Bárta odložil přesun brněnského nádraží na rok 2014

Stavbu nového brněnského železničního uzlu na tři roky zastavilo ministerstvo dopravy. Podle opozice není divu, když se vedení města ani neumí dohodnout, kde chce hlavní nádraží mít. Nádraží by se tak mělo přesouvat nejdříve v roce 2014.

Hlavní nádraží v Brně | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Ministerstvo bude mít v příštím roce o třetinu nižší rozpočet a osm miliard na výstavbu železničního uzlu v kase nenajde (čtěte více).

Přednost dostanou stavby, které jsou už rozestavěné. "Chápeme, že je to pro Brno velká bolest, ale jiné projekty musely dostat přednost," potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Brněnské nádraží doplatilo na protahování příprav. Jeho projekt se zastaví poměrně jednoduše: příští rok ministerstvo zaplatí pouze devadesát milionů za projektovou přípravu, na kterou už stát uzavřel smlouvu.

"Rozhodli jsme se počkat na další rozpočtové období Evropské unie, které zahrnuje roky 2014 až 2020," dodal Hanzelka. Přípravy na stavbu železničního uzlu za dvacet miliard tak začnou nejdříve za tři roky.

Pro početné odpůrce projektu tak ožila naděje na zachování nádraží v centru Brna. " Analýza sdružení CityPlan/ČVUT už v roce 2007 prokázala výhodnost centrální varianty, a to ve dvaceti bodech z celkových jednadvaceti," uvedl Svatopluk Bartík ze sdružení Nádraží v centru.

Z Břeclavi na Olomouc

Jediným bodem, který studie přičetla k dobru variantě odsunu nádraží, byla schopnost získat od roku 2013 dotaci z operačního programu doprava. Tato možnost se zrušením státního příspěvku padla.

Brněnská opozice se s rozhodnutím ministerstva nechce smířit. "V Brně se mají křížit dvě transevropské železniční trasy, teď hrozí, že vlaky zamíří například z Břeclavi rovnou na Olomouc, a to by byla pro město katastrofa," obává se lídr brněnské ODS Robert Kotzian.

Za odložení stavby podle něho mohou hádky stávající koalice. "Není divu, že do Brna nechtějí poslat peníze, když město ani neumí říct, jakou podobu nádraží chce," naráží na rozpolcenost koalice v otázce nádraží Kotzian.

Unie by měla na nové nádraží přispět osm miliard, čtyři miliardy poputují z rozpočtů kraje a města. Náměstek brněnského primátora Martin Ander, který je dlouhodobě proti přesunu, vidí v odložení stavby nádraží příležitost k vypracování nového plánu stavby.

"Unie nedá peníze na projekt, který zhorší konkurenceschopnost veřejné dopravy a nemá podporu veřejnosti," domnívá se Ander. Pokud se projekt zásadně nezmění, nemá podle Andera šanci získat evropské peníze ani v roce 2014.

Územní řízení pro přesun pokračuje

Ander upozornil také na to, že příprava projektu v původní podobě stále pokračuje. Stavební úřad Brna-středu vydal před měsícem územní povolení. V aktuálně vydaném rozhodnutí se musel vypořádat i s připomínkami, které poslalo 190 lidí, 12 firem a čtyři občanská sdružení.

"Teď celé řízení dostalo tvář a jsou přesně stanovené lhůty," komentoval tehdy rozhodnutí úřadu Jan Hloušek ze Správy železniční dopravní cesty.

Ještě týden bude stavební úřad posuzovat námitky účastníků řízení a pak spis předá úředníkům magistrátu. Celý postup stojí peníze. "Nemá-li ten projekt perspektivu, nemá cenu na něj vynakládat už ani korunu," pohřbívá plán na přesun nádraží Ander.

železniční uzel brno

Projekt za 20,4 miliardy korun zahrnuje výstavbu nového osobního nádraží 800 metrů od současné polohy a obnovu železničního průjezdu (čtěte více).
Stavba je na jižní Moravě jedinou, která se nakonec ocitla na Bártově seznamu škrtů. Stát na ni má přispět osm miliard, dalších osm poputuje z Unie, jednu pošle kraj a tři doplatí město.
Peníze kraje a města lze však použít pouze na rozvoj městské infrastruktury, ne na stavbu kolejišť a nádražních budov.
Zatím byla dokončena stavba odstavného nádraží za tři miliardy korun. Příprava stavby osobního nádraží měla začít na jaře. Bez státních peněz se ale projekt zastaví (Nádraží přehledně).