"Dostává se k nám z jižních států, kde je hojně rozšířeným plevelem. Rozšiřuje se vzduchem, protože je schopna letět na velké vzdálenosti," uvedla brněnská alergoložka Jitka Rychnovská. Ambrózii nesnáší každý pátý pacient alergologických ambulancí.
Bříza, dub, buk, habr, platan, jasan, vrba...Dominantním alergenem je pyl břízy. Hojný bude pyl dubu a buku, ve městech postupně přibývá také pyl platanu, jírovce a ořešáku. Pozvolna bude klesat koncentrace pylu habru, jasanu a vrby. Začátek pylové sezony trav očekávají odborníci koncem první poloviny května. Na konci července převezme nadvládu pelyněk. Podle alergologů už toto období není tak agresivní, neplatí to ale pro jižní Moravu, kde až do října kvete agresivní plevel ambrózie. Zdroj: pylovasluzba.cz |
"Oproti Praze je alergie na ambrózii na jižní Moravě častější, neboť vykvétá zejména v Pomoraví, Podyjí a v údolí Svratky," upozornil Sáva Pešák z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Do květu přichází tento původně severoamerický plevel v srpnu a kvete až do října. Jedna rostlina ambrózie vyprodukuje až bilion pylových zrn za sezonu.
"Ambrózie na jižní Moravě nejen kvete, ale navíc její pyl přináší i vítr z jižního Slovenska a Maďarska. Z alergologického hlediska je to velmi agresivní druh, v Evropě je problémem právě v Maďarsku a na Balkáně, kde je na něj citlivých až 40% alergiků," řekl Pešák. Kvůli tomu se na jižní Moravě také výrazně prodlužuje pylová sezona, která je tak nejdelší v celé republice.
Na vzácné alergie, třeba na kvetoucí vinohrad, nejsou testy
"Sezona skutečně přichází o něco dříve," poznamenal lékař Tomáš Rohovský. Nyní je pylová sezona podle lékařů v plném proudu už tři týdny. "Alergie trápí více pacienty, když je sucho, slunečno a větrno. Lépe se jim s alergií vyrovnává, když je pod mrakem a deštivo," řekla alergoložka Jitka Rychnovská. Nejvíce teď rozplakávají pacienty pyly břízy, dubu a vrby. Ale i to se rychle mění, v krátkých intervalech se za sebou po sedm měsíců střídají desítky alergenů ze stromů, bylin a trav.
Přibývá i alergií na nové látky. "Pacienti reagují například na bílkoviny latexu či různé tropické ovoce, které se k nám před rokem 1989 nedováželo," upozornil alergolog Pešák. Jihomoravané s citlivou imunitou ale mají ještě o jednoho nepřítele víc než lidé v ostatních částech země. Kvetoucí vinohrady.
Podle brněnského alergologa Ondřeje Rybníčka, který se stará o pylové zpravodajství, je citlivost na pyl vinné révy extrémně vzácná. Ale existuje. "S alergií na kvetoucí vinnou révu jsme se už setkal - tedy s tím, co referovali pacienti. Bohužel ale nemáme možnost průkazu. Na vzácné alergeny žádná firma diagnostiku nevyrábí," poznamenal Pešák.
Citlivost na některé složky vína si lidé mohou otestovat doma
Mnohem méně vzácná je citlivost na hotové víno. Kromě příslovečné pravdy mohou citlivější lidé ve sklence vína najít celou řadu látek, po kterých jim nebude dvakrát dobře. "Reakce na víno už není tak neobvyklá, i když se většinou nejedná o pravou alergii, ale o citlivost na nějakou přísadu nebo konzervant," řekl alergolog Tomáš Rohovský.
Podle Sávy Pešáka z Ústavu klinické imunologie a alergologie nemocnice u sv. Anny si pacienti daleko více stěžují na červené víno. "Nejčastěji vadí obsah sulfitů, které se do nápoje přidávají při procesu síření nebo obecně pro stabilizaci vína," uvedl lékař Rybníček.
Ale látek, které mohou po vypití několika doušků vína rozjet alergickou reakci, je daleko více. "Mohou to být různé aminokyseliny, které dodávají vínu chuť a aroma. A v neposlední řadě to jsou i reakce způsobené samotným alkoholem-etanolem," dokládá Pešák. Citlivost na některé z nich si lze otestovat i "po domácku". Komu vadí ve víně například kvasinky, bude mít reakci i po snězení chleba nebo vypití piva. Komu vadí siřičitany, může se otestovat na sířeném sušeném ovoci.
Nyní je ale jaro a ordinace plní lidé alergičtí hlavně na pyl. "Teď převažuje sezona břízy, v létě travin. To jsou měsíce, kdy mají pacienti nejvýraznější potíže," shrnul Rohovský.
