Výprava do pravěku. Takhle by měl vypadat archeopark v Pavlově na Břeclavsku.

Výprava do pravěku. Takhle by měl vypadat archeopark v Pavlově na Břeclavsku. | foto: Vizualizace architektonické kanceláře Radko Květ

Stavba archeoparku bude mít zpoždění. Brzdí ji mamutí kosti

  • 1
Velkolepý projekt archeoparku v Pavlově bude mít zřejmě zpoždění. Mamutí kosti totiž neleží tam, kde s nimi architekt stavby počítal. Archeologické vykopávky přitom mají být součástí vznikající expozice. A podoba stavby se tak musí měnit.

Pozůstatky z dob lovců mamutů, které v zemi pod budoucí stavbou leží, mají být v expozici zachovány takzvaně „in situ“. Tedy přesně v takovém stavu a poloze, v jakých je archeologové nalezli.

Před vlastní stavbou šli vědci téměř najisto.

„V 50. a 70. letech na tomto místě probíhal intenzivní průzkum. Takže jsme věděli, že zde skládka mamutích kostí je. Do země ale bohužel nikdo nevidí,“ řekl Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově, které je investorem projektu.

Mamutí kosti archeologové nenašli tam, kde si je architekt přál. A projekt tak musel měnit.

Místnost, ve které se se zakomponováním nálezů počítalo, se zcela zruší a nová exteriérová expozice „in situ“ se přesune k severnímu konci budovy muzea.

Od interiéru hlavní lodi muzea bude oddělena prosklenou stěnou.

Zčásti se změní podoba světlíkových věží, které propouští světlo dovnitř podzemní budovy.

Místo toho, aby do Pavlova vyrazila stavební firma, tak zatím ambiciózní projekt stále ještě v papírové podobě obíhá kolečko po úřadech.

Nutné jsou změny ve stavebních i územních rozhodnutích. Úpravy projektu musí navíc požehnat regionální operační program, který na stavbu v hodnotě bezmála 96 milionů korun posílá většinu peněz.

Zářijový termín otevření archeoparku tak muzeum zřejmě nestihne.

„Zpoždění pravděpodobně nastane. V tuto chvíli ale nevíme, jak velké,“ potvrdil Petr Kubín.

Nic se však nemění na faktu, že stavba archeologického parku bude jedinečná. Výstavní prostor je prakticky celý skryt v terénní vlně.

„Ze země budou vystupovat pouze jednotlivé asymetrické věže, kterými bude do podzemních prostor vstupovat světlo. Inspirovali jsme se bílým vápencem, typickým pro oblast Pálavy,“ popsal stavbu při poklepání základního kamene její autor, architekt Radko Květ. 

„A tak jsou tyto věže z bílého betonu, který evokuje právě pálavské skály,“ uvedl. 

Uvnitř pak návštěvníci najdou potřebné zázemí, školicí prostory, kinobox a jednotlivé části expozic, včetně dvou galerií.

„Celý prostor má v návštěvnících vyvolat dojem, jako by vstoupili do jeskyně,“ vysvětluje architekt.