Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dostal šílenou zakázku, navrhl unikátní dílo. Dlouhé stráně slaví 20 let

  18:39aktualizováno  18:39
U rýsovacího prkna vytvořil největší přečerpávací vodní elektrárnu ve střední Evropě. Němci mu poslali státní vyznamenání, ale české úřady je Antonínu Petlachovi nikdy nepředaly. Naopak od nich dostal další „šílenou“ zakázku – unikátní vodní elektrárnu Dlouhé stráně v Jeseníkách. V pondělí se datuje 20 let od jejího ostrého startu.

Antonín Petlach má dodnes schované plány a fotografie | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Navrhl i kdysi největší vodní dílo na Váhu, radit jezdil do zahraničí. Při rýsování používal vlastní zlepšovací návrhy, i díky nimž blanenské ČKD získávalo skvělé zakázky.

„Mnohdy to byl obrovský risk. Naštěstí nade mnou celý život létal strážný andělíček, nikdy jsem neměl velký průšvih,“ hodnotí své největší projekty sedmaosmdesátiletý Antonín Petlach z Blanska.

Fotogalerie

K projektování vodních elektráren ho přivedla – jak jinak – série náhod. A také přísný otec. Ten nedovolil, aby se z nadějného studenta, kterému učitelé dávali opravovat písemky i diktáty spolužáků, stal kantor.

„Otec byl despota, dnes už to můžu říct, jednou odněkud přišel s tím, že nejlepší bude, když půjdu na průmyslovou školu do Brna. To byla veškerá debata,“ popisuje Petlach.

Po škole pracoval v ČKD a tehdy potkal svého učitele z průmyslovky. „Divil se, že nejsem na vysoké, sám mi dokonce donesl přihlášku na VUT. To zabralo i u otce,“ vysvětluje usměvavý muž.

Náhodné setkání přišlo i po technice, když na chodbě ČKD potkal dalšího známého a získal práci ve Výzkumném ústavu vodních strojů a později v Hydroprojektu jako projektant. Navrhl vodní elektrárnu Mikšová, toho času největší na celém Váhu, pracoval na přelévané vodní elektrárně Znojmo, na Nechranicích, zařízeních pro Lipno, rekonstrukci Illavy, Rozkoše, Šance a dalších.

Zpracovával projekty pro Ameriku, Maďarsko, Maroko, Finsko nebo třeba Brazílii, do zahraničí jezdil i radit, třeba do Ghany, kde v roce 1961 se dvěma kolegy půl roku prozkoumával tamní řeky a pralesy a navrhoval na nich vhodné umístění vodních elektráren.

„Když jsme jim odevzdávali stočtyřicetistránkovou analýzu i s nákresy a výpočty, dozvěděli jsme se, že následující den jsme pozvaní na oběd s prezidentem Kwame Nkrumahem,“ komentuje fotografii s hlavou státu na dobových výstřižcích z Ghanaian Times. Velká zahraniční dobrodružství, kariérní postupy i zvyšování platu ale ukončil rok 1969, kdy po desetiletém členství vystoupil z tehdejší KSČ.

Medaile od Němců

Mimo republiku se pak ale přesto dostal. Díky zakázce z Německa na turbínu pro novou vodní elektrárnu v Markersbachu, 12 kilometrů vzdušnou čarou od Božího Daru. Blanenské strojírny tehdy vyráběly turbíny s rozdílem mezi horní a dolní nádrží do sta metrů, Němci ale plánovali spád 320 metrů a požadovali vysokou účinnost.

„To naše turbíny neuměly. Já byl tehdy v ČKD chvíli, byl jsem ucho, ale všichni ostatní se toho báli. Lopatkové turbíny byly dost složité a výpočty se nikomu nechtěly dělat, tak mi to svěřili,“ popisuje vitální důchodce.

Jenže ČKD potřebnou turbínu vyrobit neumělo a o projekt tehdy největší vodní elektrárny v Evropě stály podniky ze Švédska, Japonska i Švýcarska. Nakonec se stalo něco nečekaného – německá delegace nechala Petlachovi své nabídky od zahraničních konkurentů.

