maracle, která četla svou povídku o dva dny později, mohla mít větší charisma. Ale ona je setsakra měla. Díky téhle "čtyřnásobné matce i babičce" jsem poznala neuvěřitelnou kombinaci indiánské Virginie Woolfové (která ve svém textu dopodrobna rozebrala každé citové hnutí mezi matkou a jejími krásnými dcerami) a dokonalého ztělesnění archetypálně svobodné "divoké ženy".

Zpívala nám v jazyce svého lidu a vyprávěla, jak dětem místo pohádek četla Dickense a Shakespeara, "aby ji čtení taky bavilo", o kanadské vládě, která "si hraje na našem dvorečku, dobrá tedy, ale mohla by se s námi alespoň podělit o hračky", nebo o tom, jak je pro indiána důležitý západní vítr, který je zároveň dechem, v němž se tají hlas - a sdělení.

A po skončení oficiální části jsme si pak u piva a dýmky míru (startky a kanadské cigarety s těhotnou holkou místo našeho "varujícího ministra zdravotnictví" na krabičce) popovídaly o věcech opravdu nejdůležitějších. Že zlobivým dětem je třeba říkat, jak jsou skvělé a jak je milujeme. Že "dcery nám vždycky zůstanou" a pokud se nám odcizí syn, pak si při troše štěstí najde dobrou ženu, které vždycky můžeme zavolat a znovu přes ni navázat kontakt.

Ovšem nejvíc mě dostalo líčení, proč musí indiánka umět tančit a zpívat. Její manžel se totiž občas rozzuří, začne řvát, bít kolem sebe a strašně tím vyplaší děti. V té chvíli správná indiánská žena v tanci a zpěvu ukáže své pravé umění. To musí být natolik přesvědčivé, aby muže zklidnilo, upoutalo jeho pozornost a utišilo i děti. Když se to však podaří, může se muž cítit ponížený. Proto se k němu dobrá žena nakonec nakloní a vdechne mu zpět do úst ztracenou sílu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hvězda hasičských závodů v Los Angeles Petr Moleš. Muž sloužící ve Vyškově se z...
Do Los Angeles jel bez ambicí, vrátil se jako nejlepší hasič světa

Se třemi zlaty a titulem absolutního vítěze soutěže Ultimate Firefighter, tedy jako nejlepší hasič světa, se vrátil Petr Moleš ze Světových policejních a...  celý článek

Nemocnice milosrdných bratří v Brně.
Nemocnice Milosrdných zůstane městu, řád se postará o dlouhodobě nemocné

Město bude nadále provozovat brněnskou Nemocnici Milosrdných bratří. Dohodla se na tom s církví, která magistrátu prostory pronajímá. Ještě před několika...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.