Pilotní projekt, který zpřístupňuje jeho první část, odstartoval před několika týdny. Lze do něj nahlédnout pouze ve speciálních badatelnách. A jediná mimopražská se nachází v Kanicích u Brna.
kudy do badatelnyBadatelna se sice nachází na katastru Kanic, ale odtud přístupná není. Nejlépe se do ní dá dostat autobusem číslo 201 či 202 ze Staré osady v Brně-Židenicích. Od zastávky Líšeň, Na spáleništi je to k budově archivu asi deset minut. |
"Dohromady je v archivu asi 280 milionů stran materiálů. Zatím jsme digitalizovali stovky z nich, které čítají stovky tisíc stran. Jsou mezi nimi hlavně ty, které jsou hodně používané, a proto by při fyzickém zacházení s nimi hrozilo jejich poškození," uvedl mluvčí Ústavu Jiří Reichl.
Jedná se tak například o spisy v případu Milady Horákové. Dále také o materiály říšských soudů, ústředny a velitelství Státní bezpečnosti, kabinet materiálů bývalé komunistické Státní bezpečnosti či o dokumenty ze stíhání nacistických válečných zločinců.
Bez digitalizace trvalo i měsíc, než se požadovaný dokument k člověku dostal. Navíc dostal od pracovnic pouze ten dokument, který požadoval. Nyní je část archivu dostupná okamžitě, zájemce musí pouze dojet do badatelny. "Pak si může svobodně listovat celým archivem a vytisknout si, co chce," doplnil Reichl.
Fondy, které už jsou v elektronické podobě, lze najít na webu Archivu bezpečnostních složek: www.abscr.cz. Pohybovat se zde je poměrně složité. Pod odkazem "Elektronický archiv" lze najít Seznam materiálů připravených k nahlížení v elektronickém archivu. A následně pod odkazy "Studijní ústav" a "Svazková agenda" leží ty fondy, které jsou již digitalizované. Hlavička "Prozatímní inventární soupis" odkazuje na obsah digitalizovaného dokumentu. Ale pozor. Druhý odkaz -"Průvodce po fondech a sbírkách" - návštěvníka stránek odvede zpět na veškeré fondy, nejen na ty digitalizované, které má archiv k dispozici.
"Nejjednodušší bude, až bude elektronický celý archiv," podotkla Kateřina Urbánková z badatelny v Kanicích. Digitalizace postupuje rychlostí třicet tisíc stran za den, přístup k dokumentům se tak bude postupně rozšiřovat. Jak uvedla Urbánková, badatelnu využívají hlavně dva druhy lidí.
"Jedni jsou ti, kteří žádají svazky vedené Státní bezpečností na jejich osobu nebo příbuzné. Těch je většina. A pak je druhá skupina stálých badatelů. Ti se zabývají určitou dobou nebo kauzou," řekla. Mezi nimi jsou například i redaktor MF DNES Luděk Navara a Miroslav Kasáček, kteří zde čerpali informace pro svůj dokument Mlynáři u Babic o politických procesech z 50. let.
