Její druhový název v latině zní: obtížná. Bakterie klostridium žije v lidských střevech, jakmile se přemnoží, je zle.
"Onemocnění ohrožuje zejména starší oslabené pacienty, u kterých v důsledku předchozí léčby antibiotiky došlo k porušení jejich běžné střevní mikroflóry," říká Jaroslav Kubiš z blanenské nemocnice. Letos už našli zrádnou infekci u dvou pacientů.
Podobně jsou na tom zdravotnická zařízení po celém kraji. Čím větší nemocnice, tím více nemocných. Například ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v tomto roce onemocnělo klostridiovou kolitidou 67 pacientů. "Ve srovnání se stejným obdobím roku minulého došlo k mírnému nárůstu," připouští mluvčí Šárka Urbánková.
Bakterie klostridium, která při množení začne okamžitě vytvářet toxiny, se nejčastěji projevuje vleklými průjmy s bolestmi břicha. Některé symptomy, které pacienti popisují, připomínají chřipku.
Léčba zní zdánlivě jednoduše - vysadit antibiotika, která bakteriální nerovnováhu ve střevech způsobila. "Léčit ji lze zejména vysazením antibiotik a infuzemi. V závažnějších případech se pak podává metronidazol, případně vankomycin. Někdy se zvažuje i operace, ale ta má vysokou úmrtnost," říká Petr Svoboda, ředitel kyjovské nemocnice, kde letos zaznamenali osmnáct případů.
Ale může být i nejhůř. Oslabený organismus se jejím toxinům nedokáže bránit a pacient může na komplikace i zemřít.
Bakterie snáz zdolá starší lidi
"Pokud se rozvine šok, provádí se běžná léčba šoku. U nás zemřela jedna pacientka," doplňuje Svoboda. A kyjovská nemocnice v tom není sama. "Na našem oddělení zemřel jeden pacient. Lidé většinou zemřou na nějakou závažnou základní diagnózu - například selhání srdce, protože se celkově vyčerpají," říká primářka infekčního oddělení břeclavské nemocnice Olga Měšťánková.
Dalšími důvody může být nepohyblivost pacientů či léčba cytostatiky. Lékaři se však zdráhají mluvit o těžkých případech, které skončily smrtí. Proto je často vůbec nechtějí uvádět.
Podle hygieniků lékaři na jižní Moravě nahlásili doposud 156 případů tohoto onemocnění. "Z nich zemřelo šest lidí. Všichni měli závažné diagnózy a byli ve vysokém věku mezi sedmdesáti a pětadevadesáti lety," upřesnila krajská hygienička Renata Vaverková.
Podle ní se na zvyšujícím se počtu nemocných může podílet i lepší diagnostika. "V naší nemocnici o tomto riziku víme a ohroženým pacientům s průjmovým onemocněním je stolice na přítomnost klostridiového toxinu rutinně odebírána," říká Kubiš z Nemocnice Blansko.
Agresivní bakterie se typicky objevuje právě v nemocnicích, kde leží větší množství lidí, které oslabila léčba antibiotiky.
"Infikovaný jedinec vylučuje ve stolici spóry, které se stávají zdrojem nákazy dalších osob. Spóry jsou odolné vůči běžným dezinfekčním prostředkům a dokážou velmi rychle zamořit prostředí," vysvětluje primářka Měšťáková, jak se nákaza šíří.
V současné době pečuje o jednoho nemocného. "Zatím se léčí s dobrým průběhem," doplňuje břeclavská lékařka.
Podle některých odborníků je klostridie stále odolnější. "Každopádně velmi záleží na rychlé diagnostice s nasazením správné léčby," říká Jaroslav Kubiš z blanenské nemocnice.