Vzdělávací institut tady společně zakládá skupina přátel, kteří v tomto oboru působí už více než 20 let.
„Také jsme byli studenti a přišlo nám, že to, co nás učili ve škole, není pravé ořechové. Hledali jsme nějaké alternativy,“ říká spoluzakladatel firmy Sonnentor Tomáš Mitáček, jenž se na vzniku akademie podílí. Podobně jako lidé, kteří dali vzniknout společnostem PRO-BIO, Bioinstitut a řadě dalších.
To, co se za léta v ekologickém zemědělství naučili, teď chtějí sdílet se svými následovníky. Na Veselé farmě ve Velkých Hostěrádkách, která je součástí velké biofarmy Agroton a hospodaří na 380 hektarech, tak teď vzniká vzdělávací centrum.
„Máme k tomu prostory, máme chuť a zároveň to cítíme jako nějaké poslání,“ podotýká Mitáček.
Zkušenosti ze Švýcarska
Jestli v budoucnu škola dostane akreditaci, či ne, pro zakladatele není podstatné.
„Máme zkušenosti ze Švýcarska, kde to dotáhli až do formy střední školy. Zároveň tam běží kurzy, které mají třeba rok trvání, kdy každý zájemce projde celou ekologickou farmou a seznámí se při celoročním běhu s veškerým jejím provozem. I to je jedna z variant, jak by mohla naše akademie fungovat,“ přemítá.
Už nyní na Veselé farmě několikrát do roka kurzy pořádají. Zatím ovšem spíše krátkodobé. „Snažíme se myšlenku a principy ekologického zemědělství šířit dál. Využívat odborníky, již mají co říci o půdě, chovu zvířat, označování bioproduktů nebo celkovém organismu biofarmy,“ jmenuje Mitáček.
Teoretické vzdělání tady spojují s praktickou ukázkou. „Praxe je mnohdy důležitější než pustá teorie. Jedno staré přísloví říká: Je dobré slyšet, lepší je vidět a nejlepší je zažít. Myslím, že i ta akademie by měla být hlavně o prožitku, který je nepřenosný,“ míní.
Věk nehraje roli
A tak když se přednáší o půdě, dorazí malý bagr, který udělá několik sond a odborníci ze zemědělské univerzity ve Vídni na základě toho hovoří, jak je to s půdní úrodností, jak se z půdy ztrácí humus, jak se dnes v zemědělství s půdou nakládá a co vše se dá udělat, aby neztrácela svou kvalitu.
Už nyní spolupracují třeba s Forschungsinstitut für biologischen Landbau – Výzkumným ústavem pro ekologické zemědělství, který působí ve Švýcarsku a má pobočky v Německu i Rakousku.
Ve Velkých Hostěrádkách přednášel i Carlo Leifert z univerzity v anglickém Newcastlu, jenž je koordinátorem řady velkých evropských projektů ekologického zemědělství. Na jih Moravy zkrátka míří osobnosti, které patří mezi hybatele tohoto mírumilovného směru hospodaření.
Samotná podoba akademie se ale teprve rodí. Mezi její studenty by mohl patřit prakticky kdokoliv. Věk prý nehraje roli.
„Nejlepší je začít tehdy, když je na to chuť. A je jedno, jestli je vám deset nebo padesát let. Akademie má být pro lidi, kteří mají o ekologické zemědělství zájem,“ má jasno Mitáček.
Úplně malá komunita to přitom být nemusí. V ekologickém zemědělství je v současné době přihlášeno zhruba 13 procent z celkové zemědělské půdy v České republice, což je více než půl milionu hektarů.
