Do brněnské zoo se v sobotu přišla podívat nejenom na svoji želví svěřenkyni, ale i na křest tapířice a tří koček pouštních.
Na tereku hnědou posílá dívka pět set korun za rok. "Je to nejnižší sazba, zvířata jsou rozdělená do několika kategorií podle toho, kolik peněz potřebují. Například u ledního medvěda je roční částka asi padesát tisíc," popisuje Fialová další důvod výběru želvy.
Přemýšlí ale o adopci dalšího zvířete. "Na internetu jsou seznamy a podle těch se dá zjistit, kdo ještě žádného sponzora nemá," říká Fialová. "Chtěla bych nějakého ptáka, asi papouška," dodává.
Zpěvák losoval jména
Lenka Fialová i další adoptivní rodiče či sponzoři zvířat chovaných v brněnské zoo, se v sobotu sešli na křtu tapíra jihoamerického a pouštních koček. Návrhy na jména mohli lidé posílat přes internet, jedinou podmínkou bylo, aby začínala písmenem A. Jména pak vylosoval zpěvák Laďa Kerndl.
"Jsem velmi rád, že se tu adoptivní rodiče sešli, se ženou také sponzorujeme levharta," řekl ještě před losováním Kerndl. Tapířice narozená v červnu nakonec získala jméno Adina a k tomu zeleninový dort.
Počasí ale v sobotu příliš nepřálo, a proto se křest pouštních koček musel přesunout do zastřešeného pavilonu. Kocouři dostali jména Ady a Asgard, kočička se od soboty jmenuje Ashley. Tři brněnská koťata jsou jediná svého druhu v republice.
Ředitel brněnské zoo Martin Hovorka je s vybranými jmény spokojený. "Vzhledem k tomu, že podmínkou bylo, aby jména začínala na A, nebylo moc lehké je vybrat," řekl Hovorka. "Co se týká jména Adina pro tapířici, tak to je velice pěkné a má i svoji historickou hodnotu," pochválil výběr ředitel zoo. Další jména jsou podle něj trochu složitější na zapamatování, ale jinak také docela dobrá.
Čukvala ho fascinuje, protože se nafoukne
Déšť při křtu pouštních koťat uvěznil v pavilonu s plazy i Jiřího Komínka, který tak alespoň mohl navštívit "svoji" čukvalu zavalitou. "Je to takový plaz podobný leguánovi, který žije ve střední Americe," představil plaza s úsměvem jeho adoptivní rodič.
"Líbí se mi na ní to, že když je v nebezpečí, zaleze do skalní štěrbiny, kde se nafoune, a nikdo ji pak nemůže vytáhnout ven," popisuje se zaujetím jednačtyřicetiletý Komínek. Čukvale posílá jednou za rok něco přes dva tisíce korun. Tisícovkou přispívá už čtyři roky ještě na ostrálku, což je menší kachnička. Svůj výběr zdůvodňuje podobně jako studentka Lenka Fialová, tedy tím, že tato zvířata ještě nikdo před ním neadoptoval a jemu jich bylo určitým způsobem líto.
"Předtím jsem sponzoroval ještě vakoplšíka, ale ten už věkově nevydržel, a taky lišku, kterou zase přestěhovali jinam, vypočítává Komínek.
"Se sponzorstvím jsem velice spokojený, každá koruna je samozřejmě vždy dobrá," řekl ředitel Hovorka. Dodal také, že ale nejde pouze o peníze. "Jsem rád, že lidi mají zájem o zoo a o sponzorství jednotlivých zvířat," uvedl. I když podle jeho slov sponzoring letos nedosahuje takové částky jako v loňském roce, a to hlavně kvůli současné ekonomické situaci.
Do poloviny srpna tohoto roku získala brněnská zoo přes 720 tisíc korun od celkem 217 sponzorů. Za celý minulý rok to pak bylo přes milion a půl a na zvířata přispívalo téměř čtyři sta osob, škol nebo firem. To je zatím nejvyšší částka, kterou zoo ve své historii za jeden rok od sponzorů a adoptivních rodičů získala. Pro srovnání ještě před deseti lety takto zoo získala jen něco přes sto tisíc. Sponzorů bylo v tom roce jen třiapadesát.
Když se někdo rozhodne v brněnské zoo sponzorovat jakékoli zvíře nejnižší částkou pět set korun za rok, jeho jméno bude viditelné pro všechny návštěvníky zoo poblíž vybraného zvířete. Adoptivní rodiče získávají pozvánky na společné akce, časopis s novinkami, co se v zoo děje, a jednu vstupenku zdarma. "Tu ale většinou nevyužijeme, protože je výhodnější koupit rodinný pas," uvedla Lenka Fialová.
Křest tapířice a mláďat kočky pouštní připomněl návštěvníkům 56. výročí otevření brněnské zoo.