Dlouhé stráně

  • Přečerpávací vodní elektrárnu tvoří dvě nádrže, horní se nachází na vrcholu hory Dlouhé stráně v nadmořské výšce 1 350 metrů. Zabírá 15,4 hektaru. Při výstavbě z kopce ukrojili horní tři metry. Dolní nádrž leží na říčce Divoká Desná v nadmořské výšce 824,7 metru, plochu má 16,3 hektaru. Právě nádrže s výškovým rozdílem 510,7 metru jsou jedním z unikátů elektrárny.
  • Stavba je součástí masivu Mravenečník v CHKO Jeseníky, kvůli ochraně přírody je celý provoz elektrárny umístěn v podzemí. V téměř 90 metrů dlouhé kaverně ležící 80 metrů pod povrchem jsou umístěná dvě soustrojí s reverzními Francisovými turbínami dodanými blanenským ČKD, jsou to největší zařízení svého druhu v Evropě, každá má výkon 325 MW. V podzemí jsou i dvě 115 metrů dlouhé jeskyně s rozvodnami a transformátory a 8,5 kilometru odvodňovacích a odvětrávacích tunelů. Vedle elektrárny je další malá, jež pokrývá provoz. Ten je řízen dálkově z pražského dispečinku ČEZ.
  • Stavba začala už v roce 1978, na začátku 80. let byl projekt pozastaven a modernizován, o dokončení se rozhodlo až v roce 1989. Ostrý provoz odstartoval 20. června 1996.
  • V roce 2005 Dlouhé stráně zvítězily v internetové anketě serveru iDNES.cz o největší div Česka.
  • Po domluvě lze elektrárnu včetně podzemní části celoročně navštívit.

„Těžko říci, jestli to byla politická hra, nebo to dělali kvůli nákladům. Já jsem si obkreslil hydraulické profily oběžného kolečka turbíny a pak jsme se dali dohromady s kolegou Fajtem z výzkumného ústavu. Výsledkem byl společný návrh zlepšováku na takové divné kolečko, já mu říkám zmršenina, díky kterému ale turbína může pracovat i reverzně jako čerpadlo, takže se lopatky otáčí na jednu nebo na druhou stranu. Díky tomu ČKD zakázku dostalo,“ vysvětluje Petlach.

Vylepšení vymyslel víc, třeba vlastní regulaci nebo světový unikát, kdy k celkem šesti turbínám vedou vodu jen dva přivaděče a od nich zase jen dva odtokové kanály.

„Tím, že každý z generátorů nemusí mít svůj přivaděč a odtokový kanál, se ušetřily miliony, výpočty to ale byly šílené,“ vysvětluje odborník. Německo mu po dokončení v roce 1981 udělilo státní vyznamenání, z politických důvodů je ale komunističtí představitelé nepředali.

„Byl jsem vlastně třídní nepřítel, odměnu ani nic podobného jsem nikdy nedostal. Občas přemýšlím, že bych se na ministerstvu zeptal, jestli tam to vyznamenání nenašli,“ směje se diplomovaný inženýr.

Místní ho znají jako sokola

Po německé misi přišly Dlouhé stráně, dodnes nejvýkonnější vodní elektrárna v republice. Projekt to byl velmi složitý – elektrárna zasazená do masivu Mravenečník má obrovský výkon i více než půlkilometrový spád, navíc je celý provoz kvůli ochraně přírody ukrytý v podzemí.

„Celé to bylo hodně riskantní, já jsem navíc nastupoval do rozjetého projektu, původně tam totiž mělo být takzvané třístrojové zařízení – generátormotor a na hřídeli turbína a čerpadlo. V ČKD se ale rozhodli, že tam bude jen dvoustrojové uspořádání – generátor, co pracuje i jako motor, a reverzní turbína. To je samozřejmě lacinější, ale je problém vypočítat správné rozměry a poměry, aby vše fungovalo při konkrétním tlaku vody. Rozměr kola turbíny je skoro pět metrů a my jsme se s výzkumným ústavem dohadovali o milimetrech. Kdyby se to netrefilo, škody by byly v řádu statisíců až milionů,“ vysvětluje Petlach.

Výsledkem je elektrárna s dvěma nejvýkonnějšími turbínami v Evropě, zasazenými do dvou čtyřiadvacetimetrových soustrojí.

Náročná byla i práce na stavbě. Už jen proto, že se vše odehrávalo desítky metrů pod zemí. Dolů se jezdilo výtahem, v podzemí se nejdřív musely vyhloubit jeskyně pro turbíny a rozvodny i chodby pro odvodňovací a větrací kanály.

„Tatrovky tam nepřetržitě vyvážely zeminu, kvůli zplodinám z nich se tam dalo vydržet maximálně hodinu dvě. My jsme tam naštěstí jen jezdili kontrolovat, jestli vše odpovídá projektu, vedoucí montáže to ale zaplatili zdravím,“ vzpomíná projektant.

Dílo, jímž zakončil svou kariéru, vznikalo od roku 1978, dokončilo se ale zejména díky modernizaci, kterou v roce 1985 navrhl. „Než se spustil zkušební provoz, tak jsem nespával, vyloženě jsem z toho chvílemi už blbnul. Ale ten pocit, když to potom fungovalo, byl nepopsatelný,“ dodává nad plány elektrárny, které stále doma schraňuje.

Jinak ale pracovní úspěchy na odiv nedává, o jeho kariéře nic netuší ani většina místních. Znají ho jako sokola, někdejšího předsedu plaveckého oddílu, rozhodčího na plaveckých závodech nebo náruživého houslistu Komorního orchestru města Blanska. „Nechci se moc vychloubat,“ dodává opatrně.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.