Po posledním napadení ženy skončil vyškovský útočník v psychiatrické léčebně. (ilustrační foto)

Po posledním napadení ženy skončil vyškovský útočník v psychiatrické léčebně. (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Nechte souseda na psychiatrii, děsíme se ho, žádají lidé z Vyškova

  • 0
Obyvatelé vyškovského domu se bojí, že by je mohl čekat osud obětí z Frenštátu pod Radhoštěm, kde zřejmě soused úmyslným výbuchem plynu zničil panelák. I jim soused roky vyhrožuje smrtí. Teď soud rozhodne, zda jej pustí z psychiatrie.

Zlověstný černý kříž ve výtahu, rozetřená krev po domovních nástěnkách, výhrůžky smrtí a znásilněním vyřvávané po chodbách, policisté napadení sekyrou. Obyvatelé domu na vyškovském sídlišti Hraničky už zažili ledacos.

Příčinou potíží je sedmdesátiletý důchodce. Jejich vlastní soused.

V únoru muže, který je podle soudního znalce vážně duševně nemocný, nakonec zatkla policejní zásahová jednotka. Po třech měsících v Psychiatrické léčebně v Kroměříži se teď však obyvatelé domu bojí, že agresora soud propustí. Mají k tomu důvod. Po krátké léčbě se takto dostal na svobodu už jednou.

"Děsíme se, že jakmile se z léčebny vrátí, tentokrát se nám všem pomstí. Těžko může být vyléčený, když z psychiatrie píše příbuzným dopisy, že prášky brát nebude. Však uvidíte, jak dopadnou, stojí v nich o nás," popsal Miroslav Šujan, který v domě s dvaatřiceti byty bydlí.

Výhrůžky znásilněním a napadení sekyrou

Právě on přitom zavolal v únoru policisty, když agresor číhal na jeho ženu u výtahu a následně ji s výhrůžkami smrtí a znásilněním honil po domě. Bylo krátce po tragické události ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde problémový nájemník vyhodil do povětří panelový dům. Krom jeho samotného zahynuly dvě děti a tři další lidé.

Do vyškovského bytu policisté jezdili téměř pravidelně. "První zkušenost s tímto mužem měli v roce 2007. Tehdy prověřovali výhrůžky zabitím. Muž na ně v domě zaútočil sekyrou, takže ho vyšetřovali i pro útok na veřejného činitele," uvedla vyškovská policejní mluvčí Iva Šebková.

Stejně jako tehdy, i tentokrát ho od vězení "zachránila" jeho duševní choroba.

"Je zřejmé, že v době spáchání trestného přečinu nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný. Jeho stíhání je nutné zastavit," zdůvodnil vyškovský okresní státní zástupce Mojmír Pokorný, proč důchodce nebude stíhat za to, že vyhrožoval sousedce.

Zda zůstane agresor v léčebně, rozhodne soud

O tom, jestli se do svého bytu, kde příbuzní našli černě vymalované zdi, vrátí, nebo zůstane v péči psychiatrů, soud rozhodne 20. června.

"Zákon praví jasně. Aby člověk mohl být proti vlastní vůli zadržený v psychiatrické léčebně, musí bezprostředně ohrožovat sebe nebo jiné. Do 24 hodin to lékaři musejí nahlásit soudu a ten to musí povolit. Po třech měsících má povinnost rozhodnutí zrevidovat," popsal praxi Petr Stožický, psychiatr, který stál u zrodu Detenčního ústavu v Brně.

Stejně jako další odborníci mluví o tom, že poslat někoho na léčení preventivně proti jeho vůli je obtížné.

"Důvodem je ochrana lidských práv. Za minulého režimu byli lidé na psychiatrii třeba jen proto, že měli odlišný názor. Důvod léčení někoho proti jeho vůli je třeba bezpečně prokázat," dodal primář Stožický.

Nenecháme se zabít, bojí se obyvatelé mluvit

A jak argumentuje soudní znalec Petr Nedoma v návrhu státního zástupce na uložení ochranné ústavní léčby?

"Obviněný v době spáchání trestné činnosti trpěl závažným duševním onemocněním, takzvanou poruchou s bludy. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v důsledku této choroby zcela vymizelé. Pobyt posuzovaného na svobodě je možno vnímat jako nebezpečný. Především pro možnost pokračování ve vytýkaném jednání," varuje Nedoma.

Agresorův právník Bohuslav Kudrna se k případu vyjadřovat nechce: "Nyní by to ode mě nebylo korektní. I vzhledem k citlivému stavu mého klienta," řekl. Chce počkat na rozhodnutí soudu.

"Jak soud rozhodne, zatím ale předjímat neumím," popsal státní zástupce Pokorný. V záležitosti přitom bude rozhodovat stejná soudkyně Okresního soudu ve Vyškově, která už jednou nenašla důvody k tomu, aby muž po útoku na zasahující policisty v roce 2007 na psychiatrii zůstal.

"Ať už soud dopadne jakkoliv, víme, že se stejně jednou vrátí. Víc o tom mluvit nebudu. Nenechám se zabít," uzavírá další z obyvatel. Jméno se zveřejnit bojí.