Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Alergici zaplní ordinace, na jih Moravy se valí dráždivý pyl ambrózie

  7:20aktualizováno  7:20
Září - měsíc ambrózie. Alespoň tak to vidí alergologové na jižní Moravě, kterým od poloviny srpna přicházejí stále noví pacienti. Na konci letních prázdnin totiž vykvétá zdánlivě nenápadný, ale o to agresivnější plevel.
Na konci prázdnin vykvétá ambrózie, její pyl je neobvykle dráždivý (ilustrační snímek).

Na konci prázdnin vykvétá ambrózie, její pyl je neobvykle dráždivý (ilustrační snímek).

Ambrózii se daří především na pustých místech. V okolí železničních stanic, na málo frekventovaných tratích, na rumištích, v okolí rybníků i obdělávaných polí. Co ji odlišuje od jiných nenápadných plevelů, je její neobvyklá dráždivost.

Podle lékařů její pyl provokuje až osmdesát procent populace. Do ordinací tak přicházejí i ti, kteří dosud žádný problém s alergiemi neměli. "Počet pacientů alergických na ambrózii se zvyšuje," uvedl přednosta plicního oddělení Nemocnice Znojmo Jan Kertvitzer.

Co je ambrózie

Jedná se o plevel, který vyrůstá až do výšky půldruhého metru. Jeho ostnaté plody se snadno přichytí na oděv.

Rostlina kvete od poloviny srpna do října a vyprodukuje až bilion pylových zrn za sezonu. Ta jsou velmi malá, a tak se snadno dostanou i na vzdálenost několika států.

Pyl ambrózie vyvolává nejčastěji klasickou sennou rýmu, tedy kýchání a svědění nosu.

Kdo se zničehonic rozkašle či začne slzet na konci léta, je s největší pravděpodobností alergický právě na ambrózii. "Už týden mám vodnatou rýmu, teče mi z očí a připadá mi, že se to zhoršuje," mává kapesníkem před dveřmi alergologa Jitka Danielová.

Rýma do konce září

I když na konci léta převažují plísně, pyly pelyňku nebo kopřivy, už v těchto dnech poletují ve vzduchu zrna zmíněného plevele. Agresivní pyl se k nám dostává především z jižních států, kde už teď hojně kvete.

"Najednou lidé začínají kýchat nebo mají ekzémy. Projevy jsou stejné jako u každé jiné alergie. Ale na ambrózii je náchylnějších o mnoho více pacientů. Je to jeden z nejprůraznějších alergenů," tvrdí brněnská alergoložka Zoja Penková.

Lidé na jižní Moravě dostávají na přelomu srpna a září dvojitou dávku tohoto dráždivého pylu. Jednak roste v jejich blízkosti, jednak jej přináší vítr z jižních a východních zemí.

"V Evropě je ambrózie problémem právě v Maďarsku a na Balkánu, kde je na ni citlivá téměř polovina alergiků. Na jižní Moravě kvete zejména v Pomoraví, Podyjí a údolí Svratky," říká Sáva Pešák z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Lékaři odhadují, že ambrózie dráždí mnohem více lidí, jen se příznaky nemusejí hned projevit. Stačí ale, aby měl člověk oslabený imunitní systém, a cesta pro dráždivý alergen je otevřená.

"Ambrózie na jihu Moravy roste už téměř sto let. Ale nikdy se neobjevovala v takovém množství. Změna klimatu i lidské činnosti její rozmnožování výrazně uspíšily," míní alergoložka Penková.

Plevel vyprodukuje ohromné množství malých pylových zrnek, které vítr dokáže přenášet na obrovské vzdálenosti. "Koncentrace tohoto alergenu se vždy výrazněji zvýší při jihovýchodním větru, který na naše území zanáší pyl z Maďarska a Slovenska," říká vedoucí pylové služby při Fakultní nemocnici Brno Ondřej Rybníček.

Vedra v posledním týdnu její nástup výrazně omezila. Naopak nejvíce pylu produkuje rostlina při dostatečné závlaze. "Ambrózie se bude na jihovýchodě našeho území a v Polabí objevovat v ovzduší až do konce září," odhaduje Rybníček.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Martina Koubová zasvětila svůj život práci u hasičů, stejně jako její manžel....
Život zasvětila práci u hasičů. Na maják a sirénu slyší už i její dcera

Hasičská práce není jen pro silné a zdatné muže. Na služebnách potřebují i ženy, jako třeba kapitánku Martinu Koubovou z Jedovnic na Blanensku. Ve službě sice...  celý článek

Z Ječmeniště zbyly trosky, daří se tam vínu
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.