ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Archiv StB ohrožuje jedovatý azbest. Dokumenty se mají přesunout do Brna

  • 12
Těsně před koncem roku 1989 tam příslušníci StB ničili citlivé materiály, dnes v Kanicích u Brna sídlí badatelna Archivu bezpečnostních složek. Kvůli jedovatému azbestu je však budova v nevyhovujícím stavu, uvažuje se o stěhování do Brna.

Materiály brněnského gestapa, komunistické rozvědky, kontrarozvědky či bývalé Státní bezpečnosti. Dokumenty dokladující období nacismu a komunismu mají dohromady přes devět kilometrů. Spravuje je badatelna Archivu bezpečnostních složek (ABS) v Kanicích na Brněnsku.

Budova jediné mimopražské pobočky je však v krajně nevyhovujícím stavu. Kvůli masivnímu výskytu jedovatého azbestu téměř nelze starý objekt, jenž za minulého režimu sloužil jako protiatomový kryt místní SNB, stavebně upravovat.

Jinak by bylo ohroženo nejen zdraví 34 zaměstnanců archivu, ale i řady badatelů, kteří v dokumentech zkoumají hrůzy minulosti. V Kanicích proto řeší, kam rozsáhlý archiv přestěhovat.

„Rekonstrukce stávajícího objektu by byla finančně velmi náročná a nebezpečná. Snažíme se proto intenzivně shánět budovu, do které by pobočka mohla přesídlit, případně pozemek, na němž bychom vystavěli zcela nové sídlo,“ sdělila ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.

„Naší prioritou je zachovat pracoviště na Moravě a ideálně v Brně,“ doplnila. Přestěhováním do Brna by se podle ní prý zároveň zvýšila atraktivita badatelny pro veřejnost.

Je potřeba vyšší nosnost podlah

Vedení ABS a také Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), jemuž je archiv podřízen, proto jedná se zástupci vedení Brna. Doufají, že se městu podaří ve svém majetku najít vhodnou budovu či pozemek, které by od Brna mohli koupit a využít.

„Byl bych rád, pokud by tak významná instituce měla v Brně své důstojné místo. Věřím, že by to přineslo prospěch i místním. Doposud navrhnuté objekty měly vždy nějaké handicapy, věřím však, že se nám do budoucna podaří najít optimální řešení,“ řekl MF DNES primátor Petr Vokřál (ANO).

Požadavky na budovu, v níž se o cenné dokumenty pečuje, jsou totiž poměrně náročné. Takový archiv musí mít například mnohem vyšší nosnost podlah, než je obvyklé.

Právě kvůli nosnosti a případné nákladné opravě nemůže ÚSTR pro své účely využít například jednu z městských budov v Masné ulici, kterou mu Brno nabídlo. Původně zvažovaným řešením byla také diskutovaná káznice na Cejlu, již ministerstvo kultury nedávno prohlásilo za kulturní památku (psali jsme zde).

„Bohužel neodpovídá kritériím, která musí archivní stavba splňovat. Navíc by příprava a následná rekonstrukce káznice, jež je významnou pamětihodností doby stalinismu, trvala nejméně pět let. Naši akutní situaci to tedy neřeší,“ vysvětlil ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Možností jsou pozemky v Líšni, zájem o ně má také developer

V úvahu tak přichází debaty o pozemcích v městské části Brno-Líšeň, vedle sídla společnosti Zetor a nového studia České televize. Zde by si ÚSTR musel postavit zcela novou pobočku. V ní by kromě archivu mohlo fungovat také regionální pracoviště ústavu s knihovnou či malou expozicí. To by přivítal i primátor Vokřál, proto variantu v Líšni podporuje.

Starosta městské části Břetislav Štefan (ČSSD) o přestěhování archivu do Líšně velmi stojí. Mimo jiné i proto, že v archivu několik let pracoval.

„Je to pro město prestižní záležitost. Minulý týden se byli na pozemky vedle Zetoru podívat zástupci ústavu s projektanty z Prahy. Pro Líšeň hraje dobré spojení z centra města, většina zaměstnanců totiž nyní do Kanic dojíždí právě z Brna. Budeme čekat, jak to dopadne,“ poznamenal Štefan.

Možnou komplikací by podle něj mohl být fakt, že o stejné pozemky již dříve projevila zájem developerská společnost, která získala od majetkového odboru také předběžný souhlas.

Náměstek primátora Martin Ander (SZ) ale potvrdil, že rozhodnutí závisí na vedení Brna. „S případným developerem žádný konflikt nehrozí. Je čistě věcí města, komu své pozemky uvolní. O badatelnu na území Brna rozhodně stojíme,“ ujistil Ander.

Vedení ABS i ÚSTR by umístění v Líšni přivítala. Rozhodující prý však je, jak se k věci postaví ministerstvo financí, jež o výši nákladů na řešení nevyhovující situace rozhodne.

„Necháváme si zpracovávat studie. Změna stávajícího stavu v Kanicích však přichází v úvahu až v průběhu roku 2018,“ doplnila ředitelka ABS. Konečné rozhodnutí, co nakonec s badatelnou bude, má padnout do konce roku.

,