Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Brestovanský

Firmy nechtějí čekat ani platit. Vzácná naleziště často rozryjí bagry

  • 12
Stačilo málo a jedno z největších pohřebišť z doby bronzové, jaké se archeologům podařilo v posledních desetiletích na českém území prozkoumat, navždy zaniklo pod koly bagrů.

O tom, že na návrší Fitréfy ve Velkých Opatovicích na Blanensku má stát nová průmyslová hala, se totiž odborníci dozvěděli až ve chvíli, kdy už zde naplno pracovaly stavební stroje. Lokalita přitom ukrývá několik set hrobů žárového pohřebiště kultury lužických popelnicových polí.

Firma Translignum, která na místo plánuje přesunout výrobu z Jevíčka, přesto stavbu před jejím zahájením neohlásila Archeologickému ústavu, i když to ze zákona musí udělat každý stavbař. Na bývalé pohřebiště tak namísto archeologů vyrazili dělníci a při přípravě území část hrobů zničili.

Boskovičtí muzejníci se ale o staveništi nakonec dozvěděli a nyní se jim podařilo dokončit záchranný výzkum. Většinu hrobů z doby zhruba 1 100 let před naším letopočtem stihli vyzvednout. Nálezy teď zkoumají experti, lidé je poprvé uvidí na podzim.

Na řadě dalších míst v kraji ale takové štěstí nemají. Firmy se bojí zdržení staveb i nákladů, jež jsou s archeologickým výzkumem spojené. Na rozdíl od soukromých stavitelů jej totiž právnické osoby samy musí zaplatit.

Těžko vyčíslitelné škody

„Podobných případů jako ve Velkých Opatovicích, kdy firma neohlásí stavbu, byť jí to zákon o státní památkové péči ukládá, bohužel řešíme jen na jižní Moravě několik desítek ročně,“ potvrdil vedoucí referátu památkové péče Archeologického ústavu Akademie věd v Brně Jiří Doležel.

„Škody na nálezech, které se zničí, jsou mnohdy nevyčíslitelné, jen jejich tržní hodnota se pohybuje ve stovkách tisíc korun,“ doplnil.

Zeptat se v ústavu, zda území nespadá mezi archeologická naleziště, může kdokoliv i telefonicky, přístup do map významných lokalit spravovaných ministerstvem kultury mají také stavební úřady. Firmy ale zahájení staveb a vybagrování nalezišť volí mnohdy vědomě.

Památkáři s nimi totiž většinou zahájí jen správní řízení, zjistí, zda o povinnosti kontaktovat archeology věděli, zda je na to upozornili úředníci a podobně. Roli hraje i to, zda jde o soukromníka, nebo vekou firmu. I tak ale ústav ukládá nejčastěji pokuty v řádech tisíců či desetitisíců korun, jen výjimečně případ končí trestním oznámením.

Archeologové stavby nemohou zastavit

Ani to ale není zárukou přísného trestu. Předloni například v Měníně na Brněnsku firma Jambor vybagrovala významné naleziště obsahující halštatské a římské sídliště. Stavbařům se nechtělo čekat, až archeologové výzkum dokončí. Hrozila jim pokuta až čtyři miliony, nakonec dostali jen několik tisíc.

„Měnín u Brna bohužel ukázal určité meze v zákoně, podobná situace byla ale třeba i při stavbě komplexu vedle Vaňkovky. Bohužel nemáme pravomoci stavbu zastavit, jen upozorníme, že ničí archeologické naleziště. Mnohdy ovšem stavební ani krajský úřad přesto nekoná,“ kritizuje Doležel.

Pomoct může připravovaná novela zákona o státní památkové péči. Mezi návrhy se objevilo i to, aby záchranné výzkumy platil vždy stát. Náklady by se ale podle odhadů vyšplhaly asi na půl miliardy ročně.

Zatím tak archeologové řeší v průměru tři případy ročně v celém Česku, kdy stavbaři vědomě a přes zákaz zničí vzácné naleziště a raději riskují právní bitvu o pokuty.

O velkoopatovickém nalezišti vědí víc než sto let

Postihu se nyní zřejmě nevyhne ani firma Translignum, případem se odborníci z Archeologického ústavu ale budou teprve zabývat. O velkoopatovickém pohřebišti naproti místní šamotce se ovšem ví už přes sto let.

„Několik hrobů zde vykopal již v roce 1903 boskovický muzejník František Lipka, nálezy i popsal. Žádný odborný výzkum zde však nikdy nebyl,“ podotkla archeoložka Muzea regionu Boskovicka Zuzana Jarůšková, která má výzkum na starosti.

Firma se k případu odmítá vyjadřovat, její zástupci nechtějí říci, ani kdy v již dokončené hale zahájí výrobu. Záchranný výzkum ale musí coby právnická osoba zaplatit, zřejmě proto společnost obchodující se dřevem, řezivem a spárovkou vlastní výroby Archeologický ústav nekontaktovala.

Přitom výzkum stavbu haly nakonec neohrozil ani neprodloužil – archeologové se totiž dohodli na souběžných pracích. Bagry tak čekaly, až obsah hrobů vyzvednou a zdokumentují. Na prozkoumané ploše pak dělníci pracovali okamžitě, zatímco odborníci bádali o pár metrů dál.

V okolí jsou další stovky hrobů

„Žárové hroby jsme objevili na celé ploše haly velké kolem tří tisíc metrů čtverečních. Bohužel v době výzkumu už jich byla část zřejmě odbagrována. Zatím máme zdokumentováno celkem 96 hrobů,“ popsala Jarůšková.

Díky tomu je nyní pohřebiště ve Velkých Opatovicích jedním z nejprozkoumanějších v Česku. Některé zdejší hroby obsahují kosterní pozůstatky, většinu ale tvoří takzvané žárové hroby, v nichž jsou ostatky uloženy zpopelněné přímo ve vyhloubené jamce nebo hliněné nádobě, takzvané popelnici.

I když jsou hroby relativně chudé, doplněné jen o drobné bronzové předměty, jde podle odborníků o unikátní naleziště. Stovka hrobů totiž není konečné číslo.

Archeologové zatím prozkoumali jen plochu pod halou, předpokládají ale, že v okolí jsou další stovky hrobů. Ty chtějí dál zkoumat souběžně s dalšími stavebními pracemi, které firma v okolí plánuje.