Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Domy hrůzy. Do dřevěných baráků vozily zraněné vojáky z fronty tramvaje

  14:08aktualizováno  14:08
Před sto lety byla Evropa zasažena světovou válkou. A pro Brno to znamenalo, že se zde otevíraly nové a nové lazarety včetně velké takzvané barákové nemocnice v Králově Poli.

Největší baráková nemocnice Brna stála od roku 1915 na bývalém vojenském cvičišti mezi dnešními ulicemi Chodská, Jana Babáka a Tábor. Kapli Nejsvětějšího srdce Ježíšova rozebrali v roce 1969 při stavbě sídliště a až v roce 1994 znovu postavili v Oslnovicích u Bítova. | foto: archiv Vladimíra Filipa

Byla to doba, kdy v Evropě naplno zuřila dosud největší válka a její konec byl ještě v nedohlednu. A v brněnském Králově Poli, v prostoru mezi dnešními ulicemi Jana Babáka, Tábor a Chodská, už tuplem nebylo lidem do nějakého oslavování.

Stála tam provizorně zřízená vojenská nemocnice, které se říkalo baráková a jejíž oficiální název byl C. a k. záložní nemocnice číslo 3.

Přesně před sto lety, 18. srpna 1916, se v ní odehrála sláva, která se do toho nuzného prostředí příliš nehodila. V den 86. narozenin císaře Františka Josefa I. zde byla odhalena jeho honosná socha v nadživotní velikosti. Jejím autorem byl akademický sochař František Fabián.

Přitom v onom třetím válečném roce 1916 už bylo nad slunce jasnější, o jakou, do té doby nevídanou, katastrofu se jedná. Miliony mrtvých zůstávaly pohřbeny na bojištích celého světa. A desítky milionů raněných i zmrzačených plnily lazarety i vojenské nemocnice.

V Brně kromě vojenských oddělení stávajících nemocnic sloužily potřebám válečného zdravotnictví i četné veřejné budovy, útulny, ústavy i školy všech stupňů a také nově zakládané lazarety či barákové nemocnice.

Celkem 2 000 lůžek ve 40 barácích

Zbývající brněnské školy proto musely přijmout do svých zdí vždy dvě různá školská zařízení, takže se v nich vyučovalo vždy po půldnech, což kvalitě výuky zrovna neprospívalo. Navíc byl pro všechny chlapce od čtrnácti let výš postupně zaváděn i povinný vojenský výcvik.

Vojenské nemocnice v Brně za I. světové války

  • lazaret v dnešní ulici Milady Horákové v tělocvičně Sokola
  • vojenská oddělení Zemské nemocnice svaté Anny, Klášterní nemocnice Alžbětinek v Kamenné ulici, Nemocnice Milosrdných bratří či epidemické nemocnice na Červeném kopci

Nově otevřené:

  • C. a k. nemocnice zeměbrany na Žlutém kopci
  • nemocnice na dnešním hlavním brněnském nádraží
  • v budově celního úřadu na Malinovského náměstí
  • v chlapeckém semináři na Veveří ulici, v útulnách i ústavech
  • v budovách německých i českých základních, středních a vysokých škol

Barákové nemocnice:

  • v prodloužené části Kounicovy ulice nad jezdeckými kasárnami
  • v ulici Veveří u české techniky, za dnešní veterinární univerzitou aj.

Zmíněná C. a k. záložní nemocnice ve více než čtyřiceti přízemních, převážně dřevěných barácích s kapacitou dvou tisíc lůžek vyrostla na bývalém vojenském cvičišti už mezi lety 1914 a 1915. A slavnostně ji otevřeli 24. dubna 1915.

28. července téhož roku pak byla do jejího areálu od dnešní Štefánikovy ulice přivedena speciální tramvajová vlečka, jež dopravovala raněné vojáky z brněnského hlavního nádraží.

Odbočovala z tramvajové trati v dnešní Štefánikově ulici, v Domažlické se křížila s železniční vlečkou do bývalého oděvního skladiště Mundursdepa a za dnešní Chodskou vyústila do brány nemocničního areálu.

„Na místě bývalého koncového nádraží se dnes nachází parčík před sídlištěm Chodská a jediným pozůstatkem, který na předchozí existenci vlečky upomíná, je zdánlivě nelogicky vyosená křižovatka ulic Chodská, Domažlická a ulice Tábor, která vedla po vnějším obvodu nemocničního areálu,“ poukázal na tuto památku ve webové encyklopedii dějin Brna Jiří Skoupý.

Ve druhé válce místo obsadili Němci, pak vzniklo sídliště

Po vzniku Československa připadl areál barákové nemocnice v roce 1918 nově vzniklé armádě, která zde ubytovávala své vojáky a umístila sem i tehdejší posudkovou komisi rozhodující o zdravotní způsobilosti vojáků k výkonu služby.

Po obsazení Československa v březnu 1939 pak tato místa obsadili němečtí okupanti, kteří většinu baráků kvůli nevyhovujícímu stavu strhli a postavili znovu. Umístili do nich svoje zpravodajské jednotky i vojáky náhradního pěšího praporu.

Když se zde potom v 60. letech začalo budovat nové sídliště, většina objektů byla demolována. Zůstalo jen několik posledních dřevěných baráků pro potřeby Vojenské ubytovací správy. Ty zmizely až v novém miléniu.

Poslední, dnes už opravené a zateplené stavení z bývalého tábora najdeme v parku u Chodské ulice. Patří soukromé firmě.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.