Kampaň „Jdi do dobré školy“, která bojuje za rovné příležitosti romských dětí, iniciovala skupina jedenácti romských matek z Brna. Al-Džazíra popisuje příběhy několika z nich.
„Chci aby mé děti chodily do dobré školy. Ale když jste romská žena v České republice, není to tak jednoduché,“ cituje web dvaatřicetiletou sociální pedagožku Olgu Polákovou z Brna.
al-DžazíraArabská zpravodajská stanice al-Džazíra byla založená v Kataru v roce 1996. Přešli do ní tehdy například redaktoři ze zrušeného arabského vysílání BBC. O deset let později přidala anglickou verzi, kterou sleduje kolem sta milionů diváků. Její vliv je srovnávaný s americkou CNN. Má asi čtyři tisíce zaměstnanců a vysílá v mnoha jazykových mutacích. |
Al-Džazíra dále připomíná, že v České republice chodí romské děti většinou do segregovaných škol, které podle Polákové neposkytují kvalitní vzdělání.
„Školy často vytvářejí oddělené třídy, protože si bílé matky stěžují. Nechtějí, aby jejich děti chodily společně s romskými, protože si myslí, že kradou, jsou špinavé a nechovají se dobře, což není pravda,“ uvedla Poláková. Její slova potvrzuje i zpráva Amnesty International z loňského roku, na niž al-Džazíra odkazuje (o zprávě jsme psali zde).
„Teoreticky mají romské děti právo chodit do bílých škol. Ale ty je v praxi velmi často odmítají,“ říká Poláková, která chtěla před svojí zkušeností z dětství uchránit svoji dceru, a proto ji přihlásila do „bílé“ školy. Dívka byla přijata, ale na začátku pololetí byla podle Polákové přeřazena do budovy školy pro pouze romské děti.
„Když jsem si stěžovala, řekli Ber nebo nech být,“ dodala Poláková.
Popsala i další obtíže romských rodičů, kteří se snaží přihlásit děti na jiné než spádové romské školy. Například, že školy argumentují nedostatečnou kapacitou pro nespádové děti.
Romové ne jako oběť, ale aktivní občané
Redaktorka al-Džazíry do Brna přijela v rámci série seminářů o diskriminaci Romů, které pořádá Evropská komise. Probíhaly letos od února do května a zúčastnili se jich novináři velkých globálních médií. Navštívili osm evropských zemí, kde se setkali s místními romskými představiteli a neziskovými organizacemi.
„Novináři v rámci seminářů poznávali romské prostředí docela zevrubně,“ řekla Alica Sigmund Heráková z Muzea romské kultury, která se s nimi při návštěvě setkala.
Podle sociologa médií Jakuba Macka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je unikátní už to, že Brno prorazilo na hlavní webovou stránku velkého globálního média.
„Al-Džazíra je jednou z pěti nebo osmi nejvýznamnějších světových zpravodajských stanic. Brno je v ní navíc popisováno jako progresivní místo, kde aktivní matky bojují za lepší život svých dětí. Je to v podstatě velmi pozitivní zpráva. Romové tu nejsou pasivní obětí, ale aktivními občany, kteří se snaží něco dělat se situací, která se jim nelíbí. V českém veřejném prostoru jsou zobrazováni spíš opačně, že nic nedělají a mohou si za svoji situaci sami,“ popsal Macek.
Náměstek brněnského primátora pro školství Petr Hladík (KDU-ČSL) ale s vyzněním zprávy al-Džazíry nesouhlasí.
„Česká školní inspekce, která je jediným orgánem oprávněným posuzovat kvalitu vzdělávání ve školách, se tématu spádových škol v sociálně vyloučených lokalitách opakovaně věnuje. Neshledává rozdíl mezi kvalitou vzdělávání v těchto školách a ve školách tak zvaně majoritních,“ uvedl náměstek Hladík.
