Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyfotil na nebi rudé skřítky. Tedy jev, který nevydrží ani vteřinu

  11:05aktualizováno  11:05
Tajemné červené jevy vyskytující se na obloze při velkých bouřích, které ale trvají pouhé zlomky sekund. To jsou takzvaní rudí skřítci. Teď se tyto fascinující nadoblačné blesky podařilo v dobré kvalitě zachytit Petru Horálkovi.

Na fotografii vypadají jako červené šmouhy, ale právě ony jsou rudými skřítky. Petru Horálkovi z Brna se vteřinový úkaz podařilo zachytit tak dobře, že mu složili poklonu i odborníci z Evropské jižní observatoře a požádali jej o spolupráci. | foto: Petr Horálek

Mladý astrofyzik, který je absolventem brněnské Masarykovy univerzity, přitom pořídil unikátní fotografie nadoblačných bouří pouze s digitálním fotoaparátem. Snímky jsou tak skvělé, že zaujaly Evropskou jižní observatoř, pro kterou jejich autor momentálně natáčí jako první Čech naučná videa.

Co je rudý skřítek

  • Úkaz vytvářející se nad bouřkovou činností.
  • Nazývá se Red Sprite - rudý skřítek nebo také červený přízrak.
  • Název vychází z irské mytologie a pověstí o šprýmařských červených trpaslících. Jejich malé podsadité tělo se žlutou tváří je celé zahaleno v červeném oblečení. Velmi nadneseně se právě takhle dají popsat i nebeští rudí skřítci.

Horálek skromně trvá na tom, že ve fotografování je pořád amatér. Fakta mluví proti němu - jeho záběry už získaly několik ocenění, včetně toho od americké NASA za Astronomický snímek dne.

Vzácný úlovek rudých skřítků získal během svého loňského působení na observatořích v Chile. Horálek tam strávil jeden lednový týden a věnoval se fotografování unikátně tmavé noční oblohy s Mléčnou dráhou.

„Některým focením předchází několik dní příprav, testování techniky a počítání. Fotografování Mléčné dráhy je ale radost sama pro sebe. Musím jen najít krásné místo, pak už stačí vzít foťák a vhodný objektiv a s ním během půlhodiny vše nasnímám,“ osvětluje třicetiletý Horálek.

Fotit prý neumí. Jen chce lidem ukázat, o co na nebi přicházejí

Hned během první noci jej čekalo překvapení v podobě načervenalých záblesků ve tvaru střapců, poblikávajících na vzdáleném obzoru. A tak se pustil do focení rudých skřítků, které se mu tolik povedlo. „Pořád tvrdím, že fotit vlastně neumím. Pouze chci lidem ukázat, o co na nebi přicházejí,“ říká astrofyzik.

Pro fotografování noční oblohy se nadchl, když pracoval jako pozorovatel v Astronomickém ústavu v Ondřejově.

„Ve dne jsem spal a v noci obsluhoval techniku. Člověk pak dělá všechno možné, aby se nezbláznil z totálního odloučení od lidí. Sledoval jsem seriály, věnoval se kreslení, psaní a také dělal celonoční fotografické snímání oblohy,“ popisuje začátky Horálek a dodává, že se po pěti letech focení má pořád co učit.

Chtěl by se jednou přiblížit brněnskému profesorovi matematiky na VUT Miloslavu Druckmüllerovi, který pravidelně fotí zatmění Slunce.

„Se svým geniálním mozkem doslova boří mýty o tom, že něco nejde udělat. Dokáže třeba sebrat data z NASA a z nich matematickými postupy získat výraznější detaily, o kterých ani její pracovníci netušili, že jsou k mání.“

Spousta úžasných věcí je vidět pouhýma očima

Fascinace vesmírem u Horálka začala v jedenácti letech. „Na ten moment si pamatuji naprosto přesně. Byl jsem u babičky na chalupě a zrovna mi ukazovala souhvězdí Vozu,“ líčí.

„Pak jsme se vrátili dovnitř, ale já byl tak zaujatý, že jsem se musel jít podívat na oblohu znovu. Ale Vůz byl o kousek vedle, napravo. Vždycky jsem myslel, že hvězdy na noční obloze pořád stojí. Zajímalo mě, proč se hvězdy pohnuly. A všechny najednou,“ vypráví.

Pak to šlo ráz naráz - první knížka o astronomii, otočná mapka oblohy, první deníky, astronomický kroužek na hvězdárně, astrofyzika na Masarykově univerzitě...

„Na vesmíru mě oslňuje velikost, tvary, křivky, překvapivost a tajemno. Vypadá to, že všechno zajímavé se děje daleko od nás a můžeme to vidět jen dalekohledy. Přitom ale spousta úžasných věcí je vidět pouhýma očima a mnohé člověka doslova uzemní,“ myslí si Horálek a prohlašuje o sobě, že je hlavně požitkář z toho, co je vidět na pozemské obloze.

Horoskopy jsou jen manipulace mysli

Chtěl by se také dožít zjištění, že ve vesmíru nejsme sami. „Ukázalo by se tak, že život zdaleka není tak vzácný. Řekl bych to citátem z jednoho filmu: Vesmír je fakt hrozně velký. A kdyby byl celý jen pro nás, bylo by to plýtvání místem.“

Co ho nejvíce štve, jsou všechny teorie o zaručeném konci světa. „Na jednu stranu se směju, že tomu lidé věří, ale zároveň je mi jako popularizátorovi astronomie smutno. Snažíme se lidem ukazovat vesmír, uvádět fakta na pravou míru, vysvětlovat zákonitosti, a oni pak vmžiku skočí na takový nesmysl,“ míní.

Další hloupostí jsou podle něj horoskopy, které jsou prý manipulací mysli. „Jel jsem například do jižního Pacifiku a poznal lidi, kteří tam žijí. Kdybyste na ně aplikovali povahy podle horoskopu, totálně byste selhali,“ vysvětluje.

„Mají obrácený režim, období dešťů a sucha,,zimní‘ povahy jsou tak více jako naše letní,“ uzavírá fotograf, jemuž loni vyšla kniha Tajemná zatmění, ve které popisuje jedny z nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.